Mýty o dětských příkrmech

Začínáte své dítě přikrmovat a vaše okolí vás zásobuje „zaručenými“ radami, které si však občas protiřečí? Nejčastější mýty o dětských příkrmech uvádíme na pravou míru.

Mýtus: S prvním příkrmem se začíná, když dítěti vyroste první zoubek.

Pravda: Existují děti, které se s prvním zoubkem už narodí, a je naprosto pochopitelné, že ho rozhodně nezačnete krmit hned po narození kaší. Na druhou stranu však jsou i děti, kterým zoubky vyrostou v devíti měsících či později a ty se samozřejmě dožadují prvních příkrmů již mnohem dříve a svými dásněmi dokáží rozmělnit téměř cokoli.

Každé dítě je individualita a je třeba k němu také tak přistupovat. Když už dítěti mléko nebude stačit, rozhodně vám to dá na srozuměnou.

Nejvhodnější doba začátku podávání příkmů je z hlediska vývoje a potřeb dítěte dokončený 4. – 6.měsíc. Dřívější ani pozdější zavádění příkrmu nepřináší dítěti výhody.

Mýtus: Dítě by si mělo co nejdéle vystačit jen s mateřským mlékem nebo kvalitní kojeneckou výživou.

Pravda: Mezi 4. a 6. měsícem je optimální doba k pozvolnému zavádění příkrmů. Ne u každého kojeného dítěte se to ale hladce daří. I pár lžic příkrmu je úspěch. Pokud je za takové situace dítě v průběhu druhého půlroku převážně stále jen kojeno, najde skutečně v mateřském mléce v zásadě vše, co potřebuje.

Mýtus: S příkrmy se začíná u všech miminek stejně, ať jsou kojené, nebo krmené umělou výživou.

Pravda: Doporučená doba zavádění příkrmů je v podstatě stejná, 17. – 26. týden života dítěte. U kojených dětí je, jak již bylo napsáno, začátek podání příkrmů obtížnější. Také je pravda, že pro kojené dítě je výlučné kojení v prvních šesti měsících života tou nejlepší stravou, která mu poskytne všechno, co potřebuje, a chrání ho před nemocemi.

Mýtus: S prvními nemléčnými příkrmy je spojená zácpa dítěte.

Pravda: Spolu se zaváděním nemléčných příkrmů je třeba u nekojeného dítěte začít přidávat další tekutiny, především kojeneckou vodu (plus čaj, ovocnou šťávu) postupně dle množství příkrmů asi 400 ml. Kojené dítě jiné tekutiny nopotřebuje až do 9. – 10. měsíce věku, kdy přidáváme asi sklenici kojenecké vody. Ovocné šťávy nebo džusu stačí jen kolem 120–150 ml. Celková dávka tekutin včetně mléka by se měla pohybovat kolem 150 ml/kg/den. Mléka a mléčných výrobků by mělo být minimálně kolem 400 ml.

Mýtus: Kaše je kaše! Je jedno, jakou kaší začnu přikrmovat.

Pravda: První příkrmy se obvykle začínají rýžovou (např. Moje první kaše) nebo jinou kaší neobsahující lepek. Dětem od ukončeného 4. měsíce věku můžete vybírat z několika druhů kaší s jemnou a hladkou konzistencí, které zajišťují snadné polykání. Ve druhém půlroce zařazujeme i kaše obilné s obsahem lepku, nejlépe v době kdy je dítě ještě kojeno.

Starším dětem, kterým již rostou zoubky, jsou určené kaše s malými a měkkými kousky, na nichž se dítě učí kousat a žvýkat.

Mýtus: Všechny kaše pro děti obsahují mléko, proto nemohou být podávány dětem s alergií na bílkovinu kravského mléka.

Pravda: Vyrábějí se nemléčné kaše, které jsou vhodné i pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií nebo pro děti s alergií na bílkoviny kravského mléka. Instantní nemléčná kaše se připravuje s takovým mlékem, které je z důvodu alergie dítěti obvykle podáváno. Kaši je možné připravit i s vodou, pokud k tomu máme důvod (např. průjmy nebo střevní potíže vyvolané alergií).

Mýtus: Všechny obilné kaše jsou stejné.

Pravda: Mýtus v zásadě platí.

Čtěte také:

Mýtus: Výrazně sladká chuť dětských ovocných přesnídávek je způsobená přidáváním řepného cukru (sacharóza).

Pravda: Sladkou chuť ovocných přesnídávek působí přírodní jednoduché sacharidy, které jsou přítomny v ovoci. Výrazně sladká chuť vzniká zahuštěním pokrmu, kdy odstraněním přebytečné vody dochází k vyšší koncentraci sacharidů, proto není důvod přidávat do dětské výživy další cukr.

Mýtus: Dětské příkrmy, vzhledem k prodloužené trvanlivosti, obsahují chemické konzervační látky.

Pravda: Příkrmy jsou připravovány konzervací tepelnou nikoli chemickou. Jejich dlouhá trvanlivost je zajištěná devitalizací („zničením“) veškerých mikroorganismů. Kojenecké výrobky nesmí obsahovat žádné chemické konzervanty ani barviva.

Mýtus: Děti ze své baculatosti vyrostou.

Pravda: Roztomilé faldíky miminek možná potěší babičky, ale rodiče by se před nimi měli mít na pozoru. Nadměrný příjem potravy u dětí může zapříčinit obezitu v pozdějším věku. Pokud dítě v kojeneckém věku začne hodně přibírat, jeho tělo si to pamatuje – a to i přesto, že se rodičům podaří váhu dítěte snížit.

Po celý svůj další život tak může být náchylnější k nadváze. Rodiče by proto měli dbát na dodržování doporučeného dávkování na obalu příkrmů a naučit tak dítě správně se stravovat již od malička – je to ten nejlepší základ zdraví, který mu můžou do života dát.

Dlouhodobě kojené děti nemívají tak velké problém s obezitou v dospělosti a to nezávisle na tom, jakou váhu měly v době kojení. Dětem do 2 let neomezujeme zásadním způsobem příjem živin.

Mýtus: Dítě se má hned od malička naučit sníst všechno, co má na talíři.

Pravda: Nucení dítěte k dojídání připravené porce může vést k poruchám zažívání, k obezitě a odporu k jídlu. Pro zdravý vývoj dítěte je lepší dávat menší porce, a pokud bude chtít, tak mu ještě přidat. Rodiče by měli dbát na vyvážený jídelníček a pestré chutě.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist