Bára v 16. tt: Gusta nebo Gustička? Bude druhá holčička?

TĚHULKA LIVE! BÁRA Mám za sebou celkem náročný týden, na který jsem se moc těšila. Měli jsme tu na jarních prázdninách moji neteř Elišku. S Laurinkou si opravdu velmi rozumí a už plno věcí zastane a pomůže mi. Tak jsem měla radost, jaký si uděláme prima týden. Nakonec jsme ho všechny promarodily.

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Já jsem pokračovala se svým moribundusem do dalšího týdne, ale naštěstí polevila ta obrovská bolest hlavy a už jsem jen pokašlávala a smrkala. Ale Eliška nezahálela, můj kašel se jí asi líbil a převzala to po mně. Prvně kašlala jen k ránu a pak se jí to rozjelo na celou noc, spustila se jí rýma a chudinka se skoro vůbec nevyspala. Do toho se druhý den přidala Laurinka vesměs s tím samým, jen rýma nebyla tak velká a kašel jen občas v noci.

Ve čtvrtek už jsem ale nevydržela, protože holky burácely opravdu hodně, a tak jsem se raději rozhodla, že navštívíme paní doktorku, aby je poslechla. Naštěstí průdušky byly čisté, ale kašel měly opravdu ošklivý. Laurinka kvůli tomu přes den ani nezvládala spát, protože jakmile jsem ji položila, tak se ihned začala na kašli dávit. V noci to bylo obdobné. Moc toho nenaspinkala, tudíž jsem byla stále vzhůru. Naštěstí medicínka docela zabrala a obě holky alespoň poslední společnou noc prospaly. Nemohly jsme si tedy pořádně užít procházky, hraní si, bazén atd. Tak doufám, že si to příště všechno vynahradíme. Minule jsem psala i o tom, že Laurinka má veliké teploty, to naštěstí nebylo z nemoci, ale ze zoubků. Derou se jí všechny špičáky, tak to má chudinka teď trochu náročnější.

No a co náš hlavní hrdina? Nebo bych měla už psát hrdinka? Ve středu nás čekal dlouho očekávaný 3D ultrazvuk. Byla jsem tak natěšená, že jsem se objednala v dřívějším týdnu než tenkrát u Laurinky. Říkala jsem si, že na tom 3D toho bude určitě dost vidět i dřív. Je trochu smutné, že se celý ultrazvuk odvíjí od pana doktora, který tam s vámi je, a my bohužel teď moc neměli štěstí. Byl hodný o tom žádná, ale spíš nám chyběla trochu akce nebo šmrnc. Pamatuju si tento ultrazvuk s Laurinkou. Byl tam úžasný pan doktor. Neustále povídal, vysvětloval a hlavně na prozradil jako první pohlaví. Ale já věděla, že to musí být holčička, ani jsem si nedokázala připustit nic jiného. No a pamatuji si to, jako by to bylo dneska. Ptal se nás, zda chceme znát pohlaví. Já natěšená, že ano. Vedle mě seděla moje mamka, která se s námi šla tenkrát podívat. Mamka je učitelka a už je na ní znát, že je celý život mezi dětmi, které volají, mluví nahlas, křičí a tak, a občas ne všechno a dobře slyší (snad mi toto pomlouvání odpustí, až to bude číst). 🙂 No a já se ptala pana doktora, co to teda bude. A on povídá tuším, že holčička. V tu chvíli se mi zalily oči slzami štěstí a bylo to nepopsatelné. Trvalo to ale pár sekund. Protože mamka se na mě naklonila (polohlas pana doktora byl pro ní prostě málo) a povídá mi, co říkal, že tam je hlavička? Jak jsem z toho všeho byla v šoku, tak jsem nad vším začala hrozně moc přemýšlet a začalo mě něco hlodat, co když opravdu říkal hlavička a ne holčička. A jak jsem nevěděla, která bije, tak jsem se už samozřejmě nezeptala. Pak jsem do mamky stále hučela, co že to vlastně slyšela. Musela jsem si tedy počkat týden na další kontrolu, kde mi moje paní doktorka potvrdila, že to bude opravdu holčička.
Tolik k historii a zpět ke Gustíkovi.

Tentokrát jsme tam mamku s sebou neměli. Pan doktor nám řekl, že je na pohlaví ještě brzy a že má mimi stejně nohy u sebe. Tak jsem byla trochu zklamaná, moc jsem se těšila, že už nám něco naznačí. Pak jsem si utírala břicho, a že už půjdeme a pan doktor mi mezi vousy povídá, že možná holčička, ale že tipuje. Řekl to tak divně, že mě to hrozně zarazilo, jak holčička, jak to myslel? Proč to říkal? Byl to pro mě šok, ale ne v tom smyslu, že bychom holčičku nechtěli, ale spíš tím, jak mi to podal na půl žerdi. Věděla jsem ale, že druhý den jdu ke své paní doktorce, a ta mi snad řekne více. Nicméně doma to bylo téma číslo jedna. V tu chvíli mi nevadila představa toho, že chlapeček bude až třetí, ale jen mi letělo hlavou, my nemáme jméno! Pro chlapečka jsme ho totiž konečně vybrali, ale pro holčičku? No asi to bude Gustička.

Nejsem schopná vybrat další dívčí jméno, které bude okouzlující, krásné, neobyčejné a v neposlední řadě, aby ho schválil manžel. Zatím jsem se snažila neplašit a počkala na další den na kontrolu. Koukám na ultrazvuk, nedočkavě čekám na tu otázku, chcete znát pohlaví? Ano. Chceme. Tak to vypadá na holčičku, povídá paní doktorka. Konečně krásně a v klidu řečeno. Krásný pocit a nádherná představa. Bude druhá maličká, přenádherná vlasatá princezna. Paní doktorka ještě podotkla, že teď je to tak na 70 %, ale už minule mi to řekla správně, tak jí věřím.

Hned jsem to psala manželovi. Taťko budeme mít druhou holčičku. Byl dojatý. Psal mi, že má trochu slzičky štěstí a že se na naši holčičku moc těší. Já k úplnému štěstí už potřebovala jediné. To jméno.

Čtěte také:

Po večerech jsem seděla u kalendáře s nemocnou Laurou na rukou. Manželovi psala, co všechno jsem už vymyslela, ale nic neprocházelo. V neděli jsme si k tomu museli sednout dokonce společně a jen se přetahovali. Manžel se viděl v Dorotce, já zase o ní nechtěla ani slyšet a prosazovala si svou Lili. Ale chtěla jsem jméno, na kterém se shodneme oba hned, jako tomu bylo u Laury. Nakonec nám přijela návštěva, tak jsme to odložili. Přijely moje kamarádky ze školy, co jsme je už předtím pasovali na sudičky Laurinky 🙂 a teď sudičky Gustíka, navíc jsou tři, dokonale to k nim sedí. Samozřejmě jsme s nimi probírali i jména na druhé miminko. A pak to přišlo. Vymysleli jsme krásné holčičí jméno pro našeho Gustíka. Je to jméno přesně pro tu naši princeznu, je neobyčejné, jemné, krásné. A manžel rozhodl, že se ho všichni dozví, až se miminko narodí. Takže hurá, máme jména a naše štěstí je konečně naplněné.

A co z toho všeho plyne? Hned jsem si vzpomněla na svoji babičku, která mě každou chvíli překvapí velkými moudry, která mi dává do života. Jedním z nich bylo také to, že udělat holčičku je velké umění, protože je právě umění udělat díru v díře. 🙂 Když mi to tenkrát moje babička řekla, trochu jsem se na ni koukala s otevřenou pusou a smála se na celé kolo. Ale má pravdu a mně z toho vychází jen jedno. Musí to být holčička, protože mám velmi šikovného a umělecky založeného manžela.

Trochu odlehčení na závěr a já jen doufám, že se se mnou moje rodinka bude dál bavit, i když jsem je použila jako hlavní témata dnešního článku. 🙂

Mějte se krásně těhulky, těšte se a milujte své tvorečky, ať jsou to holčičky nebo chlapečkové. Obojí je obrovským darem a my se radujeme, že náš Gustík alias Gustička je zdravá jako rybička.

Bára


Bára právě prožívá 16. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem? 

b633476598316866011.jpg

28.2.2017 1:10

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist