První den v mateřské škole – 4. příběh

Slunce ozařovalo dubnový den, vysoušelo několik louží po nočním dešti a z oken na mě házelo prasátka. Vesele jsem dupla do loužičky s vodou, které se vesele rozsříkla na všechny strany.

„Ale no tak, Danuško, to se přeci nedělá, zamažeš ši šatičky,“ pokárala mě maminka a já toho ihned nechala, protože zamazat si šatky v tento můj velký den – to jsem opravdu nechtěla. Šla jsem poprvé do školky a připadala jsem si skoro jako dospělá. Můj starší bráška tam už chodil dva roky a já (nejen) kvůli tomu k němu obdivně vzhlížela.

Konečně jsme dospěli až před budovu školky. Oči i pusu jsem otevřela dokořán. Vše pro mě bylo tak nové. Na skříňkách byly veselé obrázky („Jé, já mám berušku, to jse skvělé!“), na nástěnkách barevné obrázky. Tady se mi určitě bude líbit.

Paní (tenkrát ještě soudružka) učitelka mě postavila doprostřed hloučku dětí. Všechny byly o dobrou hlavu vyšší. „Tohle je Danuška,“ prohlásila. „Bude sem chodit, přestože by měla správně patřit o patro níž, do jeslí. Ale má tu brášku, takže půjde rovnou mezi nás.“ „Mimino, mimino!“ začal povykovat jeden tlustý chlapeček. Ostatní se přidali. Když je paní učitelka okřikla, nechali toho a rozprchli se ke svým hračkám. Chtěla jsem si s nimi hrát, ale pro všechny jsem byla jen mimino.

A tak začali mé školkové dny. Tolik jsem se na ně těšila. Ale místo radostného hraní mě čekaly jen povinné a nudné ranní rozcvičky, místo her kousnutí do zad od starších dětí, procházky na provázku ve dvojici s klukem, který měl u nosu neustále nudli, polední spánky, při kterých se nikdo nesměl ani pohnout, a obědy, které vzhledově připomínali spíše podrážku než kus masa. A pak také soutěže v malování, ve kterých agilní soudružka učitelka pravidelně odměňovala obrázky s názvem „Aurora“ nebo „Pionýři třídí sběr“.

Dny ve školce byly stejně jako celá doba neutěšené a šedé. Naštěstí je za mnou školka i ony neradostné dny režimu, který radost jen falešně hlásal. Jsem moc ráda, že dnes už jsou školky jiné.

Rodiče si mohou vybírat, děti nikdo nenutí do jídla ani do spánku, učitelky s pomocí moderních metod dokáží vtáhnout všechy děti do hry, takže se žádné necítí odstrčené. Jsem moc ráda, že má dcerka se narodila právě do této doby. Věřím, že se bude těšit, až ji poprvé povedu do školky, slunce bude ozařovat jarní den, vysoušet několik louží po nočním dešti a z oken na ni házet prasátka. A ještě víc věřím, že do školky se bude těšit i další dny.

Dana

18.3.2009 6:34| autor: Lucie Součková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist