Malá hlava, nízké IQ? Co prozradí velikost lebky

Ačkoli se po narození mluví především o váze a délce dítěte, stejně důležitý je i další ukazatel, který rovněž měříme a sledujeme. Jde o obvod hlavy, protože velikost lebky koreluje s velikostí mozku. Pokud by například byla neúměrně malá, může to ukazovat na problém, který může mít zásadní vliv na další život. Existuje rovněž jasný vztah mezi růstem mozku a růstem lebky a mezi velikostí mozku a výší IQ, patrné je to zejména do čtvrtého roku věku.

Lebka nejvíce roste před porodem a první dva roky života

Proto sledujeme velikost lebky dítěte už během prenatálního vývoje jak kvůli vývoji dítěte, tak i s ohledem na plánování porodu, kdy je třeba vzít v úvahu případný kefalopelvický nepoměr, kdy bude hlava příliš velká vzhledem k šíři matčiny pánve.

Lebka a s ní i mozek nejvíce rostou poslední tři měsíce před porodem a pak v prvních dvou letech po narození. V šesti letech má dítě devadesát procent velikosti hlavy, kterou bude mít v dospělosti. Od narození zhruba do dvou let se měří takzvaný horizontální obvod mozkové části lebky mezi glabellou, což je místo na čele nad kořenem nosu, a nejzazší částí mozku. Údaje se zanáší do grafu.

  • při narození má dětská hlava v průměru obvod 34 centimetrů
  • během prvního půl roku povyroste zhruba o jeden až jeden a půl centimetru měsíčně
  • druhého půl roku života vyroste zhruba o půl centimetru měsíčně

Roční dítě tak má o devět až deset centimetrů větší obvod hlavy než při narození. Je nicméně třeba vzít v potaz, že chlapci mají v průměru o něco větší lebku než dívky, při narození činí rozdíl asi půl centimetru. Proto se používají pro obě pohlaví odlišné grafy. V některých rodinách jsou navíc běžné hlavy menší či větší a neznamená to žádnou odchylku či problém.

Je rovněž pravděpodobné, že jeden a půl roku starý chlapec, který je celkově většího vzrůstu, bude mít viditelně větší hlavu než jeho drobnější vrstevník a oba přitom budou zcela v pořádku. V těchto případech je potřeba posuzovat celkové proporce, rodinné dispozice, vývoj velikosti hlavy v čase a všímat si případných výkyvů.

Příliš malý mozek mívá více příčin

Když se mozek nevyvíjí, zůstává i lebka malá a hovoříme o mikrocefalii, pokud je obojí v normě, jde o normocefalii. Pokud je lebka větší, jde o makrocefalii – v tomto případě to však neznamená, že je mozek větší, ale svědčí to spíše o nějakém jeho poškození, problém může být například s mozkovými komorami.

Mikrocefalie mívá více příčin. Způsobují jí různé genetické syndromy, ale může souviset rovněž s poškozením během fetálního vývoje (například nedostatečné prokrvení a tím pádem nedostatečná výživa, nadměrná konzumace alkoholu u matky, virová infekce jako třeba zarděnky nebo toxoplazmóza během těhotenství).

Naštěstí se poškození vzniklé během gravidity dá částečně dohnat, protože mozek má úžasnou autoregenerační schopnost. Když mu například schází během děložního vývoje kyslík, tělo změní jeho distribuci tak, aby ho mozek dostával přednostně. Bohužel někdy to nestačí a poškození bývá nevratné stejně jako v případě, kdy je jeho poškození například kvůli virové infekci větší.

U mikrocefalie coby projevu některých syndromů záleží na jejich charakteru. V každém případě je důležitý včasný záchyt, díky němuž lze zabránit některým komplikacím, ale celkově nebývá prognóza u genetického poškození moc dobrá.

S malou hlavou se pochopitelně rodí i předčasně narozené děti, ale v jejich případě hlava – pokud nemají nějaké další komplikace – odpovídá proporcím a na vývoj jejich mozku a lebky tak nemusí mít předčasné narození žádný vliv.

Čtěte také:

Hydrocefalus: Včasná léčba znamená dobrou prognózu

Včasná diagnostika je mimořádně důležitá také u hydrocefalu, který se projevuje naopak nadměrně velkou lebkou. Sama jsem měla před časem sedmiměsíční pacientku s podezřením na tuto diagnózu, všechny příznaky odpovídaly. Měla velkou lebku a typický pohled dětí s hydrocefalem – mluvíme o něm jako o příznaku zapadajícího slunce, protože při pohledu dolů nesleduje horní víčko horní okraj duhovky, jak je tomu obvykle, ale je vidět bělmo. Vyšetření vše potvrdila a dívka proto podstoupila neurochirurgický zákrok, díky němuž se vše upravilo. Dnes jí je pět, obvod hlavy má v normě, stejně jako normě odpovídá její vývoj. Hydrocefalus vzniká poruchou odtoku mozkomíšního moku, který pak mozek utlačuje.

Při zmíněném neurochirurgickém zákroku se do mozku zavádí hadička, kterou se trvale odvádí přebytečná tekutina do pohrudnice. Jinak by její stoupající množství utlačovalo mozek. Pokud se hydrocefalus podchytí včas, bývá další vývoj dítěte bezproblémový, i když jsou samozřejmě nutné pravidelné kontroly. Větší obvod hlavy vidíme i u některých vzácných střádavých metabolických onemocnění.

Když fontanely srostou předčasně

S růstem hlavy souvisí i fontanely na lebce. Když se dítě narodí, jeho lebeční kosti jsou poměrně elastické, navíc mají membránové švy, které se později osifikují.

Na lebce jsou rovněž fontanely, čtyřcípé vazivové blány trojúhelníkového tvaru, větší vepředu a menší vzadu na hlavě, díky nimž může lebka růst a tím pádem může správně růst i mozek. Fontanela mizí mezi dvanáctým až osmnáctým měsícem, někdy o něco dříve, někdy o něco později, záleží mimo jiné na tom, jak byla velká. Někdy však švy srostou předčasně, pak je potřeba včasný neurochirurgický zákrok.

Rodiče často vzhled fontanel řeší, protože vědí, že by měly být klidné, nevyklenuté ani nepropadlé, ale ne každá odchylka od tohoto ideálu znamená problém, například v podobě infekce mozku či nedostatku tekutin.

Fontanela zdravého dítěte může mít více podob. Zvláště když je větší, může být propadlá, aniž by to značilo nějaký problém, podobně jako může být trochu vyklenutá či může rovněž mírně pulzovat a neznamená to, že se něco děje. Závažné akutní onemocnění se na podobě fontanely projevit může a projevuje se výrazným pulzováním, vyklenutím fontanely, teplotou.

Velice důležité je posoudit celkový stav dítěte – pokud je v pořádku, čilé, veselé, dobře jí, pije a spí, není třeba se znepokojovat. Varovnými příznaky jsou kromě teploty, která však vůbec stoupat nemusí, neutišitelný pláč, letargie, zvracení, nechutenství a to, že dítě nechce pít. V takovém případě je fontanela a její neobvyklý vzhled jedním z faktorů, k nimž je třeba přihlédnout a posoudit, zda dítě například nemá meningitidu.


Článek vznikl ve spolupráci s Canadian Medical Care Praha

14.8.2015 1:47| autor: MBA

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist