První den v mateřské škole – 5. příběh

ADÉLKA Čerstvě tříletý mrňousek, důvěřivý, očekávající v životě pouze samé příjemné věci. Mrňousek, který už zná slůvka jako půjčím, střídáme se, uklidím, spapám … ale znát rozhodně neznamená naplňovat jejich význam.

Do školky se mrňousek těší, protože slyšel, že se tam zpívá a tancuje, lepí a maluje, což jsou jeho oblíbené činnosti.Už se vidí, jak lepí z vaty sněhuláka a já už vidím, jak si půjdu jednoho velikého, vatou olepeného, ze školky vyzvednout.

První ráno, kdy se vykročí do nové etapy života, se blíží a já už týden nespím. Zatímco mrňousek vesele babičkám vypráví, co všechno ho ve školce čeká, mně nedají spát nepěkné představy. Třeba taková, že děti skotačí a náš mrňousek sedí sám a smutný u stolečku. Třeba taková, že celé dopoledne sleduje dveře, kdy se v nich objevím já. No a třeba taková, že každé ráno bude plakat a prosit Maminko, já chci být s tebou. No srdce by mi to trhalo.

A je tu první ráno a s ním první krůčy k mrňouskově samostatnosti. Je to pro všechny velká chvíle, div jsem k té příležitosti Adélce nepořídila kornout s karamelama. Inu, čas vyrazit. Takže nese si hrdě svou školkovou tašku s bačkůrkama, těší se na paní učitelku, zdraví všechny děti, co potkáváme a otvírá dveře školky…

… a já mám čím dál víc před očima, jak mě za chvilku lapí kolem krku a nepustí a půjdeme nakonec domů s tím, že zkusíme to tedy za rok. A jak si to představuju, najednou vidím, že mrňousek se poprvé v životě sám dobrovolně a rekordní rychlostí svlékl a prý Ahoj. A utíká za dětmi. Chtělo se mi zavolat My nebudeme spolu brečet? Ale nutkání jsem ovládla a šla jsem se seznámit s paní učitelkou. Dalo nám oběma trošku práci vylovit mrňouska z výru skotačivých dětí, aby si vybral svou školní značku … no lísteček neprošel, strom taky není v očích mrňousků nijak zvlášť zajímavý, tak nakonec vyhrála poslední nabídka – sluníčko. Ještě že tak, bylo poznat, že nedělalo by vůbec dobrotu, aby celý rok chodila Adélka do školky s tím, že si musí bundičku pověsit na něco takového, jako je značka s lístečkem. Naštěstí tohle dopadlo dobře.

Takže padlo druhé a už konečné Ahoj, rychlá pusa a dveře se zavřely. A za nimi zůstal můj mrňousek. Bezbranný, vystrašený, smutný? Kdepááák. Každé ráno je od té doby pořád stejné. Rychlá pusa, rychlé ahoj a dveře se zavřou. Začne se cvičit a tancovat a zpívat a lepit. A já si po obědě přijdu pro jednoho velkého sněhuláka 🙂

Martina

18.3.2009 6:31 | autor: Lucie Součková
Více o tématu: čascvičitdětispátzdraví

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist