Mimi LIVE! (18): Patálie s kyčlemi

Malý Jonáš málem skončil kvůli chybnému rozhodnutí lékaře v nepříjemném krunýřku. Naštěstí se maminka Bára rozhodla navštívit jiného doktora a vše se v dobré obrátilo. Šíma roste jak z vody, přetáčí se z bříška na záda a nechce spát.

Milé maminky i tatínkové,

když už teď má Jonda kyčle v normě, můžu se víc rozepsat, jak to u nás probíhalo. Jsem trochu pověrčivá a nechtěla jsem to psát, dokud to nebylo uzavřené. Snad se náš příběh bude hodit dalším rodičům, kteří se ocitnou před podobným problémem.

První kontrola na ortopedii

Na první kontrolu se chodí do 6 týdnů, my jsme byli už po měsíci. Poslali nás k „ortopedovi 1“ (budu používat označení, protože nechci jmenovat). Udělal Jondovi ultrazvuk, a prý to bude na nošení tzv. peřinky. Prý si máme zajít naproti na rehabilitaci, kde nám ji dají a řeknou co a jak. Víc neřekl. Frejkova peřinka je takový krunýřek, ve kterém měl být Jonda 24 hodin denně, 6 týdnů do další kontroly a dost možná i déle. A on se tak rád vrtí, navíc bylo hrozné vedro. Ach jo.

Rehabilitace

Rehabilitace trvala skoro hodinu a paní vůbec nemluvila o kyčlích, ale ukazovala nám masáž a cvičení s miminkem. Taky se ptala na všechno okolo: jaké bylo těhotenství a porod, jak kojíme, proč nekojíme… Dokonce si nechala předvést, jak Jonda odmítá prso, a zkoušela ho zlomit. To bylo řevu! Prý máme masírovat a cvičit, protože bude-li pár měsíců pořád zavřený v peřince, zpomalil by se mu psychomotorický vývoj a tohle tomu zabrání. Tak dlouho? Chtělo se mi brečet. Samotnou peřinku vytáhla paní až v úplném závěru a ani mi neukázala, jak ji upevnit, jak moc utahovat apod. Prostě do ní Jondu během pár vteřin navlíkla. Šup šup a byl konec. Tato rehabilitace byla placená. Stála 300 Kč. Máme prý přijít zase za 2 týdny. Sousedka nás ale informovala, že na opakované rehabilitaci se konalo za 300 Kč úplně to samé, co poprvé, takže už jsme znovu prostě nešli.

Pochyby

Začali jsme Jondovi dávat peřinku a tomu se to samozřejmě nelíbilo. Navíc se mi na tom všem něco nezdálo. Paní, co prováděla placenou rehabilitaci, měla stejné příjmení jako ortoped, co nás k ní poslal. Pak jsem začala studovat papír, co nám ortoped dal, a zjistila jsem, že Jondovi napsal na obou stranách diagnózu IIb, která je až pro děti od 3 měsíců. To jsem si našla na internetu. Vím, že tomu nerozumím a neměla bych takto doktorům fušovat do práce, ale šlo přece o moje děťátko a jeho spokojenost. A několik zdrojů mi to potvrdilo.

První kontrola podruhé

Rozhodla jsem se zajít s Jondou ještě k jinému ortopedovi pro druhý názor. Pokud je malá šance, že tu peřinku nepotřebuje, stojí to za to. Kamarádky mi doporučily „ortopeda 2“. Ten udělal Jondovi taky ultrazvuk a napsal mu diagnózu vlevo IIa a vpravo na hranicích ještě v normě Ib. O peřince nepadlo ani slovo, podle něj bude stačit široké balení a měli jsme s Jondou začít cvičit, aby se mu uvolnily klouby. Pan doktor nám všechno vysvětlil a ukázal. Bylo to aspoň cvičení, které s kyčlemi souvisí. Z ortopeda 2 jsem měla dobrý pocit. Po druhé prohlídce byla levá strana už v pořádku, vpravo se to zlepšilo a obě strany se uvolnily, cvičit už jsme dál nemuseli. Po třetí prohlídce ve 3,5 měsících jsme mohli skončit i se širokým balením.

Dvakrát měř, jednou řež

Kdybych neměla pochybnosti, tak se Jonda minimálně několik týdnů trápil ve Frejkově peřince. Je sice dobře, že u nás, v ČR, se kyčle u miminek hlídají, aby se předešlo větším problémům, ale proč trápit miminko svazováním do krunýřku 24 hodin denně, když to nepotřebuje? Jsem opravdu moc ráda, že jsem k ortopedovi 2 šla.

Přeju všem maminkám i tatínkům krásný týden a těším se zase příště,

Vaše Bára


Milí čtenáři,

náš Šimon se rozhodl, že z něj asi bude sportovec, je totiž pořád v pohybu.

Šíma v pohybu

Přetočení z bříška na záda nebylo pouhou náhodou. V tomto týdnu se mu to povedlo hned několikrát a jednou dokonce 4krát po sobě. Když je na bříšku, opře se o ručičky, jednu potom nechá výš a na tu stranu se překulí, takže je hned na zádech.To ovšem není jediná pohybová aktivita, která nás u něj překvapila. Docela se mu zalíbilo koupání ve velké vaně a hlavně cákání. To dřív nedělal. Teď ale zjistil, že je to docela legrace, a když leží na lehátku, plácá kolem sebe ručičkama a kope nožičkama. Zjistil, že se tomu smějeme, tak přidává na intenzitě, a myslím, že se brzo na koupání budu muset převlékat do plavek, jaký je to divoch.

Trable s usínáním

Začíná si také sám měnit spánkový režim. V noci je to pořád 10 hodin, ale přes den si většinou jedno kratší spaní vynechá. Někdy to bylo dopoledne, ale většinou si už nezdřímne před koupáním, což bylo dříve pravidlem. Vidím, že mu těch 20 minut chybí. Po koupání už je dost mrzutý a potom je těžké ho uspat. Večerní uspávání je u nás celkem problém. Zkoušela jsem Šimonka uložit a vracet se k němu po 5, 10 a 15 minutách, vždycky ho pohladit a utišit. Fungovalo to první noc, ale druhý večer proplakal přes půl hodiny. To jsem nevydržela, vzala jsem ho na ruce a chovala, dokud neusnul. Většinou usínal u mě v náručí při pohupování na gymnastickém míči. Teď už je to ale docela zápřah, protože je opravdu těžký a dlouhý. Vždycky večer ho dám do postýlky, a dokud nepláče, tak ho tam nechám. Několikrát se mu podařilo usnout, ale to byly spíše výjimky. Většinou spustí pláč, takže nakonec přijdu. Nejprve se ho snažím uklidnit šepotem a pohlazením, to ale zabere jen na chvíli. Pořád potřebuje náruč, tak mu v tom nebráním.

Mějte se krásně

Julie

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist