Bar v 17. tt – Zpět v Izraeli

KLUB TĚHULEK BAR Všichni společně jsme se vrátili zpět do slunného Izraele. Bohužel počasí nám asi chtělo ulehčit aklimatizaci, a tak zatímco během našeho pobytu v Evropě zde bylo kolem pětadvaceti stupňů a slunečno, my jsme přistávali do vichrů, slejváků a patnáctistupňového maxima. Dle předpovědi to nemělo být lepší minimálně další dva týdny.

Stále otálíme s oznámením

Přilétali jsme ve čtvrtek před víkendem a čekal nás šabat u přítelových rodičů. Naše návštěvy izraelské části rodiny začínají být menším honem na kočku a na myš, neboť skorotchánovci, na rozdíl od mojí části rodiny, stále ještě netuší, že očekáváme dalšího potomka. Jsou tradiční Židé a mají s naším nesezdaným partnerstvím menší problém stejně tak jako s faktem, že já Židovka nejsem.

Neustále čekají, až konvertuji a až budeme mít velkou židovskou svatbu. Z jejich úst zaznívají plány, jak další sourozence naší Aničce pořídíme právě, až se toto vše odehraje. Proto se nám ještě nepodařilo vymyslet, jak jim naší novinu šetrně oznámit a stále s tím otálíme. Nápad, že můžeme zkusit případné stížnosti utlumit větou: „Člověk míní, pánbůh mění,“ se u muže příliš neuchytil, a tak mezitím co přemýšlíme, komu co, kdy a jak říct, moje břicho narostlo do solidních rozměrů. Nastávající šabat proto bude zřejmě již opravdu tragikomický.

Pokusila jsem se ze svého šatníku vybrat co nejvíce plandavé oblečení, které na mně samozřejmě nevypadalo příliš vábně, a v očekávání trapasu všech trapasů jsme odjeli na rodinnou návštěvu. Kupodivu víkend uplynul v poklidu. Mně se podařilo břicho alespoň trochu skrývat, a ačkoliv jsem si všimla několika zkoumavých pohledů směřujících ke středu mého těla, nikdo se na nic nezeptal a ani nekomentoval. Při cestě domů jsme si ale slíbili, že příští návštěvu už budeme oficiálně v očekávání a rodině to oznámíme navzdory všem našim obavám co nejdříve.

Holka nebo kluk?

V úterý jsem byla objednána na druhotrimestrální screening „skira šnia“. Jako obvykle jsem byla objednána na večerní hodinu, což bylo tentokráte 19:30. Přemýšlím, zdali to je tím, že se jedná o soukromou kliniku, nebo všichni doktoři přijímají své pacienty v takto netradiční časy. Hádám, že se jedná o běžnou praxi, neboť i když jsem byla u doktora přes pojištění, téměř vždy to bylo pozdě odpoledne až večer. Napřed jsem šla na ultrazvuk a pak mi vzali i krev. Vyšetření ultrazvukem trvalo velmi dlouho, opět bylo použito zobrazení 2D i 3D a vyšetřovalo se přes stěnu břišní a i vaginálně. Doktorka zkontrolovala všechny orgány plodu i délku děložního krčku. Během vyšetření mozku plodu se na obrazovce objevila menší cysta, nicméně jsme byli ujištěni, že to je v průběhu vývoje normální a do příštího screeningu pravděpodobně zmizí. Miminko se tedy vyvíjelo dobře a těhotenství se zdá být bez komplikací. Nakonec se nás paní doktorka zeptala, zdali chceme vědět pohlaví dítěte.

To jsme vědět chtěli, a tak jsme se dozvěděli, že čekáme… Další holku! Popravdě se mi trochu ulevilo, protože tím odpadá téma obřízky, která je v judaismu u chlapců tradiční záležitost a ačkoliv já osobně proti obřízce vlastně nic nemám, v širším rodinném okruhu je to předmětem neustálých diskuzí a obviňování buď že jsem matka tyranka, nebo přijde na řadu opětovné máchání se v tématu mého nežidovského původu, dle toho, s jakou částí rodiny se na toto téma zrovna diskutovalo, a žel, bylo to téma velmi oblíbené.

Další nemoc na obzoru

Rodinnou pohodu a relativně hladký návrat zpět do všední reality nám zhatilo další onemocnění našeho staršího dítěte, které si zřejmě opět odstonalo skokovou změnu klimatu. Tentokrát se horečky přihlásily s vyšší a delší intenzitou, takže jsme od čtvrtka až do dalšího týdne trávili doma s uplakaným marodem. Trápilo mne, že jsem Aničce nemohla nijak pomoci a ona se musela poprvé s virózou poprat úplně sama, protože mateřské mléko, které poslední dva měsíce rapidně ubývalo, zmizelo úplně. Musela jsem ukončit kojení a nemohla tak kojením pomoci v boji s nemocí. K tomu to vypadalo, že virus skočil i na mne, neboť mě druhý den začalo bolet v krku a trochu jsem pokašlávala. Nakonec se to ale v nic vážnějšího nerozvinulo a i tohle pidi nachlazení do pár dní zmizelo. Anča se s nemocí prala ještě další týden, ale nakonec teploty ustoupily, rýma pomalu mizela a i ten hrozný kašel, jehož zvuk připomínal příznak černého kašle, se o dost vylepšil a zmírnil.

O tom co nám přinesl další, poslední týden čtvrtého měsíce těhotenství se rozepíši zase příště.

Bar


Bára má za sebou 17. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

25.2.2019 11:44

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist