Nevyzpytatelné dny
KLUB TĚHULEK! LINDA Zdravím opět po čase všechny čtenářky. Mám za sebou věru dost nevyzpytatelný týden. Krom nějakých lehkých zdravotních rodinných trablů jsem se nejspíš překlopila do té fáze těhotenství, kdy vám každý den může být jinak. A nebo že by za to mohlo aktuální aprílové počasí?
Věc se má tak, že jsou dny, kdy člověk prochodí venku celé odpoledne, dopoledne uklidí celý byt, uvaří a ani to s ním nehne. Energie na rozdávání, lehnout si jdu třeba i k půlnoci. A pak jsou dny, kdy se mi od rána nechce absolutně vůbec nic a celý den bych naopak prospala. To mám samozřejmě smůlu vzhledem k mému téměř dvouletému prvorozenému capartovi. Nejnepříjemnější na tom asi je, že tyhle své stavy absolutně nedokážu předem odhadnout a situaci se přizpůsobit. Vůbec to není závislé na kvalitě předchozího nočního spánku (který je u Maxe většinou v pořádku, ale občas nám prostě potřebuje ukázat, jak by to také mohlo vypadat a že za něj máme být rádi) nebo něčem podobném. Takže tedy nezbývá než se s tím nějak poprat – stále je to lepší, než kdyby ta únava byla trvalá.
Jak se překlápím do třetího trimestru dostavují se i další fyziologické změny. Mám pocit, že moje bříško je napjaté už teď stejně jako na konci prvního těhotenství. Samozřejmě se již několik měsíců poctivě promazávám, ale dlouho jsem nemohla narazit na nic, co by mi vyhovovalo na všech partiích. Po poradě se svým okolím jsem asi definitivně zakotvila u kokosového oleje. Akorát si po namazání připadám jak smažená kokosová pralinka a hned mě potom samozřejmě začne honit mlsná. Dál jsem byla docela překvapená, když mě již v této fázi začala bolet třísla. Nevím co se mi v těch partiích přesně děje, ale už několikrát jsem díky té prudké bodavé bolesti málem upadla. Naštěstí jako s veškerými bolístkami v těhotenství i tohle přichází a odeznívá co každých pár dní. Miminko o sobě samozřejmě také dává stále intenzivněji vědět, ale v porovnání s prvním těhotenstvím mi současné pohyby přijdou o dost jemnější. Času ještě dost – ty pravé fotbalové čutance mohou teprve přijít.
Abych se nesoustředila pouze na to co mě kde pobolívá, rozhodla jsem se doplnit si další části výbavičky. Nejvíc jsem se těšila na dokončené hnízdečko, deku a mantinely od mé známé, které byly akorát dokončené. Látky pro tyto věci jsem vybrala v sytě růžovo-šedé kombinaci, tak by byla celkem legrace, kdyby se nám nakonec narodil kluk. Ačkoli je pravda, že jemu by to případně těch prvních pár měsíců bylo nejspíš jedno, hlavně že se mu bude dobře a pohodlně spinkat. Dál jsem pro miminko pořídila nějaké ložní prádlo, přebalovací pomůcky a úplně první velké balení novorozeneckých plen. I do sebe jsem trochu investovala – i když jsem minule psala, že velké investice do těhotenského oblečení dělat nechci, stejně jsem si něco málo objednala. Musím ovšem říct, že bylo docela umění sehnat to, co jsem chtěla a nedat za to naprosto nesmyslné peníze. To že je těhotenské oblečení dražší než normální, na to jsem si už zvykla, ale úplně jsem neporozuměla, proč téměř ve všech obchodech jsou třeba džínové těhotenské kraťasy stejně drahé jako normální těhotenské džíny. Bohužel stejně jako například u svatebních věcí je i zde třeba si připlatit za to, že kupujete něco speciálnějšího, bez čeho se ovšem neobejdete.
Pozitivní na tom je, že pro miminko i sebe do porodnice a na šestinedělí mám díky posledním nákupům a kamarádkám co mi sem tam něco věnují či půjčí, už prakticky vše. V tuto chvíli mi zbývá dokoupit jen korbičku na náš současný kočárek a novou autosedačku/vajíčko. To má ale ještě čas, toto plánuji pořídit až v posledním měsíci.
Mějte se fajn, užívejte jara a nashle zase za týden, Linda.
-352x198.jpg)
