První den v mateřské škole – 5. příběh

ADÉLKA Čerstvě tříletý mrňousek, důvěřivý, očekávající v životě pouze samé příjemné věci. Mrňousek, který už zná slůvka jako půjčím, střídáme se, uklidím, spapám … ale znát rozhodně neznamená naplňovat jejich význam.

Do školky se mrňousek těší, protože slyšel, že se tam zpívá a tancuje, lepí a maluje, což jsou jeho oblíbené činnosti.Už se vidí, jak lepí z vaty sněhuláka a já už vidím, jak si půjdu jednoho velikého, vatou olepeného, ze školky vyzvednout.

První ráno, kdy se vykročí do nové etapy života, se blíží a já už týden nespím. Zatímco mrňousek vesele babičkám vypráví, co všechno ho ve školce čeká, mně nedají spát nepěkné představy. Třeba taková, že děti skotačí a náš mrňousek sedí sám a smutný u stolečku. Třeba taková, že celé dopoledne sleduje dveře, kdy se v nich objevím já. No a třeba taková, že každé ráno bude plakat a prosit Maminko, já chci být s tebou. No srdce by mi to trhalo.

A je tu první ráno a s ním první krůčy k mrňouskově samostatnosti. Je to pro všechny velká chvíle, div jsem k té příležitosti Adélce nepořídila kornout s karamelama. Inu, čas vyrazit. Takže nese si hrdě svou školkovou tašku s bačkůrkama, těší se na paní učitelku, zdraví všechny děti, co potkáváme a otvírá dveře školky…

… a já mám čím dál víc před očima, jak mě za chvilku lapí kolem krku a nepustí a půjdeme nakonec domů s tím, že zkusíme to tedy za rok. A jak si to představuju, najednou vidím, že mrňousek se poprvé v životě sám dobrovolně a rekordní rychlostí svlékl a prý Ahoj. A utíká za dětmi. Chtělo se mi zavolat My nebudeme spolu brečet? Ale nutkání jsem ovládla a šla jsem se seznámit s paní učitelkou. Dalo nám oběma trošku práci vylovit mrňouska z výru skotačivých dětí, aby si vybral svou školní značku … no lísteček neprošel, strom taky není v očích mrňousků nijak zvlášť zajímavý, tak nakonec vyhrála poslední nabídka – sluníčko. Ještě že tak, bylo poznat, že nedělalo by vůbec dobrotu, aby celý rok chodila Adélka do školky s tím, že si musí bundičku pověsit na něco takového, jako je značka s lístečkem. Naštěstí tohle dopadlo dobře.

Takže padlo druhé a už konečné Ahoj, rychlá pusa a dveře se zavřely. A za nimi zůstal můj mrňousek. Bezbranný, vystrašený, smutný? Kdepááák. Každé ráno je od té doby pořád stejné. Rychlá pusa, rychlé ahoj a dveře se zavřou. Začne se cvičit a tancovat a zpívat a lepit. A já si po obědě přijdu pro jednoho velkého sněhuláka 🙂

Martina

18.3.2009 6:31| autor: Lucie Součková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist