Sžívání se

KLUB TĚHULEK! BARČA Napsání dalšího článku po návratu z porodnice mi trvalo déle než jsem si myslela, docela mě režim s mimčem překvapil. 🙂 Ale pomalu se sžíváme a hlavně si to užíváme. Jsem tak plná dojmů a krásných zážitků, že ani nevím, kde začít s psaním.

p1080813-1100x618.jpg

Z porodnice nás pustili přesně po 72 hodinách od porodu, docela mě překvapilo, jak mi nikdo pořádně neporadil jak kojit, respektive jak se rozkojit, a že místo toho nám maminkám rozdávali pro děti umělé příkrmy. Takže ještě v nemocniční lékárně jsem si koupila Sunar a odsávačku na mléko a domů jela trochu nervózní, jestli to krmení zvládneme. Naštěstí jsem ani jedno nepotřebovala, vypadá to, že mléka mám dost a malému chutná.

Taky jsem ještě chtěla napsat o tom, jak jsem si po sobě s odstupem pár dní přečetla svůj článek o porodu a musím říct, že s postupem času už si bolest vůbec nepamatuju, zůstaly mi jen krásné vzpomínky na to, když jsem poprvé uviděla malého, když mi ho dali na břicho. Bylo to prostě krásné, takže ten můj článek byl psaný asi ještě moc začerstva. 🙂

Hned druhý den po příjezdu z nemocnice jsem s malým jela navštívit paní doktorku. Je vidět, že prcek se mnou v těhotenství najezdil spousty kilometrů a ježdění v autě ho baví, protože hned jak se nastartuje, tak usne. Doufám, že tohle mu vydrží, plánujeme totiž, jak jen to půjde, podnikat co nejvíce výletů.

Paní doktorka nám schválila, že můžeme hned vyrážet na procházky, takže minimálně dvakrát denně se jdu projít s kočárem. Taky mám půjčený šátek, který je perfektní, už jsme v šátku zvládli velký nákup nebo jít do lesa na houby. 🙂 Navíc, když mám mimčo navázané v šátku, tak si skvěle srovnám záda, ze zvedání malého z postýlky a houpání v náručí mě totiž dost bolí v bedrech.

Hned den po porodu jsem začala posilovat pánevní dno, ale břicho je ještě slabé a tak všechno dost tahám zádama. Naštěstí ale nemám žádné zdravotní problémy, cítím se moc dobře, z nemocnice jsem se vrátila s váhou 64 kilo, nyní mám 57, tedy jen tři čtyři kila víc než před otěhotněním. Kila dolů jdou i díky tomu, že toho moc nenaspím. Prcek v noci nespí, trápí ho bříško a tak v noci chodím, chovám, nahřívám polštářek, masíruju bříško. Poslední dvě noci je to ale lepší a věřím, že každý den se to zlepšuje.

Když pláče a nevím, jak mu můžu pomoct, tak je mi taky do breku, což mi připomnělo, že první týden se mnou dost cloumaly hormony a občas jsem opravdu z ničeho nic začala brečet. Teď už jsem snad v pohodě. Prcek je prostě báječný, nemůžu se na něho vynadívat, zbožňuju, když ho mám navázaného v šátku a je u mě skoro jako když byl v bříšku.

Z manžela je skvělý táta, strašně moc mi pomáhá, přebaluje, koupe, když vidí, že potřebuju odpočívat, tak malého vezme a nechá mě spát. Mám prostě doma dva nejbáječnější chlapy a ještě nikdy jsem nebyla tak šťastná jako jsem teď.

Příští týden napíšu, jak jsme povyrostli, taky budeme mít za sebou vítání občánků a jak jsme zvládli výlet na víkend pryč (zítra by nám měla dojít cestovní postýlka :-)).

Mějte krásný týden.

Maminka Barča

7.11.2016 2:05

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist