Bude můj partner i dobrým otcem?

Každý máme nějakou představu o tom, co pro nás znamená – dobrý otec. Jaké by měl mít vlastnosti, osobnostní kvality, postoje, i to, jak by měl vypadat. Obraz rodičovských postojů, ať se nám to líbí nebo nelíbí, vložili do našeho podvědomí matka s otcem (vlastním či nevlastním). Předlohu otce proto hledejme vždy ve vlastním dětství. Už tehdy se v nás začíná tento obraz utvářet a vyvíjí se, i když se sami staneme rodiči.

Jsem jako táta

Budu jako táta! Takhle to dělá táta,“ typické věty prvňáčka či druháčka, které svědčí o jediném – dítě se identifikuje s rodičovským vzorem. Snaha být jako ON, už to nemusí být jen vlastní otec, pokračuje i ve středním a starším školním věku. Tato identifikace s mužským vzorem je pro zdravý vývoj osobnosti velmi důležitá.

Pohled zpět

Nikoho asi nepřekvapí zjištění, že děti, vyrůstající v citově vřelém prostředí, dokážou v dospělosti lásku dávat i přijímat. Naopak děti citově deprivované (tj. vyrůstající bez rodičovského přijetí, lásky, jejichž citové potřeby nebyly uspokojovány) zpravidla neumějí lásku přijmout ani poskytnout a jako rodiče pak vytvářejí citově chudé zázemí. Podíváme-li se pozorně, jak vztahově funguje partnerova rodina, v níž vyrůstal, najdeme jednu z možných odpovědí nejen na to, jakým bude otcem, ale i jak se bude pravděpodobně chovat k vám, jako k životní partnerce. V rodině, kde vládne tvrdě patriarchální ruka otce, navíc v despotické rukavici, sotva zbude místo pro kompromisy. Syn z takové rodiny bude sotva partnerku romanticky obsypávat lístky růží a nabízet rovnocenné postavení, uznání, kompromis. A pokud si navíc otec liboval v manipulacích, pak raději nasaďte sedmimílové boty a prchejte!

Je už zralý?

Základním předpokladem „dobrého rodiče“ je jeho zralost. Někteří lidé vstupují do manželství a rodičovské role nezralí a nevyspělí. Jak se to pozná?  Takový člověk nadále tvrdošíjně lpí na svém předchozím, předrodičovském způsobu života. Nedovede se vzdát žádné ze svých původních zálib a dítě je pro něj nepohodlnou komplikací. Takový rodič ještě nedozrál k tomu,aby přijal odpovědnost za někoho druhého. Pokud partner musí jít po práci za svým koníčkem ( třeba na španělštinu ) přestože ví, že jeho partnerka je nemocná a sama s tříměsíčním miminkem doma,( a ona ho navíc ráno po probdělé noci prosí, zda byneoželel jednu lekci) a pak se cestou staví ještě na „solárku“, jde o ukázkovou nezralost s notnou dávkou sobectví. 

Umění být spolu

Příchod nového človíčka na svět znamená vždy pro „jeho lidi“ velkou změnu a je naprosto přirozené, že se mu vše přizpůsobuje. Pro mnohé nastávající tatínky je tato změna provázena obavami, jak v nové roli obstojí, jak si poradí s odpovědností. Těhotenství a společné radostné čekání na miminko poskytuje i dostatek času připravit se na novou roli. V této době je velice důležitá komunikace. Pokud jste schopni s partnerem vzájemně sdílet své pocity, váš partner se zajímá o to, jak je vám i miminku,když se umíte společně radovat z jeho vývojových pokroků a ultrazvukových obrázků, pak můžete usínat s uspokojivým pocitem, že základy dobrého otce jsou položeny na správném místě.

18.2.2009 11:10| autor: Renata Gregorová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist