Klub těhulek (108): „Kinder vajíčko“

Co je nového u našich těhulek? Markéta se pustila do zařizování bytu a bere to z gruntu. Gábina konečně zvolnila, zánět močových cest ji snad poučil. Martina sice bojuje s virózou, ale už ne se zády. Pomohlo cvičení. A záhadné „kinder vajíčko“? Odpověď je v článku.
Klub Těhulek - Gábina | foto: Fotoprome.cz

MARKÉTA:

Ahoj těhulky, začátkem mého minulého týdne se nic moc nedělo, zato konec byl ve znamení zábavy, prvních příprav nového bytu na náš příchod a hlavně velkého úklidu.

Týden jsem začala hlídáním těch svých půjčených dětí. Musím říct, že je to celkem pěkně strávený čas. I když se každé pondělí a čtvrtek vracím domů úplně vyšťavená, musím přiznat, že jsem za to moc a moc ráda, a to hlavně proto, že sama doma bych se šíleně nudila a takhle mám o zábavu postaráno, navíc se i ledacos přiučím, co se týče péče o děti.

Další nabytý den byl ve středu, kdy jsem navštívila paní doktorku a ta mi udělala ultrazvuk. Zatím pokaždé, když jsem na ultrazvuku byla, jsem se svým miminkem zažila vždy něco nového a krásného. Na svém prvním ultrazvuku bylo poprvé vidět miminko, které se zatím vůbec nepodobalo lidské bytosti, ale já už v tu chvíli k němu cítila nekonečnou lásku. Druhý ultrazvuk pro mě byl také neuvěřitelným zážitkem, a to proto, že jsem poprvé viděla, jak mému dítěti tluče srdíčko a v tu chvíli mi bylo naprosto jasné, že je mé dítě živé.

Největším zážitkem pro mě byl asi třetí ultrazvuk, kdy na obrazovce byly naprosto zřetelně vidět pohyby. Byla jsem hrozně dojatá, protože nikdy předtím jsem nic tak úžasného nezažila. Tedy až do posledního ultrazvuku, kdy jsem poprvé uslyšela bouchání toho malého srdíčka uvnitř. Byl to krásný pocit, i když netrval moc dlouho. Miminko se totiž hodně hýbalo, a tak ho paní doktorka vždy ztratila. Dokonce jsem mohla už vědět i pohlaví svého miminka, jenže on se asi nechtěl ještě odhalit a vystrkoval na nás jen prdelku a z té bohužel paní doktorka nic nevyčetla. Tak snad se do dvou týdnů umoudří, to jdu totiž na velký ultrazvuk do Budějovic, a my s Lukášem a celou rodinou už budeme vědět, jestli čekáme Šárinku nebo Ondráška.

Potom byl zbytek pracovního týdne celkem fajn, ale nic zajímavého se nedělo. Zato v sobotu se konal výlov rybníka a sešla se pomalu celá vesnice. Přijela dokonce i moje kamarádka se svoji dcerou, které se od nás nedávno odstěhovaly. Takže jsme si zase hezky „podrbaly“, skvěle se najedly grilovaných rybiček, které se u rybníka podávaly, a domů si odnesly i výslužku v podobě čerstvě zabité nebo živé ryby.

Také jsme se zašly kouknout do bytu, který si s Lukášem prozatím půjčíme od jeho bratra, který v něm nebydlí. Po prohlídce jsme s kamarádkou usoudily, že jestli s Lukášem chceme stihnout bydlet už do Vánoc a nejlíp ještě chvíli před nimi, tak s úklidem a nastěhováním by bylo nejlepší začít hned, protože už včera bylo pozdě. A jelikož jsem docela akční, tak mě v neděli vůbec nezajímalo, že je Lukáš s bratrem po dlouhé a namáhavé noci, a ani to, že v jejich rodině platí pravidlo, že v neděli se nedělá, a „vykopala“ jsem je hned v osm ráno z postele, aby mi šli pomoct uklízet. Já s Lukášem tam byla až do večera, a i když jsme toho udělali spoustu, vydrhli podlahy, smetli pavučiny, umyli záchod a koupelnu, nanosili nádobí a spoustu dalších věcí, ani zdaleka to není všechno, a tak nás takových těžkých pracovních dní čeká ještě spousta, ale rozhodně to stojí za to.

S přáním krásných dnů

Markéta

 


 

GÁBINA:

Zdravíme všechny čtenáře Babywebu,

přehoupl se další týden a já si dovolím oznámit, že už je to 29. týdnů, co čekám své vytoužené děťátko. Minulý týden jsme byli opět na kontrole v poradně. A opět jsme dostali pochvalu, protože Vítek se má čile k světu a i u mě je vše v pořádku i přes prodělaný zánět močových cest a týdenní užívání antibiotik. Jen pro jistotu mě paní doktorka poslala na kontrolní vyšetření, že jsme infekci zaléčili a nebude se nám vracet. Tak uvidíme, jak dopadnou výsledky.

V poradně jsem se také dozvěděla, že už mi děloha naléhá na hrudní kost a že malý váží kolem 1,3 kg. Z té váhy jsem měla velkou radost, zatím to vypadá, že je Vítek skoro jako z nějaké učebnice. A co se týká mě, začínám být jako hrošík. Bříško mě trochu omezuje. Musela jsem začít používat lžíci na obouvání bot, a když chci vyjít dvě patra do kanceláře, povím Vám, v půli si dávám pauzu. A hlavně nesmím u toho telefonovat, protože to pak zapomínám dýchat úplně…

Jinak se minulý týden udála ještě další důležitá věc. Vítkovi konečně (i když na ni má času ještě dost) přišla objednaná postýlka. Jára ji doma pohotově zkusil složit, abychom zjistili, jestli je v pořádku. Je to hezoučká kombinace dřeva a bílé a na čelech má obrázek slona. Snad jsem ji vybrala dobře a Vítkovi se v ní bude hezky spinkat. Možná někdo řekne, že je na postýlku brzo, ale abych pravdu řekla, já už mám výbavu skoro pohromadě. Takové ty nejdůležitější věci už máme všechny, a co se týká těch prťavých hadérků, když mě nebo mamce padne něco do oka, neodoláme. Musím se Vám také pochlubit, že nejen my nakupujeme oblečky. Už několikrát se z nákupů vrátil Jára, a musím Vám povědět, pokaždé přinesl kouzelnou věc. Naposledy to byly dvoje tepláčky. A dokonce si pamatuje, že tu nejmenší velikost nekupujeme do zásoby, a přinesl tepláčky dvou různých větších velikostí. Taky se mu nedávno podařilo přivézt vaničku, kterou jsme měli vybranou, jen jí pořád neměli v obchodě. Kdy jste pořizovali výbavičku vy? Napište mi do diskuze.

Taky Vám musím povědět vtipnou chvilku, kterou jsme s Járou zažili koncem týdne. Celkem pravidelně si speciálním olejíčkem mažu bříško. A alespoň jednou týdně tuhle „starost“ svěřím Járovi. Dává si záležet a maže poctivě. Koncem týdne při mazání „objevil“, že mi pomalu začíná vykukovat pupík. Obrovsky ho to pobavilo. A mě pobavilo to, jak ho skoro dvacet minut zkoumal. A když jsem mu pak pověděla, že za pár týdnů se mi vyklube úplně, nemohl tomu uvěřit a smál se.

A ještě jedna věc, kterou Vám musím povědět. Nevím, jak ostatním těhulkám říkají jejich partneři, ale mě Jára začal říkat, že jsem jeho „kinder vajíčko“. Tuhle to vysvětloval neteřím. A říká: „Holky, Gábinka, je moje kinder vajíčko. Na povrchu sladká a kulatá, a uvnitř má překvapení“. No řekněte, nemám já toho nejlepšího manžela na světě? Já říkám, že MÁM. Moc mi pomáhá, zapojuje se doma a ještě k tomu mě dokáže rozesmát. Tohle a ještě mnohem víc jsou důvody, proč ho moc miluji, a nemůžu se dočkat, až budeme tři a bude z nás rodina.

Příští týden náš čeká velký ultrazvuk ve 30. týdnu. Prý se potvrdí, že je to kluk a vyloučí se veškeré možné komplikace. O tom prvním nepochybuji. Protože to, co nám ukázal pan doktor minule, nelze pochybovat. A co se týká toho druhého, doufám, že nám pan doktor opět řekne, že je chlapeček v pořádku a že roste tak, jak má.

Přeji Vám příjemné dny a těším se na další písmenka.

Gábina

 


 

MARTINA:

Dobrý den všem mým čtenářům,
jak to tak vypadá, nejspíš se plně uzdravím, až přestanu kojit. Viróza se mě ne a ne pustit. Vždy, když přestanu brát paralen, vydržím dva dny a můžu začít znovu. Je mi jasné, že nejlepší by bylo strávit den v posteli s teplým čajem a možností celodenního spánku. Doufám, že brzy přijdou mrazy a všechny bacily zmrznou a já budu mít klid.

Jinak moje jizva a bolesti břicha jsou ty tam. Na základě zkušeností některých z vás a pročtení pár článků jsem začala posilovat svaly pánevního dna. Cviky mám docela zažité z období, kdy jsem po operaci ploténky musela posilovat právě tyto svaly. Ačkoliv se to nezdá, jsou to dost důležité svaly zejména pro stabilitu. Pokud má někdo z vás problémy se zády, vřele tyto cviky doporučuji. Jestli vám můžu poradit je lepší, když vás dané cviky naučí někdo, kdo to umí (mě to nejlépe naučili v Monádě, což je rehabilitační klinika v Praze, pro rehabilitaci zad to nejlepší).

Naše počáteční nezdary s příbytkem váhy už Ondrášek dohání a již váží přes 4 kila. Tento týden nás čeká kontrola u paní doktorky a zřejmě naše první očkování. Nechápu proč, ale během tří let bylo zrušeno očkování TBC a je pouze dobrovolné a očkuje se až po povinných očkováních. Doufám, že Ondrášek bude snášet očkování bez problémů. S Ríšou jsem žádné vedlejší účinky neměla a ani nikdo s rodiny nikdy neměl žádnou reakci na očkování. Jakou zkušenost máte s očkováním vy? Napište mi do diskuze. Jediné očkování, které bych nenechala dát sobě ani dětem, je očkování proti chřipce. Považuji to za naprosto zbytečné. Například v Belgii je očkování proti chřipce povinné i pro těhotné. To je třeba věc, kterou vůbec nechápu. Myslím si, že je nebezpečné pro plod, navíc chřipka má mnoho kmenů a v té vakcíně jsou zastoupeny jen ty nejběžnější a další věc je, že vir chřipky rychle mutuje, takže vytvořit protilátku proti viru chřipky je nemožné.

Také se musím s paní doktorkou poradit ohledně vyrážky, kterou má Ondrášek na čele. Původně měl pouze pár pupínků, ale teď se mu to rozšířilo. Vůbec nevím, co to může být. Jsou to droboučké pupínky podobné uhrům. Nemáte s tím někdo zkušenost? Já rozeznám alergickou vyrážku a potničky. Alergickou vyrážku měl Ríša (po jahodové marmeládě) a potničky měl Ondrášek v porodnici. Jediné, co mě ještě napadlo, je, že by to mohl být následek novorozenecké žloutenky. Žloutenku jsme měli asi tak 4 týdny. Jsem zvědavá, co nám paní doktorka řekne, doufám, že to nebude nic závažného.

Teď jsem si uvědomila, že je to můj předposlední článek, takže příště už mě čeká pouze shrnutí všeho, co se během těhotenství událo a rozloučení s vámi všemi. Určitě se budu opakovat, ale je neuvěřitelné, jak rychle to všechno uteklo.

Přeji všem hezký týden plný pohody a příště naposledy na napsanou.

Marťa

 


Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené