Nízká porodnost a blahobyt naší civilizace

Úbytek populace představoval až donedávna pro ekonomy jakousi noční můru. Při nedostatku zpráv z černé kroniky se staly poplašné informace o klesající porodnosti a populačním stárnutí téměř zaručeným evergreenem. Český národ vyhyne! Nebudeme mít na důchody! Pro penzisty žebrácká hůl! V poslední době díky nepatrnému pozitivnímu populačnímu saldu a nesměle nastartovaným důchodovým reformám tyto hrůzyplné výkřiky poněkud utichly, nicméně nízká porodnost a její možné negativní účinky na úroveň našeho blahobytu zůstávají spolehlivým strašákem.

Ostatně to není nic nového pod sluncem. Už za komunismu u nás existovala Vládní populační komise, kde si náměstci ministrů lámali hlavu s tím, jak přimět občany k vyšší reprodukci. Matka čtrnácti dětí dostala od prezidenta republiky Řád práce, dětské oblečení a botičky byly za babku. Mnoho lidí se nechalo nachytat na rodinné přídavky a porodné, které s příchodem třetího dítěte představovalo málem výhru ve Sportce. Co na tom, že výživa a výchova tohoto dítěte přišla nakonec na mnohonásobek této státní dotace? Říkalo se tomu populační politika a na lep sedli většinou ti, kteří byli tak trochu slabí v počtech. A způsobilo to také ty neblahé sinusoidní výchylky v porodnosti, kdy jeden rok se ve škole otevíralo osm prvních tříd, a za deset let byla tato škola pro nedostatek dětí vhodná ke zrušení.

V poslední době se některé demografické úvahy ubírají právě opačným směrem a z úst mnoha renomovaných odborníků můžeme slyšet, že pronatalitní populační politika je ve svých důsledcích problematická a že je to spíše chiméra než spása. Neexistuje na světě jediný vědecký důkaz toho, že by klesající porodnost měla negativní účinek na míru blahobytu společnosti. Také stárnutí společnosti a zvyšování procen ta seniorů nepředstavuje při vhodně nastavené důchodové politice žádnou katastrofu. Naopak se vyskytly názory, že toto stárnutí může mít i příznivý environmentální efekt. Zvýšený počet seniorů poněkud mírní snahy současného dynamického světa, který dobývá, exploatuje, konzumuje a plýtvá.

V posledním desetiletí došlo také ke značnému posunu v důrazu od kvantity dětí na jejich kvalitu. Není tedy zdaleka tak důležité, aby těch dětí bylo hodně, jako spíše to, aby to byly děti zdravé, chytré a společensky úspěšné a prospěšné. Více než dvacet let stará studie takzvaných „nechtěných dětí“ prokázala bezpečně, že když je žena přinucena donosit a porodit dítě, které si nepřeje, zvyšuje se tím ve společnosti počet zdravotně a sociálně problematických jedinců, a dokonce prý stoupá kriminalita. To byl ostatně také hlavní důvod ke zrušení neblaze proslulých interrupčních komisí.

Kvalitu populace však může ovlivnit i motivace k rodičovství. Pronatalisté jsou přesvědčeni o tom, že když se mladým lidem vytvoří příznivé materiální podmínky, odvděčí se za to větším počtem dětí. Společnost by tak fungovala jako jakýsi automat, kam se na jedné straně vhazují rodinné přídavky, porodné a laciné pleny a kojenecké zboží, a na druhé straně už vypadávají zdravé a chytré děti. Bohužel tomu tak není. Ať se nám to líbí, nebo ne, většina lidí se snaží o to, aby platili minimální daně a měli co možná největší výhody. A pokud si někdo pořídí řadu dětí jenom proto, aby z toho měl materiální výhody, nedal bych za kvalitu takového potomstva ani zlámanou grešli.

Autor: Radim Uzel

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist