Mimi LIVE! (46): Návod k nákupu golfek a posedlost padajícími předměty

Milé maminky a tatínkové, snažilky i všichni ostatní, kdo nás čtete,

dnešní příspěvek je hlavně o tom, jak vybírat golfové hole. Když mě to poprvé napadlo, neměla jsem moc představu, podle čeho vybírat. Stálo to dost času a provedla jsem rozsáhlý průzkum trhu, než jsem se dostala, kde jsem dnes. Moje poznatky by se mohly hodit dalším maminkám v podobné situaci.

Jak vybírat golfky

Co pro nás nakonec bylo u golfek důležité? V první řadě, aby byly lehké. Zdá se to jasné, ale jsou i golfky o něco těžší, které mají víc funkcí, možná líp jezdí v terénu, ale od toho my máme sporťák. Golfky chci hlavně do auta a na časté převážení, skládání a nandávání a vyndávání. I proto byl další požadavek, aby se snadno skládaly, ideálně aby to šlo jednou rukou, a aby složené byly co nejmenší. Pokud by složené stály, tím líp.

Rozhodně jsme chtěli golfky, které budou mít polohování zad do lehu nebo skoro-lehu (nevadí, pokud to není úplně 180 stupňů) – alespoň tři polohy. Dobré taky je, pokud se dá polohovat podpěrka pro nožičky, stačí dvě polohy – nahoře a dole.

Jízdní vlastnosti

Co se týče jízdních vlastností, tam si člověk při nízké váze příliš vyskakovat nemůže. Kolečka jsou téměř bez výjimky plastová, protože nafukovací by byla těžká. Do těžkého terénu asi s golfkami jezdit nebudeme, na to máme opět sporťák. Přesto není nad to si kočárek vyzkoušet osobně v obchodě, a to tak, že do něj dáte své dítě. Jednak zatížené jezdí jinak než prázdné a pak taky uvidíte, jak se vám tam dítě dává a jak jemu se tam sedí. Přední kolečka bývají otočná s možností zaaretovat.

Panuje názor, že pokud mají golfky dvě rukojeti, nedají se tlačit jednou rukou, že to jde pouze u golfek, které mají spojenou rukojeť. Nemůžu s tímto názorem souhlasit. Pokud jsou golfky dobře udělané, může to jít i u golfek se dvěma rukojeťmi. Opět doporučuju vyzkoušet si na vlastní kůži. Já jsem navíc měla na rukojeť požadavek, aby nebyla z molitanu, protože mi tento materiál není příjemný na dotek.

Pohodlí pro dítě

Aby bylo s kočárkem dobře nejen vám, ale i vašemu drobečkovi, je třeba zhodnotit také šířku sedu a nezapomeňte i na hloubku. První kočárek, který jsme testovali, byl sice krásný, ale sed byl mělký, dítě v něm skoro jako by sedělo na prkně. Jondovi se to nelíbilo a i mně tam připadal takový vystrčený. Většina dětí se taky cítí jistější, pokud má před sebou madlo. Ne všechny golfky ho mají.

Příslušenství

Koš bychom u jakéhokoliv kočárku všichni chtěli co největší. U golfek taky pozor na přístupnost, pokud se sklopí opěrka zad, do mnoha košíků se nedá dostat. Pak se hodí košík přístupný i z boku s pružnějšími okraji. Já jsem taky chtěla určitě nánožník. Bez něj nejde moc přes Jonáška hodit deku (spadla by na zem) a do golfek občas táhne. Nejen venku v zimě, ale i v obchodním centru mu ho nechávám, i když bez deky.

Vybrali jsme!

O všemožných výhodách a nevýhodách různých golfek bych ještě mohla pokračovat, ale to základní jsem vám tu napsala. Zbytek si nakonec stejně každý musí rozhodnout sám – jestli potřebuje sklopnou boudičku až k pasu kvůli sluníčku, pláštěnku, moskytiéru, držák na nápoje, možnost nacvaknutí autosedačky určité značky, kočárek s extrémní nosností až do 25 kg atd. My jsme si nakonec vybrali, i když až napodruhé. První kočárek se nám naštěstí podařilo odprodat bez ztráty a s druhým už jsme spokojení. Snad tyto informace pomůžou alespoň několika rodičům při jejich rozhodování.

Týden bez velkých událostí

Jinak u nás týden uplynul celkem normálně. Jondovi se vyklubal čtvrtý zub, už bez nějakých výrazných projevů, nebo jsme si na ně zvykli. Stejně tak jsem si zvykla na jeho nálady při krmení, dělám mu mezi jídly větší pauzy, aby měl hlad, automaticky ho zabavuji různými hračkami a hrami, a ono to docela jde.

Udělali jsme si jednodenní výlet k babičce a Jonda mimo domov a v cestovní postýlce nechtěl usínat sám. Tak jsem ho musela uspávat, na což teda vůbec nejsem zvyklá. Ale když je to výjimečně, tak dobrá. 🙂 Změna prostředí zase způsobila rychlejší pokroky, u babičky nebylo tolik možností, čeho se přidržovat, když stojí, tak se naučil chodit jen s opíráním o zeď. A taky se opírá občas jen jednou rukou, když ve druhé něco drží. Jak dlouho mu asi ještě potrvá, než se nebude opírat vůbec?

Ale to předbíhám. Na chození má času dost, rozhodně ho nechci tlačit.

Těším se zase příští pátek,

Vaše Bára

Na videu Jonášek předvádí své aktuální dovednosti

Jonášek testuje, které golfky pro něj budou nejlepší

Milí čtenáři,

Šímovi se minulý týden poprvé podařilo vykakat do nočníku, takže následovala velká pochvala. Bohužel si smetanu zase slízla babička, která ho hlídala a posadila na nočník. Udržela ho tam dostatečně dlouho, na což já moc nemám nervy, a když začne plakat, tak jej sundávám.

Když jsme u té hygieny, tak Šimonek dostal i kartáček na zuby, protože hrozně rád napodobuje. Vždycky ráno, když si čistím zuby, přileze do koupelny a pozoruje mě. Zkusila jsem mu dát jeho vlastní kartáček a on se opravdu snaží přesně napodobit mé pohyby. Nakonec mu zoubky zkusím vyčistit i já, ale to se mu zatím moc nelíbí. Celkově si nějak oblíbil koupelnu. Většinou vyhazuje ručníky z poličky, které jsem tam přemístila, protože jsem veškeré chemické věci přestěhovala nahoru, aby na ně nedosáhl. Někdy si taky stoupne k vaně a snaží se dosáhnout na hračky na druhé straně nebo vhazuje do vany, co mu přijde pod ruku.

Házení si náš mazlík dost oblíbil. Kdykoliv jej krmím a on sedí v židličce, musím mu pořád něco podávat a on to hází na zem a vyžaduje, abych mu to hned podala. Byl by schopný vrhnout se po hlavě dolů, kdybych mu to nedala. Stejně to vypadá, když se jej snažím přebalit na pultu. Snažím se tam nic nemít, ale když mu přitom vysvleču tepláčky nebo ponožky, hned je všechno na zemi. Měla jsem to trochu vychytané a při přebalování jsem mu dávala do rukou lahvičku. Sám pil a nevrtěl se a já ho mohla v klidu přebalit. To se ale změnilo ve chvíli, kdy si oblíbil házení, lahvička skončila několikrát na zemi a přitom zůstala pocákaná zeď.

Nový objev Šíma učinil, když zjistil, že v komodě je jeho oblečení. Několikrát za den bylo všechno vyházeno na zem a spokojené dítě sedělo uprostřed toho nepořádku. Podívejte se na naše video, jak to vždy v pokoji vypadalo. Museli jsme odšroubovat úchyty.

Taky prádlo pověšené na sušáku v předsíni ho zaujalo. Bohužel jsem zapomněla schovat košíček s kolíčky, takže byly hned všechny na zemi. Kdyby jen to, snažila jsem se je rychle posbírat, ale Šíma je při tom znovu vyhazoval ven a smál se, tak jsem to vzdala. Zjistila jsem, že když Šimonek dělá nějakou lumpárnu, úplně při tom ztichne. Většinou nevydrží hrát si sám a někdo s ním musí aspoň být v místnosti, ale když se děje něco, co nesmí, vydrží i 20 minut sám. Doufám, že už jsme zajistili vše, co by ho mohlo lákat.

Udělal také malý pokrok se stavěním. Už se někdy na chvíli úplně pustí, ale většinou spadne na zadeček, naštěstí do měkké plíny. Taky se snaží posouvat kolem gauče, nebo někdy se postaví u stolku a přeručkuje na gauč a tam se taky posune. Nožičky sice zvedá, ale chůze to ještě není. Vypadá to, že má ještě strach. Snad to ještě zlepší a k narozeninovému dortu si už dojde sám.

Budu se opět těšit příští pátek.

Vaše Julie