Katka (4): Budeme mít lebkouna

Tento týden mi spadl velký kámen ze srdce. Moje sestřenice mi totiž půjčila celé dva pytle oblečení na Sofíka, takže už se nemusím v noci budit hrůzou, že bude běhat nahý a bez plenek. Což tedy bude, ale doufám, že jen v létě.Ušetřilo mi to spoustu starostí a hlavně peněz, protože kdo někdy pořizoval výbavičku na dítě, dá mi za pravdu, že to stojí minimálně jako středně drahá dovolená u moře pro dva. Máme štěstí, že nám rodina tak pomáhá. Ale něco za něco.

Co to bude?
Po každé kontrole u doktora jsem bombardována telefony – tak už víte, co to bude? Jak už jsem říkala, otázka pohlaví našeho miminka nás nechává zcela chladnými, takže jen odpovídám – no asi dítě.
Pak se dozvím, že to je hrůza, že co mají nakupovat, když se to neví a že to snad není možný, že nás to vůbec nezajímá. My jsme asi ty nejméně zvědaví rodiče. Když jsem na začátku těhotenství tvrdila, že si pohlaví nenecháme říct, nikdo nevěřil, že to vydržíme.
Moje škodolibá teta dokonce poznamenala: „No, ty zrovna to vydržíš, ty která jsi tak zvědavá!“ No a možná právě kvůli téhle větě prostě držím, teto!

Nikdo nám nevěří
Většina lidí nám stejně nevěří, že jsme si to nenechali říct, a myslí si, že to víme a jen to tajíme. A žadoní – „Ale mně to přece řekneš, ne?“ To byl ten hlavní důvod, proč jsme to nechtěli vědět – přetvařovat se, že to nevíme, bychom vydrželi asi tak půl vteřiny.

Egyptský tvar hlavy
V pátek po třetím a konečně úspěšném velkém ultrazvuku jsem na stále stejnou otázku mé matky: „Co to bude?“, mohla konečně odpovědět trochu podrobněji: „Dítě s protáhlou hlavou!“
„Jo tak, ono to bude po tatínkovi,“ konstatovala matka. (Můj manžel nemá v žádném případě protáhlou hlavu!) „ No ne tak úplně, podle měření říkal pan doktor, že bude mít takzvaný egyptský tvar hlavy – to znamená, že hodně protáhlou mozkovnu,“ povídám jí. Pořád nechápala. „No prostě lebkoun, mami!“ vysvětluju.

Půjde dobře ven
Pan doktor ale také řekl, že to nevadí, že tvar hlavy není konečný a hlavně ten výsledek může být špatným měření ultrazvuku. Mojí mamince to ale k panice stačilo. Dalo mi pak docela velkou práci ji uklidnit. „Zase půjde dobře ven, mami, je vlastně jako žížala,“ smála jsem se.

No řekněte – mám se stresovat, že bude mít naše dítě možná dlouhou hlavu? Tak budeme mít lebkouna, no a co! „Jasně mámo, nic si z toho nedělej,“ říká Sofík a dloubne mě tou svojí špičatou hlavičkou pod žebra.

8. 7. 2013Katka
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Katka (16): Asi už nikdy neporodím!

Tak místo, aby už mi moje miminko plakalo a smálo se v náručí, je to čím dál horší. Bříško stále nesestoupilo do té správné polohy, miminko je vysoko a porodní cesty zavřené. Začínám se smiřovat s vyvolávaným porodem. Vím, že je to horší, tak s... Celý článek »

Katka (15): Porod se blíží!

Poslední dny před porodem probíhají úplně jinak, než jsem si vysnila. Konec těhotenství je jedno velké zklamání. Za prvé to mělo být tak, že já budu ve středu zájmu a bude se o mě pečovat. Za druhé jsem předpokládala, že se kolem mě bude chodit po... Celý článek »

Katka (14): Miminko, už můžeš ven

„Nemůžete přijít už zítra?“ telefonát mého porodníka z Podolí se mnou pěkně zacloumal. Jistě, když máte pár dní do porodu a doktor vás chce vidět o tři dny dříve, tak se „určitě“ nevyděsíte. Rozum sice říkal, že se nemohlo nic stát, protože jsem... Celý článek »

Katka (13): Miminko se otočilo!

No konečně – to to trvalo. Ale poslední kontrola u doktora v porodnici dopadla dobře. Sofík už má hlavičku dole a nožičkama vesele buší do mých žeber. Myslím, že se otočil den předtím, když jsme se s jeho tatínkem pohádali, protože najednou se mi... Celý článek »

Katka (12): Lásko, nekňourej furt!

Nic nestíhám. A to jsem celý den doma. Nákupy, pes, ještě nějaké dodělávky do práce a hlavně praní a žehlení malilinkatých věciček pro Sofíka mě zaměstnávají tak, že nezbyl čas ani na pečení cukroví. Do toho občas návštěva doktora, chtěla jsem... Celý článek »

Katka (10): A mám to za sebou!

Tak a mám to za sebou. Včera jsem konečně nastoupila na vysněnou mateřskou dovolenou! Předcházel tomu ještě vyčerpávající kolotoč v práci, předposlední den jsme tam byla skoro dvanáct hodin. Ale už je konec. Dokonce jsem měla na chvilku pocit, že... Celý článek »

Katka (8): Bude to kluk?

Strašně se těším, až dneska uvidím Sofíka. Dokonce i tatínek se utrhl z práce a půjde se mnou, protože mu připadá, že ho neviděl nějak moc dlouho. Jdeme na velký ultrazvuk do Podolí, kde nám zas budou počítat ručičky a nožičky a snad nám už... Celý článek »

Katka (7): S kým to mluvím?

To to letí! Jsem ve 28. týdnu těhotenství a některé činnosti se pro mě už staly zapovězené snad navždy. Trochu doufám, že to navždy platí jen do porodu. Například spánek. Ten je pro mě čím dál složitější. Obložila jsem se polštáři a využívám je... Celý článek »

Katka (5): Mám nové šaty! Jsou jako stan

Tak jsme byli zase na kontrole u mojí paní doktorky. Řekla mi, že je všechno v pořádku a dokonce mi i udělala fotky Sofíka, a hned dvě! To proto, že jsem si postěžovala, že na ně minule v Podolí zapomněli, i když jsem je o ně prosila. Trošku jsem... Celý článek »

Katka (3): Mámo, děkuji

Tak jsme zpátky z cesty po Norsku. Sofíkovi se tam moc líbilo. Kopal každý večer, vydržel plavby lodí, přestupy v letadlech i výstup nad fjordy. Za odměnu dostal dobrou výživu – lososy, tresky, krevety. Prostě jsme si to báječně užili a vůbec nám... Celý článek »

Katka (1): Cítím pohyby!

Tak už to cítím! Nejsou to jen bublinky nebo pohyby střev, ale je to moje miminko. Počkala jsem si celkem dlouho, šimrání cítím už od 18. týdne, ale skutečné pohyby, tedy spíš kopance až tak od 21. týdne těhotenství. Celý článek »

Naposledy navštívené