Ranní ptáče, které péruje

MIMI LIVE! VÍTEK Léto se zřejmě opravdu rozloučilo, takže jsme poslední krásný víkend využili k tomu, abychom byli co nejvíce na vzduchu. Krásné počasí jsme spojili s návštěvou babiček, návštěvou festivalu dobrůtek a rodinným obědem. Vítek se i nadále zdokonaluje v plazení a navíc, přidal i „pérování“. Takže naše dny jsou stále plné smíchu.

Než ale začneme, musím se s vámi podělit o zkušenost, které se možná ostatní maminky zasmějí, protože si vzpomenou, ty budoucí se možná trochu vyděsí. Posledních 14 dní jsou naše rána jako přes kopírák. Naše ranní vstávání by se dalo charakterizovat upraveným příslovím „malé ranní ptáče, maminka únavou dál nedoskáče“.

Vítek se posledních pár dní budí kolem páté hodiny (nejdéle v půl šesté), přetočí se v postýlce na bříško a dožaduje se pozornosti. Když se podívám do postýlky, má oči dokořán a úsměv od ucha k uchu. Ani několikaminutové přemlouvání nepomáhá, takže vstáváme, převlékneme se a náš společný den začíná. Po chvíli hraní přichází snídaně a pak většinou další spánek buď v kočárku, nebo v lehátku. Tohle spaní se týká samozřejmě jen Vítka. A já se na rovinu přiznávám, že začínám cítit únavu. Vítek spánek dožene během dne, pravidelně spí i po obědě, ale já? Během odpoledne na mě začne padat únava, že kdybych se třeba natáhla, prospím celé odpoledne. Pak se ale někde objeví zásoby síly a vydržím do večera. Nechci si stěžovat, to vůbec ne, jen pevně doufám, že je tohle jen přechodné období.

Ale teď k těm krásným sluníčkovým dnům, které jsme si užívali plnými doušky se všemi, které máme nejradši. Jeden den jsme s mojí mamkou vyrazili do Dobřan, za druhou babičkou a neteřemi. Mojí mamce je již lépe, takže zvládla cestu autem a v Dobřanech na zahradě jsme Vítkovi rozložili velkou deku a „do parády“ si ho vzaly malé holky. Jelikož teď Vítek nevydrží na jednom místě, měla malá Anička co dělat, aby ho uhlídala, aby se nevydal napříč celou zahradou.

Odpoledne bylo krásné, sluníčko hřálo, koupily jsme si domácí zmrzku a při pohledu na Vítka se pořád jen smály. Během této návštěvy se přihlížejícím Vítek pochlubil svojí novou dovedností. Plazení mu jde na jedničku, už se dostane po celém bytě, takže přidal i „pérování“. Se vší svojí silou se vzepře na čtyři, chvíli vydrží a začne pérovat. Je to tak kouzelné, že i když už to ovládá pár dní, já se pokaždé tak rozesměju, že mám slzy v očích. Je při tom tak roztomilý.

Další krásný den jsme využili toho, že byl doma i Jára a odpoledne jsme vyrazili na festival vaření. Na místě bylo několik plzeňských restaurací, které soutěžily o nejlepší jídlo. Vedle stánků s jídlem se dalo ochutnat i několik druhů piva a točených limonád. Sluníčko opravdu pálilo, takže jsme si pod jedním stromem našli krásný stín a opět rozložili naši deku. Jára občas odběhl pro pití a jinak jsme si užívali toto našeho brouka, který bavil celé okolí. Všichni, kteří šli kolem, se u nás zastavili a sledovali, jak se Vítek dostává přes celou deku a neskutečně se pobavili při pohledu na jeho pérování.

Závěr víkendu jsme strávili s mými rodiči. O prázdninách jsme se nikam společně nedostali, pak jsme se strachovali o mamku, takže jsme se domluvili na společný oběd na zahrádce jedné blízké hospůdky. Mamka už zvládá krátké procházky, takže jsme všichni společně došli do hospůdky. První obědval Vítek, kterému jsem oběd donesla z domova. A protože je zlatíčko, hned potom usnul, takže my jsme si oběd mohli vychutnat. Jídlo bylo výborné, náladu nám zvedl Jára svými vtípky, takže vše výborné.
Teď mě napadá, že se Vám musím pochlubit ještě s jednou novinkou, kterou Vítek zvládá na jedničku. Už pár dní obědvá Vítek jídlo, které mu rozmačkám vidličkou. Takže už nemixujeme a jíme skoro jako dospěláci. První dva dny byl z konzistence trochu překvapený, ale třetí den byl už v pohodě a dokonce se pokouší dásněmi a dvěma zoubky jídlo ještě trochu pomačkat. Stejně tak mačkáme nebo lžičkou naškrábeme banán k svačině. Musím říct, že s jídlem mi dělá Vítek obrovskou radost. Ještě snad nebylo nic, co by odmítl anebo nějak jinak stávkoval. Je to prostě můj šikula.

Všechno to, jak je Vítek šikovný, báječný a zlatý, mě neskutečně nabíjí, takže ranní vstávání neřeším, únavu překonávám, a když by mi snad bylo smutno nebo se přihnal nějaký mráček, podívám se na svého syna a vše je pryč.

Dostatek spánku a hezké dny přejí
Vítek a Gábina

Fotografie pochází z ateliéru rodinné fotografie Fotoprome.cz

11.9.2013 12:57

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist