Moje cesta za miminkem (6) – První dny po porodu mlíčko nikde

Tak první noc jsem strávila bez Terezky. Miminka nám přivezli až v 5 ráno a nakrmená, protože se mě ani mojí spolubydlící zatím nespustilo mléko. První kojení a vlastně všechna další ten den nedopadnou nejlépe. Terezka se nechce přisát, takže ji krmí sestřička a já mezitím trénuju s odsávačkou. Mlíčko žádné 🙁 Sestřička mě uklidňuje, že to pár dní trvá, zvlášť u prvorodičky.

Pobolívám
Kocháme se nad našimi ratolestmi a povídáme si o dojmech z porodu. Já nemůžu sedět, sestřička mi půjčila kruh na sezení. Moc to nepomáhá, ale aspoň něco. V sedm chodí vizita – paní doktorka kontroluje maminky. Jen se podívá na jizvu a zeptá se, jak se cítíme. Žádné vyšetření, naštěstí. Asi o hodinu později chodí vizita na miminka. Paní doktorka kontroluje miminko, jak se mu daří. Terezce se daří dobře, jen se paní doktorce zdá, že je docela žlutá. Doufám, že se nám žloutenka vyhne.

Jsem ráda, že na pokoji máme i koupelnu. Prakticky pořád se chodíme sprchovat, hodně krvácíme. Také jsem si u sestřičky půjčila led na chlazení jizvy, trošku to pomáhá.

Odpoledne přijel samozřejmě novopečený tatínek, kamarádka a moji rodiče. Kocháme se a fotíme. Všichni chválí, jak se nám povedla. Je droboučká, v erárních oblečkách trochu plave. Všechno mám půjčené, takže jsem si pro ni nic vozit nemusela.

První koupání
V sedm večer přichází na řadu první koupání. Koupe sestřička, já koukám a učím se, zítra to už bude na mě. Nevím, jestli dokážu vzít toho naháčka? Přece jen v zavinovačce je to úplná hračka, ale nahaté miminko je opravdu mrňousek.

Už mi ji neberte
Na noc mi sestřička nabízí, že si Terezku vezme k sobě, když ji krmí ona. Moc se mi to nezdá. Chci do toho koloběhu už naskočit, tak to s díky odmítám. To raději každé tři hodiny vstanu a jdeme za sestřičkou. Ta jí dá najíst, buď umělý příkrm nebo mateřské mléko.

Druhý den
Spala jsem jen jeden a půl hodiny, ale unavená nejsem. Hrozící žloutenku na doporučení doktory léčíme, stejně jako naše „sousedka“ Anička, sluněním u okna. Když Terezce odebírali z ručičky krev, byl to hrozný pohled, křičela jak divá a mně z toho taky vyhrkly slzy. Ale brzo byl opět klid a holky se slunily u okna. Venku mráz a my měly topení na plno, ať mohou být nahaté.

V jednom kole
Terezka je hodná, skoro pořád spí, na jídlo ji musím po 3 hodinách budit. Pečují o nás vzorně. Jídlo nám maminkám nosí každou chvilku. Několikrát denně nám i na pokoji uklízejí, opět kolečko návštěv, tatínek a moji rodiče… Je to hektický den, jsem z toho docela unavená a upřímně se těším, až bude trochu klid.

Nohy mi otekly tak, že marně hledám kotníky. Mám nohy jak sloupky od plotu, hrůůůza.

Snažíme se, snažíme
Odsávačkou jsem ze sebe dostala jen pár kapek, no nic moc. Sestřička mi ale pěkně ukázala přiložení k prsu. Terezka sála ze všech sil, tahala to snad až z paty 🙂

Bolím dál
Dost mě bolí stehy, tak jsem požádala o čípek na bolest, docela pomáhá. Na večerní směnu přišla sestřička, se kterou jsme opět řešily kojení. Poradila mi chrániče na bradavky, hned jsem si je koupila. Prsa se tak neodírají o oblečení a navíc chránič zachytí kapající mléko v době kojení.
Koupu sama, docela mi to jde, jsem sama překvapená. Sestřička mi pak ukazuje, jak krmit pomocí prstu a hadičky, aby se Terezka musela taky snažit a pořádně tahat. Jí pěkně.

Třetí den
Tentokrát jsem spala asi 6 hodin, docela dost, cítím se fit. Paní doktorka na „maminkovské“ vizitě zhodnotila, že se rána dobře hojí, že už bych neměla čípek na bolest potřebovat. No nevím, nevím…Během dne mám takové bolesti, že stejně jdu k sestřičce poprosit o čípek Indometacinu. Všechny maminky tu chodí jako by nic a já chodím jak gejša, pidi krůčky a pomalinku, au au.

Dětská vizita nedopadla nejlíp, žloutenku opravdu máme, je tím pádem ohrožen náš zítřejší odchod domů. Dnes se musíme pořádně slunit, ať tu nemusíme zůstat. Paní doktorka také odřízla pahýlek pupeční šňůry a přelepila. Takže dnes to bude bez koupání. Také nás navštívily další kamarádky, naštěstí vycítily, že potřebuji klid, tak se dlouho nezdržely.

Večer, po celodenním slunění, nás sestřička přeměřila na žloutenku. Moc se to zlepšilo! Tak snad zítra pofrčíme domů. Také nám dnes dělali ultrazvuk kyčlí, levá dopadla trošku hůř, takže budeme prvních 6 týdnů nosit 3 plínky. Jednu jednorázovou a na ní ještě dvě látkové.

Čtvrtý den
Obě vizity dopadly dobře a my konečně jedeme domů! Hurá!

Volám příteli, že nás kolem jedenácté může vyzvednout. Dostáváme poslední instrukce od paní doktorky a jdeme se chystat.

Přítel přivezl oblečky. Všechno je jí velké, v autosedačce je Terezka úplně zapadlá. Celou dobu spí, ani neví, že jedeme domů.

Stavujeme se cestou u kamarádky, která mi půjčuje odsávačku a už jsme doma. Ajaj, až doma jsem si uvědomila, že nemáme kojeneckou vodu na výrobu příkrmu. A zrovna se chystám krmit. Chtě nechtě musí přítel rychle vyrazit zpět do Chrudimi do nějakého supermarketu na nákup, u nás ve městě kojeneckou vodu asi nikde nesežene…

;Mám plno tašek, takže celý den nedělám nic jiného, než že je pomalu postupně vybaluji. Jsem vážně dost unavená, těším se do postele.

Kojím po 3 až 3,5 hodinách a pak dávám příkrm. Nemám páru, kolik ode mě vypije, ale nebude to asi nic extra…

Snad bude líp.

3.7.2013 5:17

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist