Budu lepší

Především protože jsem se od 24tt otevírala, poslíčky jsem měla už 14dní před porodem. Samotný porod trval 36 hodin, protože jsem se otevírala hrozně pomalu a měla jsem příšerné bolesti.

Všechno se pokazilo

V pátek mi odtekla plodová voda a v noci jsme po hodině jeli do porodnice. Tam si mě nechali a čekalo se a čekalo. Proběhla sobota a stále nic, pak neděle a stále nic, až odpoledne se konečně něco pohnulo a po několika hodinách jsem byla na 4 prsty a mohli mi dát injekci na urychlení. Nic se ale nestalo. Samuelek se tlačil ven a neměl v podstatě kam. Možná i to byl důvod, proč se to pokazilo.

Jen si šeptali

Lékaři mě stále kontrolovali, já ke konci už moc nespolupracovala, byla jsem hrozně vyčerpaná a bolavá. Ještě dnes si pamatuji, že bylo asi 18hod, když přišla lékařka a jak jí ztuhl obličej. Pak odešla a přišla s lékařem, který mě opět zkontroloval. Manžel stál u okna a ani nedutal.

Já jen slyšela, jak si šeptají… cítím něco tvrdého a nakonec mi dali papír, kde jsem měla na výběr buď celkovou anestezii nebo jen do půlky těla. Do pěti min bylo jasno: musím jít na celkovou, nelze už čekat.

Syna přinesl manžel

Nakonec si mě manžel odvezl na operační sál a rozloučil se. Samuel se narodil ve 20:35. Já jsem ale nereagovala, protože jsem měla celkovou anestezii a celou noc prospala až do rána. Syna jsem viděla, až když mi ho manžel odpoledne při návštěvách na chvilku dovezl ukázat.

Byl to nejhorší pocit, jaký jsem měla.

Dívala jsem se na své dítě a necítila jsem to tak. Prostě tam leželo nějaké miminko, které ještě navíc nebylo nijak krásné, bylo totiž deformované: hlavička nosánek i ouško.

Příčina: čelní poloha dítěte. Jsou to ojedinělé případy, často se nestávají, ale nám ano.

Dnes je Samuelkovi tři a půl a je to krásný a chytrý chlapeček. Nikdo by nevěřil, že měl tak těžký příchod na svět.

Druhý porod

Když jsem podruhé otěhotněla, každý se mi hrozně divil, protože jsem měla takové těhotenství a ještě horší porod.

Ale na druhý porod, který se hlásil taky 14dní před porodem poslíčky a trval 12 hodin, nikdy nezapomenu. Bylo to taky hodně moc bolestivé, ale už jsem všechno vnímala úplně jinak, statečněji a věděla jsem, co mě asi čeká. Jen strach, že to dopadne stejně jako u prvního, mi dýchal na záda. Manžel byl obrovskou oporou, i když si občas připadal zbytečný, mně stačilo, že je tam se mnou.

Šlo to pomalu

Dostala jsem epidurál a čekalo se. Šlo to pomalu, ale šlo. Když už jsem byla na 8 prstů, hopsala na baloně, ucítila jsem šílený tlak, jako by se mi chtělo na velkou. Sestry ale že to ještě musím vydržet. Nakonec jsem už nemohla, když přišel primář, který mě uvnitř ještě roztahoval, fuj to bylo dost nepříjemné, byla jsem připravena. Měla jsem před sebou asi 10 lidí. Kvůli prvnímu porodu císařem mě museli více hlídat.

Ještě se dohadovali, kdo si mě odrodí. Nakonec asi na čtyři zatlačení a nástřihu se nám narodil druhý syn Tadeáš.

Položili mi ho na břicho, byla jsem ta nejšťastnější máma na světě. Hlavně proto, že se mi konečně podařilo porodit dítě přirozeným způsobem.

To byl možná i důvod, proč jsem chtěla tak brzy druhé dítě. Brala jsem to jako šanci pro sebe. Že budu lepší.

Gabriela