Znáte čtvrtý trimestr? Někdy je náročnější než celé těhotenství!

S velkou parádou si domů přivezeme čerstvé miminko a místo sladkých dní s milovaným tvorečkem propukne neznámé peklo. Ne nadarmo se tomuto období říká čtvrtý trimestr. Jiný stav pokračuje.

Přitom je zcela pochopitelné a přirozené, že miminko i maminka potřebují nějakou adaptační fázi. Miminko si devět měsíců lebedilo v klidu a přítmí, v teple, v objetí pohupující se dělohy si pospávalo a živilo se podle libosti. A najednou je to pryč, všechno je pro něj nové a ne právě příjemné. A tak na to reaguje – je neklidné, pláče, trápí ho koliky po změně stravy. Rodiče bezradně listují v knihách, brouzdají po internetu, hledají návody, co dělat, jak to přežít.

Ani oblečená, ani nahá

Zvlášť špatně se celá situace zvládá, když maminka prožívá obtížně šestinedělí. Nic není jako dřív, není ani těhotná, ani nemá tělo v normálu. Bříško je ještě zakulacené, děloha se pomalu zavinuje, prsa jsou citlivá, naběhlá. Pohled na vysmáté krásky z obrázkových magazínů s dokonalou postavou pár dní po porodu a usměvavým andílkem v kolíbce, to na sebedůvěře nepřidá. Kromě toho ani čerstvý tatínek mnohdy nefunguje jako efektivní pomocník, taky mu chvilku trvá, než si najde svou cestu. Pokud se vydá správným směrem ,vezme si na starosti třeba koupání, procházky, houpání, uspávání , tak vydatně přispěje k tomu, aby si miminko zvyklo v novém světě.

Přilepte si dítě k sobě

Vývojový skok, jaký čeká dítě v prvním čtvrtroku po narození, je pro něj zároveň velká zátěž. Není proto divu, že by se nejradši vrátilo do klidného bezpečí dělohy. Někteří psychologové tvrdí, že právě o tohle si říká svým pláčem, který bývá zvlášť usilovný koncem dne. Svůj recept má na to americká psychoterapeutka Jean Liedloffová, která strávila nějaký čas v amazonské džungli s venezuelským kmenem Yequanů.  Její „koncept continua“ se opírá o zásadu, že matky by měly v prvním půlroce až osmi měsících dítě skoro neopouštět, mít je „přilepené“ na těle. V takto bezpečném závětří, které mu připomíná šťastné časy v děloze, lépe přivyká novému světu, do jehož dalších průzkumů se pak z vlastní vůle pustí.

Simulaci života v děloze nabízí taky další eso v oboru, americký pediatr Harvey Karp. Podle něj se dítě de facto „narodí“, až po onom čtvrtém trimestru, tedy tři měsíc po porodu. Teprve tehdy je zralé. Karp také propaguje metodu, jak u dítěte navozovat pocity, které zažívalo v děloze. Má jednu velmi praktickou stránku: pomůže miminko zklidnit.

  1. Zavinování je prvním krokem ke zklidnění

Miminkům zavinutím připomínáme omezené prostory v děloze. I když to nám dospělým přijde nepochopitelné, při omezení pohybu se spíš přiblíží pocitu bezpečí. Nekontrolované šermování rukama, které je pro toto stadium typické, může miminko spíš vylekat. Neděste se toho, že kojenec se hned po zavinutí nepromění v klidného andílka. Musí si na toto novum zvyknout, je třeba mít trpělivost, vydržet.

  1. Na boku nebo na bříšku jen někdy

Než se miminko narodilo, polohu na zádech neznalo, takže mu nemusí být právě příjemná. Připomeneme mu zlaté časy v děloze, položíme ho na bříško nebo na bok. Zvlášť když je miminko zavinuté, je toto dalším krokem k jeho zklidnění. Kvůli riziku syndromu náhlého úmrtí kojence ho však v těchto polohách spát necháváme.

  1. Hadí syčení do ouška i brutálnější vysavač

Úzkostlivě dbát na to, aby k dítěti nepronikl ani náznak nějakého hluku, není dobrý nápad. Děloha také není zvukotěsná, k jejímu obyvateli doléhaly nejrozličnější zvuky. Proto bychom mu je měli nabídnout i teď. Na zklidnění výborně zabírá syčení do ouška, může být i ostřejší, zvlášť když miminko pláče. Až se začne uklidňovat, syčíme tiše a něžně. Zázraky se dají dokázat i s tzv. bílým šumem, tedy třeba monotónním hlukem fénu, vysavače atd. Nejrůznější uspávací zvuky lze stáhnout z internetu. Pokud je pustíte v noci miminku, které je zvyklé se často budit, tak se o něco lépe vyspíte.

  1. Energické houpání je užitečnější než pohupování

Příjemně se pohupovat s křičícím kojencem, tím ho zpravidla neuklidníte. Potřebuje razantnější pohyby, jako když se natřásalo při rychlé chůzi v děloze. Pozor na to, abyste s ním nezačali nějak násilně, nebezpečně třást. To se obvykle stává, když už máme nervy na pochodu z nepřetržitého pláče. V takovém případě je lepší předat štafetu někomu jinému, třeba klidnějšímu tatínkovi. Existují i speciální vibrující lehátka či houpačky pro kojence.

  1. Žádný strach z dudlíku

Dudlík bývá obvykle na černé listině z obavy, aby nenastaly problémy s kojení. Pokud ale nejsou, tak je možné dudlík miminku  nabídnout, protože sání ho uklidňuje. Dudlík není nutné namáčet do ničeho sladkého a jako prostředek ke zklidnění se doporučuje ho používat tak do 4. nebo 5. měsíce. Pak už se dítě dokáže uklidnit jinak.

3.7.2019 8:55 | autor: Helena Chvojková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist