Autor nemá žádné další blogy
> Blogy > Běhání s kočárkem
Běhání s kočárkem
Je hezké, pokud se maminka rozhodne vrátit do aktivního života a posbírá zbytky sil a odhodlání. Ovšem běhání s kočárkem je týmový sport a chtít musí všichni zúčastnění. Neboli pouze vůle nestačí.
První a pomalu jediná věc, kterou jsem se na příchod miminka vybavila, byl kočárek. Podmínku jsem měla jedinou – aby se s ním dalo běhat. Po přečtení desítek recenzí, českých i zahraničních, jsem měla s ohledem na dostupné bazarové zboží dva favority – Thule a TFK. Tatínek měl také jedinou podmínku – aby byl co nejlevnější. Skloubit tyto dvě podmínky se zdál téměř nadlidský úkol, protože mi ihned vypadly moje vytipované značky, ale i tak jsem intenzivně projížděla nabídku bazarů, zaregistrovala jsem se na dětské weby a stejně pořád nemohla najít nějaký, který by vyhovoval nám oběma – byl levný a zároveň vhodný a bezpečný pro běh. Vzpomněla jsem si na tenkou knížečku „Těhu v běhu“, ze které jsem si odnesla dvě informace, jedna se týkala kočárku – autorka si chtěla pořídit Red Castle, který ovšem nenabízeli v červené barvě, tak se uchýlila k TFK – a druhá se týkala šestinedělí, běhu a počůrání.
Pořídili jsme tedy první model tříkolky Red Castle. Pravda, vajíčko již svým tvarem vyšlo z módy a korbička je posazená výrazně níže, než je komfort i pro takého prcka, jako jsem já. Dokonce je tak nízko, že jsem si musela pustit návod na YouTube, zda skutečně máme kočárek sestavený správně. Neklesala jsem na mysli, hlavně že je „běžecký“.
Po dvou měsících vymetání stejné trasy, neboli 2,5-3,5 km tam a to samé zpět podél Vltavy, se ze mě stal odborník na strollering. Už jsem se přestala o kočár opírat jako o berle při zlomené noze a občas jsem se snažila nedupat jako sloní mládě po obědě. Nicméně jsem zjistila, asi jako většina maminek, že na výkon nemá největší vliv ani kočárek ani momentální forma, ale nálada Vašeho drobečka. Když si usmyslí, že něco není v nepořádku a musí to celému světu sdělit, nenaděláte nic. Můžete hodinu tlačit kočár jako krkavčí matka a nechat miminko zalykat, můžete se pokusit co sto metrů mu místo ručiček cpát do pusinky dudlík, můžete ho každých pár minut chovat, můžete ho přendat do nosítka/ šátku, ale zkrátka si stejně nezaběháte, ať máte Thule, Chariot nebo Inglesinu. A tak se snažíte napasovat Vaše běhání na jeho denní rytmus a náladu, ovšem ta je vrtkavá jako počasí. Tak i já poklusávám ne podle oblačnosti a stupňů celsia, ale pokud mi to Sárinka dovolí.
24.11.2019 3:11 | autor: Eva Zborníková