Klub těhulek (57): Myslet hlavně na sebe

Jste zvědaví, jestli už Petra porodila? Nebo snad bude přenášet? Chtěli byste vědět, zda Gábina nosí pod srdcem holčičku, nebo kluka? A jak se má naše nová těhulka Marie?

MARIE:

Mám za sebou náročné dny. Z toho, že mě opustily těhotenské nevolnosti díky homeopatikům, jsem se stihla radovat pouze čtyři dny. Dostala jsem totiž chřipku. A řádnou.

Když pominuly horečky, bolesti v krku a v celém těle, přešlo to na suchý kašel. Takový, který vás trápí každých pět vteřin a budí vás v noci. A jak si jistě všechny domyslíte, téměř nic na to v první třetině těhotenství nemůžete brát. Nakonec jsem opět zvolila homeopatika, ale se zpožděním, doktorka měla dovolenou a neměl mi kdo poradit, jaká si naordinovat. Celé se mi to vleklo 14 dnů, až tento týden to začalo ustupovat.

Byla jsem vyčerpaná, bez nálady, pořád doma se svým malým synkem. Bohužel, jak to tak bývá, aby toho nebylo málo, přišlo něco ještě celkem nepříjemnějšího. Někdo z blízké rodiny mě velice zkritizoval, necitlivě odsoudil s nulovým ohledem a porozuměním, a udělal to za mými zády. Určitě by se našly věci, ve kterých měl pravdu, ale způsob, jakým se to ke mně dostalo, mě natolik vystresoval, že jsem noc poté nespala ani minutu. Na druhý den jsem jela do práce, do které jezdím pouze jednou týdně. Když jsem vycházela schody do druhého patra, ucítila jsem, že ze mě něco teče. Začala jsem krvácet…

Okamžitě jsem jela ke svému gynekologovi, v čekárně se to ještě horšilo. Vyšetřil mě a ubezpečil, že s miminkem nic v nepořádku není, ale nezjistil důvod tak velkého krvácení. Kašel, nulový spánek a stres, to všechno se na tom zřejmě podepsalo. Dostala jsem injekci na zastavení krvácení a jela jsem vlakem domů. Ve stoje, krev se valila jak z konve. Můj muž mi zajistil odvoz autem z nádraží domů, protože sám nemá řidičský průkaz, jsem jediným řidičem v rodině. Pak jsem se několik dnů cítila k smrti unavená. Ještě jsem párkrát zakrvácela, vlastně často po té, co jsem opět vedla s mužem hovor na téma oné nešťastné a nepochopitelné rodinné události.

Konečně se vše dává zase do pořádku, cítím se líp a líp, homeopatika opět nezklamala jak v pomoci při kašli, tak při krvácení. Mému gynekologovi taktéž patří díky za pomoc a akutní vyšetření. A to ostatní je teď pouze na mě – nenechat se vykolejit nikým blízkým ani dalekým, protože v tomto období, kdy nosíte pod srdcem vzácné stvoření, vám za to nikdo nestojí! A proto vás chci všechny povzbudit: myslete teď hlavně na sebe, na sebe a zase na sebe. Hormony se v těle při těhotenství bouří, ani kolikrát nejednáte tak, jak byste jednala za normálního stavu. Ale na to máme všechny právo a skoro i povinnost se tomu poddat. Nenechme si to nikým vzít!

Marie


GÁBINA:

Milé těhulky,

tak už není žádným tajemstvím, kdo že mě to tak často zevnitř kope! A musím přiznat, že všichni v mém okolí měli pravdu.

Včera jsme byli u paní doktorky na prohlídce zhruba ve 20. týdnu. Od rána už jsem byla trochu nervózní, protože jsme se měli dozvědět, kdo že to s námi bude v budoucnu bydlet. Nejdřív mi sestřička změřila tlak, zvážila mě a komentovala to slovy, že je „picco bello“. Pak jsme šli na onen očekávaný ultrazvuk. Paní doktorka kontrolovala vše, co mohla, měřila hlavičku, páteř, tlukot srdíčka… dvě nožičky, dvě ručičky… A… pořád jsme čekali, jestli uvidíme něco „víc“, co by nám prozradilo, s kým máme tu čest. Ale paní doktorka nám řekla, že si není až tak jistá, protože bejbísek má omotanou pupeční šňůru kolem nožiček. Pak mi dělala ještě vnitřní ultrazvuk, aby zjistila, že je vše v pořádku…, a tam bylo tedy úplně zřejmě vidět, že bejbísek je kluk.

Nakonec jsme od paní doktorky dostali i pár fotek. Ale bejbísek byl tak aktivní a pořád se vrtěl, že máme fotku ručičky, zad… a pak i z 4D ultrazvuku fotku obličejíčku, před který si dává opět ručičku. Zdá se, že to nebude žádný exhibicionista.

Pobavila mě reakce mého přítele, když jsme opustili kliniku. Prý jestli jsem i já viděla, že bejbísek má také velký nos. Také – protože můj přítel si myslí, že jeho nos je velký. A prý chudák dítě to už zdědilo po něm. 🙂

No, a abych si udělala radost, objednala jsem k Vánocům příteli a bejbískovi triko oblíbeného fotbalového týmu. Vlastně je dobře, že přítel nemluví česky, takže si nemůže přečíst tenhle článek a zjistit, co dostane k Vánocům.

A možná je tedy na čase začít bejbískovi říkat Toby.-)

Mějte se krásně a příště opět na napsanou!

Gábina

Příspěvek od Michela, přítele Gábiny:

Včera jsem se k doktorovi moc těšil. Měli jsme se dozvědět, jestli budeme mít kluka, nebo holku. Neměl jsem žádné preference. Nejdůležitější bylo, aby bylo miminko zdravé a všechno bylo v pořádku.

Nyní už víme, že to bude kluk a že je s ním vše v pořádku. Jsem neuvěřitelně šťastný a už se na Tobyho těším. Když jsem to oznámil svým kolegům a přátelům, všichni byli rádi. Někteří dokonce hned říkali, že to bude malý fotbalista. Nechápu proč. 🙂

Včera jsem také měl na chviličku pocit, že chci druhé dítě. Holčičku, kdyby to bylo možné. Ale uvidíme, co přinese budoucnost, nejdříve se musíme postarat o Tobyho. Náš život se změní. To pociťuji už teď, ale jak jsem řekl, už se na tu změnu moc těším.


PETRA:

Milé maminky, těhulky a snažilky,

zítra mám termín porodu, a zatím se nic neděje. 🙁 Minulý týden v pátek, když mi pan doktor řekl, že se pravděpodobně za týden na kontrole ještě sejdeme, byla jsem úplně zoufalá a nedokázala jsem si představit ani den navíc. Vypadá to tedy, že budu přenášet, čehož jsem se nejvíc bála. Moje mamča mi na to řekla jen to, že si alespoň vyzkouším, jaké to je, protože ona mě také přenášela.

Monitor jsme měly minulý týden ale ukázkový, Gabrielka se tam krásně nakrucovala a ani jsme ji nemuseli budit. Sestřička se vedle mě musela věnovat obéznější mamince, které monitor vůbec natočit nešel, ale my jsme těch 20 minut zvládly krásně.

O víkendu jsme s přítelem vyrazili na další výšlap, tentokrát na hrad Točník. Procházka to byla parádní a hlavně bylo nádherné počasí. Mám teď najednou pocit, že mám zase spoustu energie. Dokonce jsem tento týden i umyla všechna okna, u čehož jsem si pěkně zacvičila, protože máme téměř všechna francouzská. Když ani to holčičku nepopohnalo, nechám to už na ni, protože to prostě ovlivnit nedokážu.

To těšení se je ale nekonečné. V noci už nevím, jak bych si lehla, a když nespím, tak cítím, jak krásně voní postýlka pro Gábinku, a myslím na to, až v ní bude konečně ležet. Na záchod už chodím každou hodinu, ty noci jsou prostě za trest.

O víkendu se s přítelem vypravíme do Prahy na svatební veletrh, snad tam načerpáme nějakou inspiraci pro naši svatbu. Po Novém roce bych ráda začala už všechno plánovat, aby to potom nebylo na poslední chvíli. Kdyby se ale Gabrielka rozhodla do víkendu vykouknout na svět, také bych se nezlobila. Přítel stále doufá, že to vyjde před víkendem, aby to mohl hned pěkně oslavit. Jsem zvědavá, jestli mu v tom vyjde malá vstříc, nebo si to nechá chytře na pondělek, aby se jí tatínek, běžně abstinent, neopil.

Mějte se moc krásně a snad už příště budu psát o porodu a naší krásné holčičce.

Vaše Petra


Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist