Ve školce stojí stranou

Dětská dušička je území značně neprobádané. Málokdy lze pro jeden jev nalézt jen jedno zdůvodnění. Dětská duše je však věc nestálá, neustále se vyvíjející, podléhající změnám. Základní rada tedy zní stejně jako motto Stopařova průvodce po galaxii: Nepropadejte panice.
foto: istock.com

Zajímáte-li se o psychologii, víte, že během vývoje všichni procházíme fázemi, které jsou vázány na konkrétní věk a každá taková fáze je charakterizována konkrétními dovednostmi a schopnostmi.

Nebojte se zádrhelů

Během vývoje dochází k nerovnováhám zpomalením či zrychlením, a to velmi nepředvídaně. Pokud se tedy ve vývoji něco zadrhne, není potřeba se bát, velká většina takových zádrhelů odezní sama.
To, že děti mohou nastoupit do školky právě ve třech letech, má svůj důvod právě ve zmíněných vývojových posloupnostech. Ve třech letech jsou totiž děti teoreticky schopny začít spolupracovat, hrát si spolu, sdílet. Nicméně nikde není psáno, že to tak musí být. Část dětí zkrátka dozrává pomaleji. Vývoj je věc záhadná.

Nepanikařte

Lidé jsou zvířata stádní, sociálnost je naší přirozeností. Jedním z hlavních důvodů, proč máme my lidé tak velké mozky, je právě potřeba rozumět sociální vztahům a vazbám.
Vrůstání do společnosti neboli socializace je nesmírně náročný a složitý proces. A jako všechny procesy tohoto druhu je vystaven chybám, které nemají jednu příčinu.
Máte-li tedy dítě, které se nechce začlenit do kolektivu, nepanikařte. To ale neznamená, že není potřeba být pozorný.
Vždy je nutno pozorovat kontext, ve kterém se ono „nezařazování“ odehrává.

Je potřeba vždy přihlížet k několika faktorům

Věk
Ve třech letech, kdy dítě nastupuje do školky, je dobře možné, že ještě není schopnost spolupráce s ostatními dětmi „nastartována“. To se projeví hlavně tím, že je dítě nespokojené, odmítá do školky chodit nebo je často nemocné.
Malé děti často somatizují. Somatizace je v zásadě proces, při kterém jsou psychické nesnáze manifestovány tělesnými onemocněními. Známe to vlastně všichni, dobrým příkladem jsou třeba bolesti hlavy z intenzivního stresu.
Pokud je tedy dítě často nemocné, je to varování, které znamená, že není příliš žádoucí dítě za každou cenu hnát do školky, možná je užitečné i uvažovat, zda jej jej povinnosti chodit do školky nemáme zbavit. Totéž platí i pro dítě ve věku čtyř let. I když zde by bylo dobré poradit se s odborníkem.

Školka
Druhým důležitým faktorem je, nakolik se problém týká školky a nakolik jde o nesnáz obecnou. Je-li problém opravdu jen školka, nepanikařte. Ve školkách státních jsou kolektivy dětí relativně velké. Čím větší kolektiv, tím horší přizpůsobení.
Pokud je nesnáz širší než jen školka, tedy má-li dítě tendenci nezapojovat se do kolektivu ani v jiných situacích, je potřeba navštívit odborníka.
Také musíme zjistit, jak situaci prožívá dítě, popovídat si s ním. Je-li příčinou nezralost, většinou má dotyčný tendenci držet se poblíž dospělého, hlídat si ho.
Měli bychom mít celkový přehled, tedy zda v přítomnosti rodičů je chování normální, opět jde asi spíše o vývojový než systémový problém, který po čase vymizí.

Rada na závěr

Nepanikařte, s dítětem si nejprve popovídejte, zajděte do školky promluvit si s učitelkami a eventuálně s dětským psychologem do pedagogicko- psychologické poradny.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené