Nejí vaše dítě ovoce a zeleninu? Možná mu opravdu nechutná

I ve vnímání chutí existují mezi lidmi rozdíly. Co jednomu připadá bez chuti, druhému chutná úplně jinak. Vaše dítě mohlo zdědit supertaster geny a je na výrazné chutě extrémně citlivé. Nutit mu v takovém případě zeleninu, která mu na rozdíl od vás chutná opravdu odporně, nemá smysl.
foto: Profimedia

Kdo zdědí takové geny, nestane se z něj superstar, ale pouze supertaster (z anglického taste – chutnat). Hezky česky mu můžeme říkat superchutnač. Supertaster není žádný mimozemský mutant, jak by se mohlo podle názvu zdát, dokonce není ani nijak ojedinělý. Je jich mezi námi celá čtvrtina.

Na jazyku má takový supertaster daleko více chuťových pohárků a díky nim umí vnímat chutě daleko intenzivněji než ostatní. Proto může být k některým potravinám daleko kritičtější. Lidově bychom řekli, že je v jídle vybíravý, ale tak jednoduše to zase nefunguje.

Supertasteři jsou nejvíc citliví na hořkou chuť v jídle, intenzivněji vnímají i chuť kyselou, tuky a umělá sladidla. Proto úplně nevyhledávají některé typy zeleniny, jako je růžičková kapusta, zelí, brokolice, kedlubny, ředkve, vadí jim i kyselost některého ovoce a hořkost grepů. Celkový příjem ovoce a zeleniny je u supertasterů nižší. Nemají tolik rádi ani alkohol, pivo se jim může zdát příliš hořké. Vyhýbají se tučným i příliš ostrým jídlům. Nevyhledávají ani hořkou černou kávu a čaj, pokud je pijí, tak slazené anebo s mlékem.

Supertasteři: sommelieři a šéfkuchaři

To všechno jsou jen obecná pravidla, která nemusí platit do detailu. Neznamená to, že čtvrtina populace nepije kávu ani pivo a nejí zeleninu a grepy. To, že někdo vnímá chutě daleko výrazněji, ještě neznamená, že nemůže zmíněné potraviny vůbec pozřít. Naopak. Jde spíš o intenzitu požitku z jídla a citlivost ke kombinaci chutí. Takže takový supertaster ani ve finále nemusí být vybíravý v jídle, spíš by se dalo říct, že si umí vychutnat dobré a chuťově vyvážené jídlo.

Když vaše dítě odmítá jakoukoliv zeleninu a ovoce a jedlo by nejraději jen párky v rohlíku, hranolky, chipsy a limonády, supertaster geny to nejspíš nebude. Ale někdy opravdu i jinak nevybíravé dítě některé druhy rádo nemá, protože mu z popsaných důvodů opravdu připadají nepříjemně hořké a kyselé. Řešení je jednoduché: Zkoušejte nabízet dětem všechny možné druhy ovoce a zeleniny, až najdete ty správné, které dětem tolik nevadí. Na výrazné chutě si třeba zvyknou později.

Jak to funguje

Celý systém vnímání chutí byl odhalen už před osmdesáti lety, kdy se zjistilo, že lidé jsou různě citliví na sloučeninu phenylthiokarbamid (PTC). Látka sama o sobě není pro člověka nijak zvlášť významná, jen bylo zajímavé, že se lidé lišili ve vnímání její chuti. Zhruba čtvrtina populace cítí PTC jako bez chuti, říkáme jim non-tasteři. Polovině populace se zdá hořká – to jsou tasteři – a některým se zdá nesnesitelně hořká a to jsou právě supertasteři.

Později byly objeveny další zajímavé souvislosti ve stravovacích návycích a vnímání chuti. Zajímavé jsou i teorie, proč se taková vlastnost mezi lidmi vyskytuje. Vnímání hořkého bylo údajně v pravěku důležité pro přežití. Hořké rostliny bývají často jedovaté, a tak se jedinci, kteří dovedli hořkou chuť rozpoznat, lépe vyhnuli otravě.

Je dobré být supertaster?

Být supertaster není žádná nemoc. Je to stejné, jako když má někdo tmavé nebo světlé vlasy. Stejně jako existují lidé s absolutním hudebním sluchem a jiní, co nepoznají ani „Skákal pes...“. S chutěmi je to podobné. Vlastně se dá říct, že být supertaster žádný praktický důsledek nemá. Jediný významnější poznatek je, že supertasteři mají trochu jiný způsob stravování, jedí méně potravin s prospěšnými hořkými látkami. Ty obecně fungují jako prevence vzniku rakoviny tlustého střeva.

Na druhou stranu jsou díky nižší konzumaci tučných jídel méně ohroženi chorobami srdce a cév. Také mezi nimi bývá méně alkoholiků a kuřáků. Supertasteři jsou údajně i štíhlejší, protože se, jednoduše řečeno, tolik neládují. Chuťově je uspokojí daleko menší množství jídla.

Čtěte také:

A jak jsem na tom já?

Existují dvě možnosti, jak zjistit, zda jste supertaster. První možnost je zcela zdarma a můžete si jí udělat i doma s dětmi. Stačí si obarvit jazyk třeba nějakou barevně výraznou potravinou. Výborně poslouží nepřirozeně barevné mňamky z cukrárny, třeba modré nanuky, barevné žvýkačky a tak. Školou povinné děti vám určitě poradí, co bezva funguje. Přinejhorším použijte potravinářskou barvu. Silně obarvené tečky na jazyku jsou chuťové papily, zodpovědné za vnímání chutí. Supertasteři by jich měli mít v kruhu o průměru 6 mm víc než třicet.

Druhá možnost vás vyjde zhruba na dvě stovky, protože si musíte objednat „Supertaster test“ až z Ameriky. Za pár dní vám poštou přijdou dva papírky napuštěné látkou PTC. Vložíte si je do úst a počkáte, co se bude dít. Neucítíte-li žádnou chuť, jste non-taster. Bude-li papírek hořký, jste obyčejný taster. A jestli se vám bude pusa svírat hořkostí, jste s jistotou supertaster. Můžete mít radost, v pravěku byste přežili!

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené