Čekání na verdikt

KLUB TĚHULEK! ŠÁRKA Vánoce. Něco tak šíleného jsem dlouho nezažila. Byla to doslova jízda. Ale jízda hormonů. Od rána do večeře jsem brečela asi tak tisíckrát. Ještěže jsem měla oporu v muži. On je kliďas. Málo co ho rozhodí tak, že se nechá vykolejit. To, že nebudeme jíst v 5 ale v 7? Nevadí. Málo strouhanky? Nevadí. Stromeček nechce stát rovně? Nevadí. Zatímco já jsme kvůli všemu utíkala pro kapesník, on tam byl a stál jako velká pevná skála. A za to mu patří velký dík.

Všechno se nakonec zvládlo. Děti ozdobily stromeček, muž udělal salát a já osmažila řízky, pro mě květák a dovařila polévku. Valentinka prostřela stůl a Maxík byl, dá se říct, výjimečně hodný a Ježíšek nakonec přišel.

Ve středu 28. 12. ale přišel šok. Těšila jsem se na svojí první poradnu. Stále jsem si říkala: Budu už v 8. tt. nejdu brzo, takže tam už miminko bude vidět a bude vidět i srdíčko. Nepřipouštěla jsem si nic špatného. Kontrolo probíhala dobře, sestřička mě prohlásila za hrdinku, že jdu do třetího dítěte. A to neví, že bychom rádi ještě jedno.

Na ultrazvuku jsme pátrali. Pátrali a pátrali. Pátrali jsme asi 10 minut. V tu chvíli jsem poprvé měla sevřené srdce a málem jsem nedýchala. Našli jsme dutinku a v ní něco. Pan doktor je skvělý, uklidňoval mě, že jsem klidně mohla otěhotnět až později a ne ten 14-16 den cyklu. Že mám dělohu vzadu, takže tam je špatně vidět a taky že on je starý a špatně vidí.

Poslal mě na HCG a objednal na středu 3.1. ráno, abychom se zase podívali, jestli miminko vyrostlo. Byl vážně skvělý, ale stejně to nezabránilo tomu, abych se venku nerozplakala a neplakala pak celé dopoledne.

A pak zase zafungoval můj muž. Pokaždé si říkám, jak je to s ním všechno jiné. Po všech těch útrapách, co jsem si zažila v předchozím vztahu, kde panoval absolutní nezájem o kohokoliv jiného než o pána domu a všechno bylo jemu podřízené, je tohle pro mě jak Říše divů.

Večer jsem odvážela děti nočním vlakem za babičkou do Prešova a cítila jsem se o tolik lehčí. Což se nedá říct o mých dětech. S jedním jsem celou noc chodila na záchod, protože dostalo průjem a to druhé u babičky pro jistotu začalo zvracet. A já? Na mě padla super únava a celý den jsem tam prospala. Ale říkat bývalé tchyni, že jsem tak unavená, protože čekám miminko se mi nechtělo.

Silvestr byl u mě pracovní. Od pátku do neděle jsem se nezastavila. Což je dobře, alespoň jsem neměla čas nad něčím hlouběji přemýšlet. Práce, spánek a zase práce. Bylo to divoký, takže dnes jsem si naordinovala spánek a válení se v posteli. Ještě stále se mi totiž nevyléčily ty dutiny. Takže tady sedím, přikrytá dekou, poslouchám, jak v kamnech praská oheň a koukám, jak za oknem sněží. Člověk má hned chuť slavit Vánoce znovu. Doufám, že Vaše Vánoce byly kouzelné a přeji všem jen to nejlepší do nového roku.

Šárka


Šárka právě prožívá 9. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem? 

2. 1. 2017Kuběnka
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Návrat do života

Toto byl týden! V pátek jsem se vrátila do práce a bylo to velké. Znovu jsem se přesvědčila, že mám ty nejlepší štamgasty ze kterých jsou dobří přátele a že jsem za ně ráda. Neptali se zbytečně, pohladili, objali a bylo vidět že jim to je upřímně... Celý článek »

Afetální plodové vejce

KLUB TĚHULEK! ŠÁRKA Píši se zpožděním. Já vím, ale snad mi bude odpuštěno. Od středy si totiž stále připadám jako ve snu. Jako v hodně, hodně špatném snu. Celý článek »

Přijde dítě číslo tři

KLUB TĚHULEK! ŠÁRKA Jmenuji se Šárka a je mi 28 let. Z předchozích vztahů už mám dvě děti. Dceru, které je 6 let a syna, kterému jsou 3. Bydlíme na střídačku ve vesnici ve středních Čechách a u přítele v Praze. Jsem vegetariánka. Praktikuji jógu a... Celý článek »

Naposledy navštívené