Darek je náš dárek

VÁŠ PŘÍBĚH Od chvíle, co jsme se dozvěděli, že se nám narodí kluk, jsem hned v duchu začala přemýšlet o jménu. Věděla jsem, že nechci klasiku, ale vzhledem k příjmení přítele, ke kterému se nehodí každé jméno, jsem se moc rozšoupnout nemohla.

Zvažovala jsem pořád dokola Alexe, Adriena, Olivera a nevím, koho ještě, až jsem se rozhodla, že zapojím i přítele. To jsem se ale hrubě přepočítala. On měl prostě dost času. Takže se začaly opakovat situace, kdy jsem řekla jméno a on je všechny postupně zavrhl. Jeho jediný návrh byl Leoš a ten jsem pro změnu zavrhla já.

Jméno v záloze

Zapojila jsem známé a kamarádky a slyšela X návrhů na jména, ale pořád tomu něco chybělo nebo se nehodilo k příjmení. Asi ve 30. tt jsem cítila nutkavou potřebu mít něco „v záloze“. Moje argumenty „co když se cvrček narodí dřív“ byly s chlapskou lehkostí smeteny ze stolu. Nakonec jsem sama pro sebe dala č. 1 jménu Darek (zase se nelíbilo, ale já už to neřešila) a č. 2 byl Erik (ten už byl pro přítele přijatelnější), ale já už tajně fandila Darkovi.

Krutý omyl

Co čert nechtěl, ve 35. tt začaly porodní bolesti. Jeli jsme do Brna Bohunic, ale po vyšetření lékařka konstatovala planý poplach a se dvěma čípky proti bolesti mě poslala domů. Krutě se spletla. Za tři h mě přítel odvezl do břeclavské porodnice pro neustávající bolesti.

Po natočení monitoru a prohlídce zavelel lékař, vzhledem k poloze konce pánevního, císařský řez. Ani jsem si šokem nevzpomněla, že pořád nemáme jméno.

Jen jsem zatínala zuby

Na operačním sále, jsem potom jen mlčky sledovala cvrkot kolem mě. Klepala jsem se zimou, přicházel další stah, ale už jsem měla „přikurtované“ nohy a nemohla si nijak ulevit, tak jsem jen zatnula zuby, zavřela oči a čekala, až přejde. V ten moment za mnou přiběhly tři sestřičky s tím, že mám vybrat jméno! V ten moment mi to bylo srdečně jedno a odvelela jsem je zpět k „tatínkovi“, ať si to rozhodne on. Ony mi s úsměvem radostně sdělily, že právě od něho běží, protože on neví. A co prý máme na výběr?!

Vítězný Erik?

Řekla jsem Erik nebo Darek. V ten moment se rozběhla debata zdravotnického personálu, co bude lepší. Být na jiném místě, výborně se bavím. Sestřičky na sále odhlasovaly Erika. Ani nevím, za jak dlouhou dobu po narkóze jsem viděla šťastného a dojatého přítele, který mi pyšně oznamoval, že máme krásného kluka, 2050 g, 44 cm a pro předčasný porod byl odvezen do Brna na Obilný trh na novorozeneckou JIPku. A jmenuje se DAREK.

Nemohl jsem jinak

Byla jsem šťastná, že je vše OK a jako bonus ještě jméno, které jsem chtěla. Když jsem se později ptala, jak to, že vybral Darka místo Erika, který se mu líbil víc, přítel řekl, že když mě viděl, jak mě vezou v bolestech na sál, nemohl jinak.

Stálo to za to

Dnes jsou našemu chlapečkovi skoro čtyři měsíce. Máme za sebou skoro měsíční pobyt v Brně, kde byl nejdřív inkubátor, potom problémy s kojením (neuměl vytáhnout potřebnou denní dávku mléku), moje poporodní deprese a zahájení cvičení Vojtovy metody. Není to sranda, ale za nic na světě bych ho nevyměnila, a když se směje a spokojeně žvatlá, je to neskonale krásný pocit, který mi rozhodně vynahrazuje nelehké začátky jeho narození.

Leona

26.8.2009 5:14| autor: Redakce Babywebu

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist