Rh faktor a Rh inkompatibilita
Červené krvinky mají na svém povrchu různé molekuly a některé z nich se třídí do tzv. systémů. Do každého systému patří většinou alespoň dva různé druhy molekul. U každého z nás se přitom na krvinkách nachází jeden či dva druhy molekul z každého systému. Proti molekule systému, která na našich krvinkách není, se pak v krevní plazmě objevují protilátky. Znamená to, že naše krev s protilátkami zničí cizí krvinky s povrchovými molekulami, které nám nejsou vlastní.
Zdroj: archiv redakce
U nejznámějšího systému AB0 se tvoří protilátky proti cizím molekulám krátce po narození. Člověk se skupinou A tvoří protilátky proti krvinkám skupiny B a opačně. Ten kdo má skupinu 0, tvoří protilátky proti oběma z nich, a kdo je nositelem AB skupiny, netvoří žádné protilátky.
Dalším známým systémem je Rh faktor. Existují lidé s Rh+ (85%) a s Rh- (15%) faktorem (lidé tzv. Rh pozitivní a Rh negativní). Protilátky tvoří jen ti, kdo mají skupinu Rh-, a to jen tehdy, setkali-li se někdy s krvinkami skupiny Rh+ (např. po transfuzi krevní skupiny Rh+, či během těhotenství, porodu nebo potratu)
Právě systém Rh může způsobit problémy v těhotenství, a to tehdy, je-li matka Rh- a plod po otci získal Rh+, jedná se o tzv. Rh inkompatibilitu. První těhotenství nemusí činit obtíže, protože matčino tělo se ještě nikdy před tím nesetkalo s Rh+ faktorem. K tomu dochází většinou až během těhotenství, porodu nebo potratu (po 8. týdnu těhotenství), kdy se do matčina těla dostanou krvinky plodu.
Během dalších těhotenství, je-li plod Rh+, ničí matčiny protilátky krvinky plodu, což může vést k úmrtí plodu ještě v děloze (dochází k povšechnému hydropsu plodu – hydrops fetus universalis), nebo k těžké poporodní chudokrevnosti (anemia neonatorum) a žloutence novorozence (icterus gravis neonatorum).
Proto má být u každé těhotné během I. trimestru vyšetřena krev na Rh faktor a přítomnost protilátek. U Rh negativních žen se potom provádí vyšetření na protilátky i ve II. a III. trimestru a stanovuje se jejich množství. Pokud množství protilátek stoupá, je nutná hospitalizace.
Změny plodu jsou někdy patrné na ultrazvuku, k hodnocení závažnosti poškození krvinek plodu je nutný odběr plodové vody (amniocentéza) a pupečníkové krve.
Ženám s vysokou tvorbou protilátek je možné pravidelně provádět plazmaferézu (odstranění plazmy s protilátkami) nebo podávat vysoké dávky imunoglobulinů. Provádí se též nitroděložní transfúze plodu (podávání krve plodu v děloze).
Jako prevence proti vniku protilátek slouží poporodní podání imunoglobulinů do 72 hodin Rh- matkám, které ještě protilátky nevytvořily a jejichž miminko je Rh +, dále ženám po potratu a přerušení mimoděložního těhotenství.
Problémy v těhotenství může způsobit i inkopatibilita v jiných systémech, např. u systému AB0.
