Příkrmy

Všechny se snažíme dopřát svému dítěti to nejlepší. Samozřejmě, jak už to tak bývá, se dost často rozchází teorie s praxí.

 

A máme to tady, mantru všech matek půlročních dětí, zavádění skutečného jídla do stravy našeho kojence. Všechny se bojíme, abychom „TO“ udělaly správně. Aby potraviny, které bude náš poklad dostávat, byly co nejkvalitnější, aby byly vhodné pro daný věk a hlavně, aby nám děťátko jedlo. Mixovat nebo dávat celé kousky? Skleničky nebo vařit? Bio nebo cokoli?

První otázka je, kdy vůbec začít. Vzhledem k tomu, že Sárinka nebyla plně kojená, bylo nám doporučeno začít už od ukončeného 4. měsíce. Slovo ukončeného je zde hodně důležité, protože je hodně mystifikační. Ve skupině sedmi maminek jsme se nedokázali shodnout, zda „ukončený 4.měsíc“ je den, kdy má miminko čtyřměsíční narozeniny nebo den, kdy mu je pět měsíců. Lobbovala jsem za pět měsíců, protože jinak jsem nechápala nutnost přidávat ke čtvrtému měsíci i ono tajemné „ukončený“. Když jsem se ale zamyslela a začala si měsíce skutečně odpočítávat (ano, tušíte správně, v té době bylo už Sárince pět měsíců), došlo mi, že se mýlím a že zkrátka ve čtyřech měsících už mohla papat. Nevadí, není přece kam spěchat. Z jedné dobře zpracované webové stránky (https://prvni-prikrmy-krok-za-krokem.estranky.cz/) a z informací nabytých na kurzu „Cvičení s kojenci“ jsem se považovala za dostatečně erudovanou, ve ostatní bylo v mých očích nesprávně.

Začala honba za bio zeleninou. Chtěla jsem, aby toho ochutnala co nejvíce, ale vše muselo být bio. Kromě toho, že je to sakra drahé je to často také nedostupné. A tak jsem nesla Sárinku 10 kilometrů v šátku, abychom si ve Scuku ve vedlejší vesnici vyzvedli čerstvou bio řepu a bio pastyňák, Tatínek obrazil několik obchodů, aby nám sehnal bio brambory (klíčily, takže jsme je stejně snědli sami) a bio dýni. Kvůli bio banánům jsme oběhali několik Albertů v různých časových odstupech. A jakmile jsem jsem spatřila bio okurku a bio rajčata, hned jsem je nakládala do košíku, v zápalu lovu hned dvojmo. Doma jsem do Google „příkrmy, rajče“ a zjistila, že jsou vhodná od jednoho roku, okurka o trochu dříve. „Nevadí,“ řekl Tatínek, „alespoň si na lepších rajčatech pochutnáme my“. Rajčata chutnala jako jakákoli jiná rajčata v zimě – nijak a jako bonus byl jeden balíček plesnivý. Měli jsme tedy pět kusů plastické hmoty za stovku (hádáte správně, byly v akci), a to se vyplatí! Ve jsem vařila v kojenecké vodě, mixovala a chladila a mrazila. Vůbec jsem nechápala, jak může někdo dát někdo svému devítiměsíčnímu dítěti okusovat sýr, vždyť do roka by děti vůbec mléčné produkty jíst neměly!

Dítě ochutnalo několik druhů zeleniny a dva druhy ovoce, neboli vše, co se nám podařilo sehnat bio a nestálo to půl výplaty, respektive peněžité pomoci v mateřství, a bylo potřeba rozšířit repertoár z mrkve a řepy 100 x jinak, tedy vlastně 100 x stejně. A tak jsem opustila bio nabídku a vrhla se na skvosty konvenčního zemědělství. Pravda, díky zimní sezóně jsem nabídku rozšířila akorát tak o batát, ale alespoň jsem nemusela neustále vyhazovat naklíčené bio brambory. Postupně jsem přidala i nabídku mražené zeleniny, jako hrášek (své luxusní hráškové rizoto jsem snědla nakonec sama, tedy ty zbytky, které neskončily na sedačce, oblečení a vůbec všude okolo) a špenát.

Z obilnin jsem vyzkoušely kuskus, polentu, jáhly i pohanku. Zjistila jsem tak, že mnou zavrhované jáhly jsou skutečně dobré, když se předem důkladně spaří, a když se rozmixují s banánem, je to opravdu lahůdka. Ovšem v názoru na to, co je dobré, jsme se se Sárinkou rozcházely. Hrášek, který ji v kupovaných skleničkách nikterak nevadí, z mého luxusního rizota udělal pro ni nepoživatelnou hmotu, pečlivě uvařené spokojené kuře s rýží a cuketou (to byla skutečně lahůdka) jsem také snědla sama, zatímco se Sárinka spokojeně ládovala obilnou kaší umělým mlékem.

Metodu BLW (Baby Led Weaning, neboli přístup, kdy dítě jí od počátku samo a není nikdy krmeno), o které jsem původně uvažovala, jsem zavrhla hned v počátku. Odradil mě obrázek ročního dítěte, které má špagety všude na hlavě a neumí držet lžičku. Tento obrátek pocházel paradoxně ze stránek propagujících BLW.  Na druhou strnu musím uznat, že mé pokusy o to, aby se už konečně z lahvičky s vodou napila zcela bez pomoci, zatím selhávají. Také stále neumím najít onen optimální stav navyšování potravin, tedy skutečného jídla na úkor mléka, aby se dítě nebudilo co dvě hodiny v noci hlady a poté ráno s plným břichem nejevilo o potravu (tedy i mléko) několik hodina zájem, zatímco se snažím probudit do stavu fungující zombie. Je to zkrátka věda, a když to říká vědecký pracovník, něco na tom bude 😊

12.3.2020 7:38  | autor: Eva Zborníková

Další blogy

Autor nemá žádné další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist