Mimi LIVE! (38): Objevitel, nebo ničitel?

Naše miminka dělají velké pokroky a rodiče si toho užívají nejen v době tradičního bilancování na přelomu roku. A žhavé novinky? Jonášek už sní kde co a Šimonek začíná sedět a směle překonávat schody.

Milé maminky i tatínkové,

silvestr a příchod nového roku je časem bilancování. Já to obvykle nedělám, ale u Jonáška se to samo nabízí. Všichni totiž bedlivě sledujeme Jondovy pokroky a těšíme se z každé nové dovednosti.

Sedá si

Nejvíc se teď asi těším, až bude sám sedět. Je na to navázaných několik věcí. Začneme ho koupat ve velké vaně místo v malé vaničce s lehátkem. Sestavíme mu konečně houpacího koníka, kterého dostal už před rokem, když byl ještě v bříšku. A budeme moci koupit dřevěnou jídelní židličku a tu půjčenou polohovací vrátit. Za poslední dva týdny na této dovednosti Jonda pěkně zapracoval. V polovině prosince se poprvé sám posadil a od té doby si během svých průzkumných cest po bytě sedá víc a víc, zjistil totiž, že tak může pohodlně zkoumat hračky a jiné předměty. Svaly se mu tím zpevňují a jeho sed je stále stabilnější.

Stoupá si

Dál se krásně zvedá na všechny čtyři, ale do pohybu lezením se mu moc nechce. Zato si víc a víc stoupá. Nožičky má sice ještě vratké, ale přesto šplhá výš a výš, na gauč, skříňky, konferenční stolek a vůbec kamkoliv se dá. Jestli se náhodou nerozhodl to lezení vynechat a rovnou chodit. 🙂

Jí a spí

Poslední dobou se Jonášek taky pěkně rozjedl. Další mlíko jsme nahradili pevnou stravou a přidáváme další a další druhy. Chutná mu většina nabídnutých potravin. Moc mu zachutnal i jogurt a vůbec mu nevadí jeho nakyslá chuť, dáváme mu čistý bílý s trochou ovocné přesnídávky. Podívejte se na naše video.

Ve vlastním pokojíčku se mu, zdá se, i líp spí. Asi že ho neruší naše funění, chrápání a otáčení v posteli. Podávání dudlíku je potřeba mnohem méně často než dřív a vstává v rozumnou dobu. (Ale ťuk ťuk! Abych zase něco nezakřikla, já už se pomalu bojím cokoliv napsat.)

Změna je život

Když tak bilancuju, připadá mi, že stěhování do nového bytu Jonáška nějak nakoplo kupředu a naučil se hodně nových věcí. I když asi to bude jen náhoda a nebude to tím.

Přeji vám všem do nového roku hlavně hodně zdraví a taky úspěchy a velké pokroky dětem i dospělým.

Vaše Bára


Milé maminky a tatínkové,

Šimonek nadělil tatínkovi ještě jeden dáreček v podobě neustálého opakování „tatatatata“. Zatím to ještě říká šeptem, ale taťka je z toho nadšený, protože přišel na řadu skoro až jako poslední po „mama“, „baba“ a „dědě“. Často už si povídá i sám nebo s nějakými hračkami.

Začíná se z něj stávat malý objevitel a taky ničitel. Doplazí se už úplně všude a cokoliv mu přijde pod ruku, tak s tím začne třískat o zem, jiné věci se hned snaží otevřít a tak se praští do hlavy nebo někam jinam. Každý večer se objevují nějaké modřinky na ručičkách a nožičkách, ale přece jej nemůžeme opatrovat jako v bavlnce. Většinou jej necháme tak, když se praští. Když to ale dojde daleko a maličký se rozpláče, tak si jej beru k sobě a utiším ho.

V minulém týdnu dostal taťka nápad, že Šimonka necháme po koupání ve vaně zaplavat v malém množství vody na bříšku. Od té doby jej na konci koupání na chvíli přetáčíme na břicho a je vidět, že si to užívá čím dál víc. Podívejte se na video.

Šimonek taky překonal svůj první schod, který vede z obýváku na balkón. Toto místečko se stalo jeho oblíbeným a vždycky se kochá výhledem ven. Sice toho moc nevidí, ale to sklo ho fascinuje.

Začínáme měnit režim a už asi týden vynecháváme poslední zdřímnutí před koupáním, aby chodil spinkat včas a byl dostatečně unavený. Docela se nám to daří. Počítala jsem, že i tak naspí 15 hodin za den, což by mu mělo stačit.

Poté, co se vyklubal další horní zoubek (už pátý), se to zhoršilo s obědy. Nějak odmítá jídlo, zavře pusu a nenechá si tam nic vložit. Nevím, jestli ho to bolí nebo mu to nechutná, tak jej nenutím. Přestal skřípat zuby, ale našel si nový zlozvyk – když se o něco snaží, tak pokrčí nos a supí jak nějaké naštvané zvířátko. Snad mu ty grimasy nezůstanou.

Silvestra Šimonek prospal a docela se divím, že jej to střílení o půlnoci nevzbudilo.

Všem přeji do nového roku hodně zdraví a úsměv na rtech, protože s úsměvem jde všechno líp.

Julie

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist