Těhu v běhu Anna live 34. – 35. týden

Když jsem otěhotněla, vyslovila jsem před mým Oldou jedno přání: „Tohle těhotenství bych se chtěla podívat do vysněného Hallstattu.“ Netušila jsem ale, že to bude až v osmém měsíci 🙂 A už vůbec bych si netipla, že ještě ke konci osmého měsíce poběžím nějaký závod…

15280665997663F2F2-D241-4EF4-AC65-AB8F0EE062E0-1100x618.jpeg

Do Alp ve 34. týdnu? Proč ne!

Že jsme si střihli Dubaj ve 25. týdnu, ok, i když si mnozí klepali na čelo… Ale autem x hodin do Rakouska, v osmém měsíci, ještě s malým prckem… Nad tím už jsem se na chvíli pozastavila i já, jestli to dáme a někde třeba předčasně neporodím 🙂 Jedna z Oldových podmínek, abychom jeli, byla, že nás před cestou dobře pojistím a zjistím čísla nejbližších nemocnic 🙂

Naše cílová destinace se nacházela přesně naproti Hallstattu, v městečku Obertraun, v „baby-friendly“ resortu Dormio. Za normálních okolností by cesta z Prahy měla trvat 4,5 hodiny. Jenže když cestujete s pupkem a malým dítětem, budete rádi za 6 hodin. Těhotná by neměla dlouho sedět v autě, doporučuje se stavět každou půl hodinu a alespoň se projít, protáhnout… No, tak to bychom tam asi nikdy nedojeli 🙂 A když nám usnul Sebík, a spal asi hodinu a půl, přeci bychom ho nebudili! Naštěstí jsem nepociťovala žádné komplikace, takže jsme zastavovali asi jen 3x. Sebík to zvládnul nad naše očekávání! Nejdřív koukal z okna, prohlížel si se mnou knížku, dal si sváču, pak usnul. Když jsme zastavili, dali jsme si oběd, pohráli si, Sebík se proběhnul. A vůbec neměl problém jít zpátky do sedačky a jet dál. Na mobil a Youtube teda došlo taky, ale až ke konci.

S ubytováním jsme kromě měkkých matrací byli naprosto spokojeni. Sebík měl svojí ložnici, kam jsme mu postavili postýlku. Od narození má rád svůj klid. A my ten náš večerní vlastně taky 🙂 V apartmánu byla kromě plně vybavené kuchyně i dětská jídelní židlička, to jsem vážně ocenila. Nejkrásnější byl ale výhled! Na hory, jezero. A ten klid! Nevím, jak to tam vypadá v sezone, ale teď jsme tam byli skoro sami. V areálu se nachází restaurace, fitko, bazén, kavárna, malý obchod s potravinami, ale hlavně velké dětské hřiště se spoustou atrakcí. Půjčit si zde můžete i kola. Na ty jsem se těšila, že vyzkoušíme náš Thule Chariot vozík. Ale Olda mi to v osmém měsíci už zatrhnul 🙂

A co všechno jsme za pět dní stihli? Po roce jsme se vrátili na horu Dachstein, jen z druhé strany. Když jsme tam byli poprvé, bylo Sebíkovi deset měsíců. Ty hlavní atrakce, jako například ledovou jeskyni, prospal. A 5 Fingers, známou výhledovou plošinu, na kterou jsme se vypravili tentokrát, prospal taky. Sluníčko dvakrát vystřídaly kroupy. Ani o tom neví, spal v nosítku u tatínka. Probral se jen v lanovce a v restauraci. To je teda parťák 🙂

Nejvíc si ale užil výlet do Hallstattu, zaprvé jsme tam jeli lodičkou, zadruhé jsme ho vzali opět na lanovku, ty on prostě miluje! A to městečko je prostě nádherný! Všechny ty domečky, uličky, výborné restaurace na břehu jezera, labutě, které se prochází po ulicích, malé obchůdky se suvenýry, překrásný výhled na okolí ze Solné Hory… A zpátky jsme jeli vláčkem, poprvé v jeho životě. Co na tom, že jsme na něj půl hodiny čekali a pak jeli jen jednu zastávku asi za 150 korun, byl to zážitek. Společný!

Užili jsme si ale i chvíle na dětském hřišti, v úplně prázdném bazénu nebo jen před naším apartmánem, kde jsme si se Sebíkem kopali. A jak jsem to zvládla já z pohledu těhotné? Předčasný porod se nekonal, ani žádní poslíčci nebo komplikace. I když jsem neběhala a necvičila, kilometrů jsme nachodili až až. A „dvoutisícovka“ se mnou taky nic neudělala. Je pravda, že do kopce jsem šla pomalu, ale dýchalo se mi dobře a miminko to prospalo. Kdyby na nás turisti nekoukali jak na blázny (Olda v nosítku nese Sebíka, já se koulím s osmiměsíčním pupkem) a nepokřikovali hesla, jako „Strong mama! Wau! Go, mama, go…,“ tak ani nevím, že jsem těhotná 🙂

Další závod! Ve 35. týdnu!

Po návratu z naší poslední dovolené ve třech mě čekalo natáčení internetové show Kilák ve Stromovce. Těšila jsem se, že se zase proběhnu. Ale k mému překvapení, holky moderátorky skutečně dodržují k rozhovoru jen kilák. Takže jsem samozřejmě zase nestihla říct vše důležité o běhání v těhotenství 🙂 Natož si pořádně zaběhat. Jela jsem tam skoro hodinu, Sebík v kočárku po prvních metrech okamžitě usnul, tak abych ho nebudila, a když už jsem byla oblečená v běžeckém, dala jsem si ty kiláky aspoň tři. Víc jsem nemohla, další den mě čekal závod na 5 kilometrů.

Hostivice Run je moje srdcovka, tenhle závod jsem běžela už potřetí v řadě, předloni jsem čekala Sebíka, to jsem byla teprve v šestém měsíci, loni jsem to měla jako pomaratonský výklus, letos jsem ani nedoufala, že bych mohla běžet. Ale běžela jsem, dokonce v lepším čase než v šestém měsíci se Sebíkem. A nedoběhla jsem ani poslední. Olda, který mě v prvním těhotenství hlídal na každém kroku, vždy běhal metr ode mne a sledoval mi tepovku, rychlost, pitný režim…, tentokrát prohlásil, že už se nebojí, že já se o sebe dokážu postarat. A že jsem na něj už moc pomalá 😮 Doběhl si pro osobák. A v cíli na mě čekal s babičkou, která nám hlídala Sebíka. I když jsem cítila, že mám rezervu a mohla bych běžet rychleji, spíš jsem si užívala trasu, atmosféru závodu, ten krásný pocit, že pořád můžu s bříškem běhat. A hlavně jsem testovala nové legíny. Konečně někoho napadlo vyrábět funkční legíny pro těhotné – na běh, do fitka, na sport. A co víc, je to česká výroba! Tyhle projekty moc ráda podporuju. A značka Pura Vida má hodně dobře našlápnuto. Jestli se chystáte prožít aktivní těhotenství, rozhodně doporučuju je sledovat.

A koho zajímají další informace o běhání v těhotenství, může si pustit záznam z Kiláku:

Jak to prožívá tatínek

Dovolená v osmém měsíci? Neexistuje! Nejsem blázen! Těhotná manželka, rok a půl starý dítě, daleká cesta…

Jsem rád, že jsem se nechal ukecat 🙂 Samozřejmě jsem se bál, rodit v Rakousku jsem rozhodně nechtěl, jak by to asi probíhalo? Co já? A Sebík? Tak daleko od domova… Když jsem měl ale v ruce čísla na nejbližší nemocnice, záchranku a kvalitní pojištění, uklidnil jsem se. A Anička by nejela, kdyby se na to necítila. Byla to skvělá dovolená! Do téhle oblasti jsme určitě nejeli naposledy. Zatímco dřív jsme milovali moře, teď nás táhnou hory. A i když jsem nechtěl slyšet o dovolené se dvěma malými dětmi, přiznám se, že už teď koukám a plánuju, kdy a co bychom mohli podniknout! 🙂

Na co se můžete těšit příště? Čeká mě poslední návštěva gynekoložky a vyšetření na streptokoka. Pak už předávka do porodnice. Ještě toho ale musím hodně stihnout! Kadeřnice, zubař, poslední focení s bříškem a rodinou, ale taky dát dohromady nějakou výbavu pro miminko. Ne vše totiž máme, i když díky Sebíkovi toho nemusíme pořizovat tolik. A jak jsem sportovala? Začíná jít do tuhého…

7.6.2018 11:16

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist