Znáte svá práva při hospitalizaci dítěte? Braňte si je

Největším nešvarem českého zdravotnictví je separace matky a dítěte. Zákon stojí na straně rodičů.

1-shutterstock_168767123-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock.com

„Mému synovi přelepili v porodnici pusu lepenkou. Asi aby je nerušil pláčem.“

„To nic není, mě přivezli na první kojení po císaři cizí dítě. Porodila jsem holčičku, přivezli chlapečka…“

To není začátek nějakého vtipu, to jsou skutečné historky skutečných matek, které se odehrály v  českých porodnicích.

„Sestry sestry v porodnici mi odvezly dítě na vyšetření, zatímco jsem byla na toaletě. Když jsem běhala po oddělení a hledala ho, sestry se mi jí vysmály,“ vypráví Anna, která je aktivní maminkou komunity Babywebu.cz.

V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem se před časem stal případ, kdy lékař zavolal na matku novorozence policii, protože odmítla opustit oddělení a své dítě, který vyvolal nezvyklý zájem médií, ale zdaleka není v systému českého zdravotnictví ojedinělý. Ani nejhorší. Je výjimečný pouze tím, že se matka rozhodla nevzdat se svého práva a vzala si na pomoc i média.

Situace si všiml i ministr zdravotnictví

„Poskytování zdravotních služeb může být pro dítě náročnou životní zkušeností, jelikož se podrobuje zdravotním výkonům, které někdy doprovází strach nebo bolest. Pokud je však v přítomnosti rodiče, má to velice pozitivní dopad nejen na jeho psychiku, ale i psychiku samotných rodičů,“ připomněl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Na základě tohoto postoje vydalo ministerstvo zdravotnictví upravený metodický pokyn pro nemocnice.

„Poskytovatelé jednodenní nebo lůžkové péče mají nadto povinnost umožnit pobyt zákonného zástupce společně s hospitalizovaným dítětem, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení a zároveň nebude narušeno poskytování zdravotních služeb,“ dodalo ministerstvo.

Zákon stojí na straně matky

Diskuze o právu pana doktora matku z oddělení vykázat jsou zbytečné. Na své rozhodnutí neměl právo, protože zákony stojí na její straně.

Podle zákona o zdravotních službách má totiž dítě právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce nebo i osoby určené zákonným zástupcem, což platí nejen pro péči specializovaných lékařů, ale i v nemocnicích včetně oddělení jednotky intenzivní péče.

Přítomnost doprovázející osoby musí být v souladu s jinými právními předpisy a s vnitřním řádem nemocnice a nesmí narušit poskytnutí zdravotní služby. Vnitřní řád nemocnice však není nadřazen tomuto zákonu, tudíž nemůže přítomnost rodičů u dítěte zakázat – smí jen vymezit určité detaily.

Doprovázející osoba nesmí svou přítomností znemožňovat poskytnutí zdravotní služby a nesmí být v nevhodném stavu, nesmí být nemocná, opilá, agresivní nebo třeba hysterická. V případě ústecké nemocnice měl navíc vnitřní řád napsáno černé na bílém, že rodiče mohou být u svých dětí nepřetržitě.

Rodiče nejsou návštěva

Zákon také hovoří o nepřetržité přítomnosti doprovázející osoby u nezletilého dítěte. Rodiče nejsou návštěva, a proto je nelze vykázat po skončení návštěvních hodin nebo ve večerních hodinách.

Rodiče, kteří nechtějí své děti opustit, se často setkávají s mylnými tvrzeními zdravotníků. Jedním z nich je, že přítomností rodiče dojde k narušení soukromí jiného pacienta. Ale i zde je právo na straně rodičů.

Zdravotnické zařízení má povinnost vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů, tedy zajistit ostatním pacientům soukromí a rodičům umožnit pobyt u dítěte. Třeba tak, že mezi postele postaví plentu, když jim nemohou uvolnit samostatný pokoj.

Čtěte také:

Záleží na rodičích

Je na každém rodiči, zda důvěřuje zdravotníkům natolik, aby opustil své dítě. Tento text ani nechce tvrdit, že jsou všichni zdravotníci špatní. Nejsou. A nejsou špatní ani rodiče, kteří chtějí nebo z nějakého důvodu musejí opustit hospitalizované dítě, mají na to plné právo.

Pravdou ale je, že matka a dítě jsou do určitého věku jedna jednotka a je třeba k nim tak přistupovat. Nelze separovat matku od dítěte, pokud ona s tím nesouhlasí.

„Separace dětí od rodičů patří k největším nešvarům českého zdravotnictví. Je to často běžná praxe v porodnicích, kdy matka po císařském řezu nevidí své dítě více jak 12 hodin nebo kdy si zdravotníci nechají zdravého novorozence na observaci na sesterně, jen tak pro jistotu,“ uvedla Petra Langová, která se právy pacientů dlouhodobě zabývá.

Ta se ve své praxi setkala i s dalšími pochybeními zdravotníků, mezi něž patří například přivazování dětí k postýlce, aby si nevytrhly z ruky kanylu, naprosté nerespektování přání rodičky při normálně běžícím porodu nebo nedostatečné informování o riziku zásahů a výkonů a zastrašování možnými následky.

Správně by totiž zdravotníci měli pacientům nebo jejich zákonným zástupcům vysvětlit každý zákrok – co budou dělat a proč, jaké jsou možné následky a jaké jsou jiné varianty. Co hrozí, když se zákrok neprovede. Platí to i pro každé léky, které lékaři pacientům předepíší.

Nezletilé dítě není svéprávné, a tedy nemůže plně rozhodovat o zákrocích, které na něm lékaři vykonávají. Také nedokáže s personálem komunikovat, nedokáže říct, co potřebuje. Zdravotníci na něj nemají víc než pár minut času. To jsou vše důvody, které hovoří pro přítomnost rodičů.

„Ze zdravotního hlediska je dále důležité, že přítomnost rodiče má na dítě uklidňující vliv a lékařům a sestrám ulevuje v jejich práci, protože může dítě zklidnit a utišit,“ tvrdí garant Pirátů pro oblast zdravotnictví Zdeněk Hřib.

Co dělat, když dítě musí do nemocnice?

Je možné, že při hospitalizaci dítěte narazíte na vstřícné zdravotníky, a nebudete muset nic řešit. Ale je dobré být připraven, protože vždy záleží na lidech a problémy mohou nastat všude. Petra Langová radí:

  • znát legislativu a klidně si dané paragrafy vytisknout včetně charty práv hospitalizovaných dětí,
  • v každé situaci zůstat klidná,
  • stále dokola se ohánět zákony,
  • odmítnout opustit dítě.

„Doporučuji celou situaci nahrávat, nebo rovnou natáčet (obličeje zdravotníků až ve vyhroceném případě). Jak je vidět na případu z Ústí, můžete nahrávkou dokázat své chování i chování lékařů.

V tomto případě policie nezasáhla i proto, že na místě našla klidné ženy, bylo jasně patrné, že matka ani nenapadá zdravotníky, ani se nechová nevhodně. Nahrávka se také hodí jako důkaz v případě stížnosti, bude-li se nějaká později podávat,“ doporučuje Langová, která na podporu práv pacientů založila spolek Juno Moneta.

Pokud zaměstnanci nemocnice odmítnou rodičům vyjít vstříc, je možné se obrátit na nemocničního ombudsmana či právníka, a to hned v té situaci. V případě vyhroceného sporu je pak možné obrátit se i na policii. „Základem však je neodejít od dítěte, zdravotníci nemají prostředky, jak dostat pryč rodiče, který nechce,“ dodává odbornice.

Po incidentu je dobré sepsat stížnost a nejprve ji směřovat dotčené nemocnici. Pokud ta se jí odmítne zabývat nebo ji dostatečně neprošetří, pak zaslat stížnost s připojenou odpovědí nemocnice na krajský úřad jako zřizovatele zdravotnického zařízení a následně na Ministerstvo zdravotnictví či ombudsmana pro zdraví.

V případě, že rodiče mají o neoprávněném postupu zdravotnického zařízení důkazy, je vše mnohem jednodušší. Stížnosti napomáhají pomalu situaci zlepšovat. V krajním případě pak lze spolu s advokátem řešit případ soudní cestou

Práva hospitalizovaných dětí

Už v roce 1993 schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví ČR práva hospitalizovaných dětí.

  1. Děti mají být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení.
  2. Děti v nemocnici mají právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, by se mělo rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm.
  3. Děti a/nebo jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku a chápání. Mají mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem.
  4. Děti a/nebo jejich rodiče mají mít právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé dítě má být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho léčbu nejsou nezbytné, a před zbytečnými úkony, podniknutými pro zmírnění jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení.
  5. S dětmi se má zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich soukromí.
  6. Dětem se má dostávat péče náležitě školeným personálem, který si je plně vědom fyzických i emocionálních potřeb dětí každé věkové skupiny.
  7. Děti mají mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci.
  8. O děti má být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny.
  9. Děti mají být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům a aby zároveň vyhovovalo bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti.
  10. Děti mají mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizpůsobené jejich věku a zdravotnímu stavu.

 

8.9.2023 12:54 | autor: Redakce babyweb.cz | zdroj: https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/ministerstvo-pripravilo-metodicky-pokyn-k-pritomnosti-zakonnych-zastupcu-a-osob-blizkych-u-deti-pri-poskytovani-zdravotnich-sluzeb/, https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2023/06/Metodicky-pokyn-k-pritomnosti-zakonnych-zastupcu-a-osob-blizkych-u-deti-pri-poskytovani-zdravotnich-sluzeb.pdf, Ministerstvo práce a sociální věcí ČR, Ministerstvo zravotnictví ČR

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist