Největší mýty o imunitě

Nejen o imunitě, ale všeobecně o nachlazení kolují nejrůznější mýty a polopravdy. Tyto zavádějící informace ale můžou svést nemocného z úspěšné a rychlé léčby, čímž si pobyt na lůžku ještě prodlouží. 5 největších mýtů o imunitě uvádíme v článku na pravou míru.

Mýtus č. 1: Zdravé tělo si s nemocí poradí samo

Lidský organismus se skutečně dokáže s většinou virů a bakterií vyrovnat sám, protože s nimi přicházíme do styku každý den. Ovšem ani ten nejlépe funkční imunitní systém nedokáže ustát nátlak velkého množství původců nemocí a s některými chorobami si sám neporadí.

Pokud je lidské tělo vystaveno různorodým mikrobiálním infekcím, imunitní systém si s nimi neumí poradit. Tato onemocnění, jako jsou žaludeční vředy, infekce slinivky či jiné choroby trávicího traktu, se pak snadno mohou přetvořit do chronické podoby, proto vždy vyžadují lékařskou péči.

Mýtus č. 2: Snížená imunita je příčinou všech nemocí a alergií

Každá nemoc se dotýká mnoha orgánů a systémů, protože všechno v lidském těle spolu souvisí. To samé platí v případě alergií. Ani jejich příčinou není samotná snížená obranyschopnost těla. Alergie se definuje jako nadměrná, nepřirozená reakce imunitního systému na látky přicházející z vnějšího okolí, které vstoupí do těla. „Imunitní systém při tomto kontaktu začne produkovat velké množství nezbytných protilátek, které by normálně vznikaly až při styku s agresivními podněty. Tělo nedokáže rozpoznat, zda je daná látka bezpečná či nikoliv, proto reaguje raději bouřlivěji, a to i v případě, že je imunita zcela v pořádku,“ objasňuje lékař Tomáš Kampe.

Mýtus č. 3: Kolostrum jako doplněk stravy není kvalitní a vhodné pro děti

Ani jedno tvrzení není pravdivé. Mlezivo neboli kolostrum je dokonce základem imunitního štítu dítěte, které jej přijímá z mléčných žláz matky. Kolostrum obsahuje imunoglobuliny, aminokyseliny a růstové faktory, díky kterým se dítě i jeho obranyschopnost proti virům, bakteriím a plísním zdravě vyvíjí.

Studie prokázaly, že mlezivo má stejně příznivé účinky také na dospělý organismus. Imunitní systém je totiž potřeba posilovat a držet v rovnováze, protože je denně vystaven řadě nepříznivých faktorů a riziku civilizačních chorob. Dospělí jedinci mohou kolostrum užívat v podobě doplňku stravy, ne každé mlezivo v nich obsažené však garantuje stejnou kvalitu. „Nejlepší variantou kolostra pro organismus je kravské mlezivo, protože je z 99 % totožné s lidským. Kolostrum nejvyšší kvality se získává 12 hodin po porodu, protože jedině v této fázi obsahuje nejvyšší podíl imunoglobulinů,“ radí Kampe.

Čtěte také:

Mýtus č. 4: Pro děti je ideální sterilní prostředí

Právě naopak. Dítě, které vyrůstá ve sterilním prostředí, si nevytvoří dostatečnou imunitu a je naopak mnohem náchylnější k nejrůznějším nemocem. Už od útlého dětství bychom proto měli své potomky vystavovat přirozenému prostředí, které obsahuje různé mikroorganismy. Imunitní systém dětí si na tyto bakterie a viry zvykne, vytvoří patřičné protilátky a v budoucnu se už s nimi bude umět vypořádat.

Ani samo lidské tělo není dokonale sterilní. Části pokožky, které jsou v kontaktu s externím prostředím, jsou běžně pokryty bakteriemi, které žijí v symbióze s organismem a jsou paradoxně základem naší obranyschopnosti. Pozor ale na záměnu sterilního a hygienického prostředí. Je na místě dodržovat základní hygienické návyky jako třeba umývat si ruce po každé návštěvě toalety. Není už ale nezbytné umývat se několikrát denně antibakteriálními přípravky.

Mýtus č. 5: Spánek nemá vliv na obranyschopnost

Pravdou je, že mezi spánkem a imunitním systémem existuje silné pouto. Klíčový je kvalitní spánek, který regeneruje tělo a dodává mu energii pro boj s psychickou a fyzickou zátěží. Tato míra je vždy individuální a závislá na potřebách daného člověka. Obecně se ale uvádí, že dospělí jedinci by měli věnovat spánku 7 až 8 hodin denně, mladiství 9 až 10 hodin denně, pro školáky je optimální doba spánku nejméně 10 hodin denně, pro předškoláky 11 až 12 hodin a novorozenci by měli ideálně spát 16 až 18 hodin za den.

Studie britské University of Surrey totiž odhalila, že spánkový deficit mění aktivitu genů a buněk, jejichž vlivem se snižuje imunita. Lidský organismus následkem toho nedokáže odolat negativním vnějším faktorům, což může poškodit zdraví. Spánek naopak tyto buňky obnovuje, posiluje obranyschopnost a vlivem toho pomáhá tělu bojovat s bakteriemi či stresem.

20.10.2016 12:26| autor: Z dostupných zdrojů zpracovala redakce Babywebu

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist