Proč muži nemluví?

„Uspokojovat ženu, to je životní program i životní trápení mnoha mužů,“ přiznává psycholog Martin Jára z Ligy otevřených mužů.

Proč muži nemluví o svých problémech?
„Já to všechno zvládnu“, to je známá mužská mantra. Jenže nefunguje. Spíš vede k tomu, že muži své problémy v sobě ukládají. Proto jsou daleko více ohroženi psychosomatickými nemocemi než ženy. Ale když se muž cítí bezpečně a nikdo ho neohrožuje, vydá ze sebe skutečné poklady.

Proč tedy muži nemluví?
Nevím, ale rozumím tomu. Taky sdílím přesvědčení, že muž má víc konat než mluvit. Mlčení má určitě velký význam. Jenže mlčení a izolace jsou dvě různé věci. Myslím, že je dobré si čas od času o věcech, o kterých přemýšlím, s někým promluvit.

A zejména s jiným mužem. Jedna věc, kterou LOM podporuje, je mužské přátelství.

Pořádáte akce pouze pro muže?
Ano, držíme se struktury akcí pro muže. Ne však takové, že bychom působili na muže tak, aby s nimi byly jejich ženy spokojené. To je velká past.

Některé ženy a ženské organizace vkládaly do LOMu naději, že jim muže převychová tak, jak je ony potřebují. To ale v žádném případě nechceme dělat.

Muž se přece musí rozhodovat a konat především s ohledem na to, co jeho samého posílí a čím vzroste i jeho sebeúcta. Uspokojovat ženu, to je životní program i životní trápení mnoha mužů.

Jde to dobře skloubit s rodinnými ideály?
Ano, samozřejmě. LOM neprodukuje sobce. Jde nám o to, aby si muži byli vědomi vlastní motivace: Proč vlastně chci jít k porodu? Jaký já mám důvod tam být? Co mi to přinese?

To je ten pevný základ. Když si tohle muž ujasní, je schopen i efektivně pomáhat (třeba při tom porodu) a investovat do svého vztahu.

To je právě ten způsob uvažování, který vede k otevřenosti?
Ano, protože čím víc jsem si vědom svých potřeb, tím lépe mohu reagovat na potřeby těch druhých.

Kdo je vlastně ten otevřený muž?
Jde o dvojí otevřenost. Za prvé, jsem otevřený v tom, co sděluji okolí. Muži by aspoň občas měli podat zprávu o „stavu svého nitra“. A za druhé to, že jsem otevřený různým možnostem, nemám jakýsi stereotyp, nějakou pevnou představu, třeba o mužích a ženách.

Souhlasíte s názorem, že muži jsou dnes v krizi?
Muži se hledají. A to má svou méně příjemnou stránku – ukazují, čemu nerozumí, v čem jsou slabí a v čem váhají. Myslím, že mnoho mužů dnes opouští koncept „Supermana“ a chtějí být pouze tím „manem“. Bohužel ještě ale nevědí, co to znamená.
Být v krizi neznamená jen problém, ale taky příležitost k nějaké změně konceptu.

A k tomu je tu LOM.
Kéž by. Jeden workshop, jehož jsem se před patnácti lety sám zúčastnil, se jmenoval Unavení hrdinové. I workshopy LOMu potvrzují, že hrdinské činy nebo vnější úspěchy nejsou spolehlivým zdrojem sebeúcty.

Čím chtějí být muži, když už nechtějí být hrdiny?
Nemohu za ně mluvit, ale přál bych si, aby byli sami sebou. Určitě si chtějí vážit sami sebe, třeba za to, že jsou dobrými otci.

Kdo je dnes hlava rodiny?
Dnes už to takhle neplatí. Převažuje partnerská kultura a tak je to v pořádku. Spor o moc v rodině může být, ale podle mne to není to hlavní. Hlavní je, aby ti dva našli uspořádání, které jim vyhovuje. Jestli partnerovi nevadí, že rozhoduje spíš žena, tak proč ne. Já bych spíše podpořil model rovnosti.

Jak vidíte dnešní tatínky?
O tom jsem zrovna dneska uvažoval. Přijde mi, že jsou čím dál tím víc vidět, čím dál tím aktivnější a svobodnější. Ve svém otcovství, ve vztazích se svými dětmi.  Vynalézají různé zajímavé aktivity, jsou tvořivější. Potkávám hodně mužů, kteří jsou laskaví i disciplinovaní. Každopádně ty generace otců jsou opravdu jiné.

V poslední době se nám v poradně objevují dotazy těhotných žen, které se bojí závislosti na partnerovi.
Opravdu? To mě překvapuje. Vidíte, já znám ženy, které se cítí být nezávislé. A také muže, co chtějí sebevědomé ženy, takové, které se nebojí říct o to, co potřebují. Jestli někdy není ten strach zbytečný.

Pokud vím, muži jsou dnes ochotnější jít do monogamního vztahu, vydržet v něm, vytvářet nějaký rodinný projekt, brát si hypotéky a tak dále. Lidé chápou závislost jen negativně, ale mají-li lidé dobrý vztah, jsou na sobě závislí. V zahraničí existuje termín pro otce, kteří vydělávají a zároveň se starají o rodinu – hybridní otec. A těch myslím přibývá. Znám muže, kteří si hlídají, aby po založení rodiny nemuseli opustit nějaký svůj zájem, ale jsou si vědomi, že se musí něčeho vzdát. A zároveň to přejí své ženě.

Pro muže musí být náročné vyrovnat se s otcovstvím, přijmout zodpovědnost.
Muži obecně jsou v nebezpečí omnipotence, tedy myšlenky, že zvládnou všechno. To je velmi nebezpečný přístup, protože ten táta se pak uštve.

První radou pro tuto situaci tedy je přijmout fakt, že to není v lidských silách. To je velmi nebezpečný přístup, protože ten táta se pak uštve.

Druhá rada je stanovit si priority. Nedávno byl u nás na semináři mladý muž kolem třiceti, který řešil, jestli dá přednost tomu dál vydělávat – a tím bude méně doma – nebo jestli si pracovní pole omezí a bude více doma – s tím, že sníží svůj příjem. A jeho otcovským projektem se stalo to, že omezí svoje aktivity.

Je důležité si to sám ujasnit, abych se potom nestal rukojmím svých vlastních fantazií. A je také důležité to probrat se ženou.

Jak vychovat syna ke galantnosti, která se dnes příliš nenosí a ve škole už vůbec?
Problém dneška obecně je, že syny vychovávají více matky než otcové. Doporučuji přenechat tuto výchovu muži, on je ten, kdo by měl v rodině gentlemanský vzor předávat. Když je chlapec na své mamince příliš závislý, vymstí se jí to.

To jsou pak ti „chlapečci z mamahotelu“ nebo ti, kteří mají problémy najít si partnerku. Matka by měla o tom mluvit s manželem a podpořit ho.

Vychovávají převážně maminky, ale společnost tomu přeje. Kolik je magazínů či knih pro otce?
Existuje jedna velice dobrá kniha, která se jmenuje Ahoj, Popisuje vše od porodu až po dospívání. A my jsme nedávno představili první Magazín pro otce v České republice. Je to 36 stránek vybraných z našich projektů, snažíme se v něm publikovat autentické zkušenosti mužů, které známe. Magazín je zdarma a bude ke stáhnutí na našich internetových stránkách.

Právě dnes máte seminář na téma „Ideální otec?“. Proč ten otazník?
My rozhodně neříkáme, že víme, kdo je ideální otec. Snažíme se ale v komunikaci s muži přicházet na nějaké zásady, jak být aspoň dobrým otcem. Tak jsme přišli na pár věcí, které pak nabízíme dál. Říkáme tomu otcovské nebe a otcovské peklo, tedy co spíš dělat a co spíš nedělat. A jedním z těch způsobů, jak se dostat do otcovského pekla, je snažit se stát ideálním otcem. 

PhDr. Martin Jára psycholog a psychoterapeut, také publicista a autor knihy „Sny naživo“. Před třemi lety spolu se svými kolegy Michalem Vybíralem a Václavem Šnebergrem založil neziskovou organizaci Liga otevřených mužů (LOM). Jako její ředitel ji také zastupuje na veřejnosti, mj. v Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.

12.3.2009 5:28| autor: Michaela Mazancová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist