Potkali se u Kolína aneb O přátelství batolat

Anička je stará jen osmnáct měsíců a už má dva nejlepší kamarády – Martínka a Simonku. Neustále se dívá na jejich fotky a několikrát denně o nich mluví. Možná se nám zdá, že batolata o přátelství zájem příliš nejeví, ve skutečnosti je pro ně kontakt s ostatními dětmi velmi důležitý.
foto: istock.com

„Když své děti vezmete na hřiště nebo na jiné místo, kde jsou děti a rodiče pohromadě, jistě si všimnete dvou batolat, které k sobě přirozeně tíhnou,“ říká expertka na dětský vývoj Marylin Segalová. Samozřejmě v tomto věku děti postrádají některé základní vlastnosti nutné pro přátelství v pravém slova smyslu, jako je naslouchání, zpětná vazba nebo dostatečná reakce na druhého. Existuje proto několik tipů, jak ve svém batolátku postupně rozvíjet smysl pro přátelství a společenské dovednosti.

Jedna hračka ve dvou provedeních

Když si batole hraje s jiným batoletem, vypadá to, jako by se po sobě opičila. Segalová tento jev nazývá asociativní hrou. „Batolata se navzájem pozorují a snaží se po sobě opakovat,“ potvrzuje.

Tento druh hry je skvělým způsobem, jak se od sebe batolata mohou něco naučit, zároveň je to ale také jeden ze způsobů, který může vést ke vzájemnému hašteření. Anička zálibně pozoruje Simonku, jak dává panenku do postýlky. Mohla by z toho být legrace. A protože Anička ještě nemá zkušenosti s vyjednáváním, natáhne se a panenku z postýlky vytáhne. Tím Simonku rozbrečí. Nejlepším způsobem, jak se vypořádat s touto situací, je mít připravenou ještě jednu panenku do zásoby.

Samozřejmě nelze předpokládat, že od každé hračky s sebou budete tahat dvojníka, ale k pár oblíbencům můžete přikoupit duplikát, ať je to panenka, autíčko, plyšové zvířátko nebo stavební kostky.

Víte, proč si kluci hrají s auty a holky s panenkami?

Čas je důležitý

Načasování je, pokud se jedná o batolata, jeden z nejdůležitějších předpokladů. Pokud si návštěvu hřiště naplánujete na odpoledne, kdy je vaše dítě obvykle nesnesitelné, koledujete si.

To samé platí o příliš dlouhé době na hraní, zvláště pro děti mladší dvou let. Pro začátek bude půl hodina až hodina bohatě stačit podle toho, jak moc se bude vaše dítě bavit. Pokud jeho nálada začíná upadat, nastal čas se zabalit a vyrazit k domovu.

Velké hračky vedou!

Hřiště je obecně skvělým místem pro hru batolat. Malé dítě těžko sebere skluzavku z dosahu dítěte druhého, i když se stále můžou hádat o to, kdo se sklouzne nebo zhoupne jako první. Doma takto můžete využít dětskou vanu, kam se obě děti vejdou, uvidíte, že si pak spolu krásně vystačí i bez hádek.

Přemýšleli jste někdy, jaký je rozdíl mezi batoletem a psychopatem?

Promíchejte je

Nebojte se pozvat starší děti, například předškoláky, do skupinky hrajících si batolat. Budete překvapeni, jak hladce interakce proběhne. Stejně jako dospělí jsou starší děti schopné přizpůsobit hru mladším dětem, adaptovat se.

Na rozdíl od nás dospělých ale předškoláci mohou čerpat ze svých nedávných zkušeností a lépe si pamatovat své oblíbené hry. Nejlepší je, pokud sami na sebe vezmou roli maminky nebo učitele, mohou si tak vychutnat roli „vůdce“ ve skupině.

Napadlo vás, že i malé dítě se dokáže silně zamilovat

Imaginární přítel

Některé děti si svého kamaráda vymyslí – předstírají, že mají kamaráda, s kterým si užijí spoustu legrace, a vůbec to nemusí znamenat, že mají nedostatek opravdových přátel nebo že budou mít v budoucnu problém s navazováním přátelství. Je to spíše známkou představivosti a kreativity.

Pokud bude vaše dítě vyprávět o svém bájném kamarádovi – může jít i o vtělení oblíbené hračky, nijak jej neomezujte. Klidně novému kamarádovi přenechejte místo u rodinného stolu – výhodou je, že vymyšlený člen domácnosti vaši péči nepotřebuje.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 1
Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

S Niki jsme začaly chodit na cvičení s nemluvňaty od třetího měsíce. Chodily tam samozřejmě i další maminky s dětmi.

Seznámila jsem se hned s několika (Milča - Vojtík, Lucka - Eliška, Verča - Ondrášek, Káťa - Ondrášek, Petra - Vojtík, Šárka - Matouš, Petra - Natálka...)

Staly se z nás kamarádky na mateřské, které spolu píší blog:

http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/07/jsme-mamy-je-nas-takovych-vic-seznameni.html

Nicméně není den (maximálně dva), kdy se Nikča nezeptá na své tři největší kamarády (Vojtíka, Elišku, Ondru). A oni to mají také tak.

Mají se rádi a když je někdo z nich nemocný, tak se ptají, kdy už se zase uvidí. Teď v období dovolených si také dost chybí a když se vidí po delší době, tak je vidět, jakou mají radost.

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené