Dopis dětem

Vítejte na světě, Honzíčku a Ninuško. Den vašeho narození bude navždy tím nejkrásnějším dnem v mém životě. A nejen v mém, věřím, že i ve vašem, až budeme společně každý rok slavit vaše narozeniny.

V ten den, půl hodinky před polednem jste se poprvé nadechli, zakřičeli a dali světu najevo, že jste tady. Ani netušíte, jak velkou radost a štěstí pro mne a tatínka znamenáte. Oba jsme si vás moc přáli a celých devět měsíců, kdy jste rostli v mém bříšku, jsme si s vámi povídali, hladili vás, těšili se na chvíli, až se budeme moci dotknout vašeho tělíčka, políbit na tvářičku, spatřit váš úsměv. 

Milé děti, k vašemu dnešnímu svátku vám přejeme především hodně zdraví a lásky. Za všechny milující rodiče vám posíláme dopis jedné šťastné mámy. 

Užívala jsem si

Celou dobu těhotenství jsem si užívala toho krásného „jiného“ stavu a ráda se chlubila svým bříškem, ve kterém jsem nosila nový život – vás dva. Je to asi velký dar, že jsem mohla přivést na svět dvě krásné a zdravé děti.

Pocit štěstí

Ten pocit štěstí, vděku jakési nadpozemské síle, slzičky štěstí a touha být lepším člověkem k narození nového človíčka asi patří. Však to zažiješ i ty, Ninuško, až budeš matkou.

A ty, Honzíčku, až jednou budeš otcem, buď báječný, láskyplný a pozorný chlap, kterého by si přála každá žena. Takový, který je velkou oporou v každé chvíli.

Mám strach

Držím vás v náručí a spolu s pocitem štěstí mám také strach. Nebo spíš velkou zodpovědnost. Strach z toho, že držím dva človíčky, úplně nové, čisté, nevinné. Chtěla bych, abyste stejně jako já jednou mohli říct, že jste na světě rádi.

Čeká vás dlouhá cesta životem a jsme tu s tatínkem proto, abychom vás po ní vedli a připravili na vše, co vás může potkat a jak se s tím vypořádat, aspoň do doby, než se sami rozhodnete jít dál samostatně. Už teď se bojím chvíle, kdy nebudete stát o to, ležet v mé náruči, kdy nebudete stát o mé polibky, ani o rady.

Radujte se

Chtěla bych vám oběma popřát do vašeho života, abyste byli pořád zdraví, veselí a hlavně šťastní. I když poznáte, že ne vždy je člověk šťastný, ne vždy se usmívá. Svět je krásný, když se naučíte v něm najít to krásné. Někdy je jen třeba více hledat. Chci vás naučit smát se, radovat se byť jen z prostých věcí, je to jediný lék na zármutek. Radujte se z maličkostí, z krásného počasí, z pěkné hudby, ze svátků, jako já třeba z vánoc nebo z posezení s přáteli.

Patříte k sobě

Tak moc se těším, až trochu vyrostete a budeme si společně hrát, povídat, jezdit na výlety do přírody a trávit spoustu času společně. Honzíku a Ninuško, mějte jeden druhého hodně rádi. Patříte k sobě, až dospějete, buďte nejen sourozenci, ale také dobří přátelé, pomáhejte si. Není nad to, když rodina drží pospolu.

Chci vám ještě něco napsat. Až uvidíte, že se vám nevrací vděk a láska, kterou rozdáváte, a to se může stát, nebuďte zoufalí. Svět umí být i zlý. Není to vlastně svět, ale jsou takoví jen lidé. Naučili se závisti, žárlivosti, lži, nepřejí štěstí druhému. Na světě je hodně zla, ani nevíte, jak moc ráda bych vám přála, abyste nikdy nic zlého a špatného nepoznali, ale nechci a nesmím vám lhát. Jako matka bych vás chtěla naučit být silní, silnější než jsem já, protože to budete potřebovat. 

Nebuďte sami

Vy se ale nedejte, buďte si sebou vždycky jisti, že vše, co děláte a říkáte, je správné a přejte i ostatním lidem štěstí. Až budete přát lidem dobrý den, přidejte k němu vždy úsměv. Nic nestojí a dává mnoho. A nebuďte smutní z toho, pokud vám ho někteří lidé neopětují. Vybírejte si dobře své přátele a najděte si na ně vždy chvíli času. Není dobré být sám. 

Láska

A až začnete hledat ve světě lásku, vybírejte pečlivě. Kéž byste měli takové štěstí jako já, když jsem poznala vašeho tatínka, i když jsem předtím musela projít také některým zklamáním. 

Ale to patří k životu, ony i ty slzy a pocit naprosté zbytečnosti, když vás opustí člověk, kterého milujete, jsou k něčemu dobré. I to patří k životu. Všechno špatné je k něčemu dobré. 

Já vím, možná nerozumíte všem mým slovům, ale bojím se o vás a chci vám dát pár rad, přestože vím, že o mé rady nestojíte. Až vyrostete, budete se na vše dívat jinak než já a snad, a to bych si přála ze všeho nejvíc, budete dávat rady možná vy mně, snad budete o hodně silnější, než jsem já.

Přeji vám, abyste byli v životě šťastni a lidé vás měli hodně rádi.

Vaše maminka Táňa 

6.8.2009 12:34| autor: Táňa Václavková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.
TOPlist