Klub těhulek (85): Co je v plánu? Změna plánu!

Martina má v plánu zažádat při porodu o odběr pupečníkové krve. Jak s rodinou oslavili Ríšovy narozeniny a proč se jim zhatil plán? Janu začíná třetí trimestr zmáhat, ale i tak si užili s Jarouškem víkend bez táty. Marie má o zábavu postaráno, protože se stále mění její denní program.

MARTINA:

Milé čtenářky a čtenáři,

týden s týdnem se opět sešel a pro mě to znamená, že jsem se dostala do poloviny svého těhotenství. Ještě jednou tolik a budu mít miminko u sebe v náruči. Musím přiznat, že v tomto těhotenství mě provází větší obavy než u těhotenství prvního. Nejspíš si člověk uvědomuje rizika, o kterých se dozvěděl až po porodu.

Také se začínám zajímat o uschování pupečníkové krve. Ríšovi jsme to nechali udělat a i teď bych velice ráda této možnosti využila. Dočetla jsem se, že jsou nové možnosti odběru a uskladnění. Vůbec nechápu, proč se v nemocnicích neptají, zda tuto krev chcete pro sebe, anebo zda by ji rodička byla ochotná darovat. Myslím, že je spousta maminek, které by ji darovaly, jen kdyby se jich někdo zeptal, stejně jako o tom psala bývalá těhulka Gábina. Jistě by se tím zvýšila i možnost uzdravení spousty lidí. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že odběr je bezbolestný a jistě je to mnohem lepší způsob odběru než odběr kostní dřeně. Podle mě je odběr pupečníkové krve také finančně méně náročný než zmíněný odběr kostní dřeně. Co myslíte vy, nechali jste si také odebrat pupečníkovou krev?

Tento víkend jsme káceli Májku. Při stavění jsem s miminkem vydržela do 4 hodin ráno, ale tentokrát jsem byla unavená, a tak jsem si šla lehnout už kolem jedenácté. Myslela jsem si, že se vyspím na Ríšovu nedělní oslavu, ale byl to omyl. Ríša nemohl usnout, byl rozrušený z velkého ohně a lítání s kamarády, takže pořádně usnul až po návratu manžela, což bylo ve čtyři hodiny ráno. No, a abych náhodou nespala dlouho, probudil mě v sedm hodin ráno náš pes, který kňučel, že chce ven za fenkou našeho souseda, která hárá.

V neděli jsme slavili Ríšovy třetí narozeniny. Jak už u nás bývá zvykem, ani tato oslava neproběhla podle plánu. Hlavní dárek, elektrické autíčko, přišlo namísto pátku až v pondělí. Klasika, když chcete, aby něco přišlo včas, má to zpoždění. Uvidíme, zda budeme přenášet. :o)

Těším se na vás příští týden.

Marťa


JANA:

Milé čtenářky,

jak jsem si myslela, že všechno zvládám levou zadní, opak je pravda. Dneska jsem zasedla k počítači a chystám se psát, ale vůbec nevím o čem a jak začít. Tomášek v bříšku předvádí každovečerní show, mele se z jedné strany na druhou, každou chvíli se vyboulí jinde a já se marně snažím dát dohromady slova, aby dávala smysluplnou větu. Přemlouvám ho, aby na chvilku spinkal, jednou rukou ho hladím po bříšku, druhou ťukám písmenka…

Bolí mě záda, každý pohyb je pro mě utrpení, nevím jak si sednout, lehnout, v noci nemohu spát. Pupíček mě začíná čím dál více unavovat. Poslední trimestr pro mě není zatím zrovna procházkou růžovým sadem.

Jaroušek mě už týden ubíjí, a to do slova a do písmene, svým kňouráním a protivností. Má opět jedno ze svých „lepších“ období. Přeji si, ať už to skončí a je z něj zase můj hodný chlapeček. Jenže člověk prostě nemůže mít všechno a vím, že tohle nebude trvat věčně.

Jako každý rok poslední víkend v květnu i letos manžel vyrazil na pánský víkend a my jsme s Jarouškem v pátek odjeli k mým rodičům do jižních Čech. Těšila jsem se a víkend jsme si parádně užili. Počasí nám přálo, grilovali jsme, udělali si výlety, pošmudlali se s kamarádčinými nově narozenými hříbátky a popovídala jsem si s holkami. Hříbátka se Jarouškovi moc líbila, dával jim i pusinky.

Cestou zpět jsme to vzali přes manželovu sestru, u které jsme přespali, aby nebylo cestování moc dlouhé. Švagrová má dva chlapečky, staršímu je devět a mladšímu byl právě v pátek rok. Měla pro mě připravené věci pro Tomáška, tak mě čeká další práce :-), ale krásně se nám výbavička kompletuje. Jen v zadním pokoji to začíná vypadat jako ve skladišti.

V pátek nás čeká poslední velký ultrazvuk ve třicátém týdnu a poté kontrola u gynekologa. Jsem na maličkého už moc natěšená, těším se, až ho uvidím na monitoru… Ale dnes bych byla nejradši, kdybych ho už měla v náruči.

Hezký týden a při oslavách Dne dětí pěknou zábavu. (Také se letos s Jarouškem chystáme.)

Janča


MARIE:

Milé ženy,

miminka mají speciální patent na pořekadlo „změna je život“. Když už si myslíte, že něco bude tak a tak, za pár dnů se to změní a je to úplně jinak.

S Julinkou jsem si nejprve užívala poklidných dnů i nocí. Řekněme, že každým týdnem se ale přes den víc a víc budí ze svého poklidného spánku, aby byla více součástí tohoto světa. Nejprve to vypadalo, že se rozkoukává s pravidelností vždy v 11 hodin, kdy se většinou chystáme obědvat. Posadili jsme si ji do autosedačky a přisunuli blíž jídelnímu stolu, abychom byli celá rodina pospolu. Po pár dnech už to je zase jinak a bývá déle vzhůru i po ránu. Odpoledne bývají stále tak různá, že v tom nevidím žádnou pravidelnost.

Několik dnů po sobě se z večerů stal takový malý maraton. Malá se kolem 19. hodiny probudila a začala plakat. Pomohlo jen nošení ve svislé poloze. Vypadala stále, že má hlad, ale když jsem jí dala prso, jen se u něj kroutila a pak většinou vše, co vypila, vyblinkala. Po jednom takovém večeru jsem se rozhodla, že musíme holt vydržet nějakou dobu bez papání a nakojila jsem ji až po deváté večer. Celý tenhle maraton trval každý den do cca 21:45. Toto tříhodinové chození a chlácholení navečer, mezi tím ukládání k spánku Tyšiho, který ne a ne spát, to si po každém večeru zaslouží medaili. Poslední tři dny to vše proběhlo zase úplně jinak a zdá se, že to naštěstí nebude pravidlem. Kdo ví…

Matyášek poslední dny marodil. Není jasné, co mu vlastně je či bylo, ale vypadá to na reakci po očkování. Taky mě ale napadlo, že to souvisí s narozením Julinky a se změnou s tím spjatou, kterou on prožívá určitě dost intenzivně. Tři dny měl ne moc vysoké horečky, ale očividně se necítil dobře. S nemocným dítětem doma, to taky není nic moc. Naštěstí k nám o víkendu přijela rodinná návštěva a bylo to pro něj i pro nás trochu zábavnější. Taky jsem v pondělí jela na generální zkoušku orchestru do Prahy, který zkoušel skladbu mého muže. Bylo to pro mě fajn zpestření. Jela jsem jen s Julinkou, se kterou to byla úplná pohoda. Kojila jsem v jednom knihkupectví, pak přímo na generálce a pak zas v přeplněném vlaku. To vše ale bez brečení, v klidu a pohodě. Matyáška hlídal děda, a ačkoliv ještě nemohl ven, prý byl taky v pohodě a celou dobu si s dědou hrál. Byla jsem za to moc ráda. V úterý jsme už konečně vyšli ven všichni a doufám, že Tyši má to nejhorší za sebou.

Krásné slunečné dny vám přejí

Marie a Julie


Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist