Dětský příkrmový kalendář

0–4 měsíce – Výhradně kojení nebo umělá výživa

4–6 měsíců – Doba zavádění prvních příkrmů

První příkrm podáváme v době oběda, před kojením či krmením umělou výživou nabídneme dítěti první sousta.

Začínáme zeleninou:

1. den – (v páře) vařená mrkev.
+ 3. den – přidáme (v páře) vařený brambor.
+ 3. den – přidáme další zeleninový druh a sledujeme případné alergické reakce, po dalších třech dnech další…
Vhodná zelenina: cuketa, špenát, pastinák, dýně, baklažán, brokolice, květák, patison, kedlubna, okurka.

Nesolíme, nekořeníme!

Poznámka:

U výlučně kojených dobře prospívajících dětí začínáme přikrmovat spíše až kolem 24. týdne, tak aby zavedení příkrmů neovlivnilo negativně laktaci. Maminka by měla mít na mysli, že optimální je zavedení příkrmu za současného kojení. Začínáme polední porcí jídla a ve druhém sledu můžeme nahradit další, dopolední, odpolední nebo večerní porci mléka příkrmem.

Přidáváme maso:

2.–3. týden můžeme vyzkoušenou zeleninu smíchat s malým množstvím masa.
Vhodná masa: kuřecí, králičí, krůtí, telecí, hovězí, vepřové, zvěřina, ryby,
vařený žloutek (1x týdně). Pozor! Vaječný bílek je do roku nevhodný.

Nesolíme, nekořeníme!

Ovocný příkrm:

4.–5. týden po zavedení prvního příkrmu rozšíříme jídelníček o ovoce, podáváme ho místo druhé mléčné dávky (dopolední či odpolední svačina).
Vhodné ovoce: jablko, hruška, meruňka, meloun, vodní meloun, hroznové víno, švestky, třešně, banán, broskev.

Ovocná pyré nesladíme, nesolíme!

Kaše:

Současně se zavedením ovoce začínáme i s obilnými či rýžovými kašemi. Kaše musí mít na obale vyznačeno, z jaké obilniny je vyrobena, může být i doplněna ovocem či zeleninou. Nesmí chybět údaj, od kterého věku dítěte může být podávána.

• Obsahují mléko a ředí se vodou.
• Neobsahují mléko a ředí se mlékem.

Kaše nesladíme, nesolíme!!

7.–9. měsíc

Podle chuti dítěte pokračujeme v nahrazení další mléčné porce příkrmem, nejlépe za současného kojení. Kolem 8.–9. měsíce již můžeme zařadit do jídelníčku jogurt s ovocem.

V závislosti na vývoji mléčného chrupu dítěte podporujeme žvýkání tím, že zkusíme podat kousky vařené zeleniny a kousky masa.

Dáváme i jídlo do ruky: chléb, pečivo.

Dále zařazujeme těstoviny, ovesné vločky.

Čtěte také:

• Mléko a mléčné výrobky ve stravě dítěte
• Jakou vodu vybrat pro kojence?
• Zavádění příkrmů nemusí být postrachem

10. měsíc

Jídelníček je pestrý: kojení nebo pokračovací mléko, kaše, přesnídávky, masozeleninová jídla, pečivo, ovocné šťávy. Ke zpestření jídelníčku může dítě ochutnat i kousek sýra.

Pitný režim – kojenecká voda, čaj (v menším množství), ovocné šťávy ředěné.

Poznámka:

Kojenému dítěti stačí v této době hrnek jiné tekutiny, než je mateřské mléko. Nekojené dítě v závislosti na množství a konzistenci nemléčných jídel potřebuje kolem 400 ml nemléčných tekutin. Pasterované plnotučné kravské mléko je možné užít k přípravě pokrmů, nikoli k pití.

12. měsíc

Dochází k výraznému rozšíření jídelníčku. Můžeme začít nabízet: luštěniny, cibuli, rajčata, celer, ředkvičku, lilek, citrusové plody, exotické ovoce, jahody, rybíz, angrešt, maliny, bazalku, oregano, tymián, vaječný bílek, tvaroh, med.
Kravské mléko k pití.

Uvedená data jsou pouze orientační, každé dítě je jiné, vyvíjí se svým tempem a to je třeba mít na paměti.

Vynechání potenciálních alergenů na dobu delší, než je lékaři doporučováno, nepřináší dětem žádné benefity, spíše naopak.

Přečtěte si článek: Potravinová alergie u dětí a život s ní