Kateřina ve 29. týdnu těhotenství: Pár odchylek

TĚHULKA LIVE! KATEŘINA Osmý měsíc je tu! Přijde mi ale, že vše plyne úplně přirozeně, nejsem tak nedočkavá jako před prvním porodem. Celkově si ale připadám celkem dost nenormálně, odchylně či nějak tak. Nedělám skoro nic z toho, co bych měla, zato dělám hodně toho, co bych neměla. Jinak to ale asi nejde.

„Foto z ateliéru rodinné fotografie“ Fotopromě.cz


1. Měla bych co nejvíce odpočívat a spát – zdržím se komentáře. Vy, které máte třeba teď také jedenáctiměsíční dítě nebo si pamatujete, jaké je to s dítětem tohoto věku, jistě víte. A pak mám problém s usínáním, když spí dítě, nemůžu spát zase nějak já.

2. Teď cituji samotný Babyweb – tip pro mámu na 29. týden: „Relaxujte, nohy na stůl – a to doslova!!“ Chacha! Ale včera, když jsme po dlouhé procházce přišli domů, vykoupali a uložili Tomáška, jsem se o relax pokusila. Vypadalo to ale hrozně. Představila jsem si ilustrační foto k takovému tipu pro mámu, jak bývá v chytrých knihách pro matky – šťastná maminka s růžolícími líčky, má opřený hrneček s pitím o bříško, nohy podepřené polštářem, samozřejmě na stole a široký úsměv namířený na břicho. Dále příjemné světlé oblečení a uhlazený interiér, v pozadí snad květina – orchidej nebo nějaká jiná exotika – strelicie, to bude ona. A já? Unaveně posmutnělý výraz, po dlouhé době mi totiž parádně otekly klouby na rukou. Změna počasí a revmatická nemoc vždycky něco podobného vykouzlí. Přišla jsem z vany a špatně se mi i oblékalo. Nahodila jsem takové pohodlné fitness kraťasy a triko, ztěžka dosedla na gauč. V pozadí jeden „šlahoun“ břečťanu, který jsem nějak pár dní nezalila, zbyl mi jediný. Protože mě bolely kyčle, roztáhla jsem nohy a kotníky se tedy opřela o konferenční stolek. Ve vzduchu jsem držela roztažené prsty u rukou a prosila Lukáše, ať ze mě pomocí Tomáškova olejíčku jakkoliv serve prstýnky, než se stane průšvih. Dokonce se ze mě vydral nekontrolovaný skřek od překvapivé bolesti během sundavací akce. Naštěstí se to Lukášovi povedlo, ale mé klouby byly rázem ještě krásnější – sedřené a červené. Takže jsem je namazala léčivou mastí a držela je vzpřímeně, to pomáhá. Vážně hodně sexy bechtěrevická realita. Nicméně – viděla jsem po dlouhé době celý film. 🙂

3. Měla bych poslouchat meditační a relaxační hudbu – pozitivní účinky na dítě i matku jsou prý prokázány. Klidnění nervové soustavy. Rozvíjení matematických schopností u dítěte posloucháním zejména vážné hudby – to by bylo na delší povídání, ale asi jste snad o této teorii slyšeli. Budu ráda, když holčička dá jednou trojčlenku. U nás jede znělka Boba a Bobka nebo další taneční dětské songy pro Toma. Tancuje velice rád a mocně. Relaxační hudba ho přivádí k šílenství, takže když vám do ní řičí dítě, přestává být relaxační. Medituji tedy při Bobovi a Bobkovi, kdy je syn zticha. Chtěla jsem si ale hudbu pustit někdy v koupelně a dát si uklidňující koupel, ale mému superúžasnému mobilu prý škodí vlhko… tak až nebude někdy manžel doma, aby neměl řeči :-), se mi jistě zadaří. „Psychologové se domnívají, že prenatálně stimulované děti (ať už hudbou nebo tancem) vnímají později nové podněty jako výzvu k učení, ne jako hrozbu, převažuje v nich zvědavost.“ Ještě bych mohla tančit, sotva se mnohdy ale hnu. A můj občasný tanec s Tomem připomíná spíše šamanské poskakování kolem domnělého ohně, tohle asi úplně tak psychologové nemysleli. Nevím.

4. Aromaterapie – doma taktéž poměrně neproveditelná. Vloni, když jsem pomocí levandule „vyháněla“ Toma, aby se konečně narodil, Lukáš málem zešílel. Prý jsem to přehnala. Dohodli jsme se, že takové experimenty budu provádět v koupelně, kde máme nyní kdyžtak okno na vyvětrání. Jenže v koupelně je „plenkovač“ – koš na pokakané plenky, které se sice balí do antibakteriální fólie, ale trávicím traktem proklouznutá brokolice pronikne vším. Takže to chce velké přípravy – vynést plenkovač a zařídit, aby se do koupelny nikdo nedobýval – máme v ní totiž velmi neprakticky i WC, a jakmile se chci zanořit do vany k relaxu, obvykle nemám tolik času, kolik bych chtěla. Natož na rozvinutí éterické vůně.

Těhulka LIVE!: Využívá nadstandardní program lékařské péče Materna II. cmc-logo.jpg

5. Jezte v klidu nejméně 5x denně. Tak to je asi vůbec největší legrace. Jsem ale na sebe pyšná, jak zvládám snad kvalitně vařit. Ale sníst jídlo bez kvapu, mi stále nejde. Když musím jíst společně s Tomem (na návštěvě, ve městě na obědě, nebo když máme někde být a nestíhám), mám na jídlo asi tak 30 vteřin, protože pak musím krmit Toma, který mě vidí a ječí: „Mňááááááááááám“. Anebo se střídáme – jedno sousto pro mě a holčičku, další chlapečkovi. To ale znamená zrychlený puls a šílené tempo, zaťaté svaly i na krku, abych všechno rychle nakrájela, napíchla, spolkla a stihla Tomovi šoupnout sousto bez jeho apelu mňááááám. Nejhorší je, že když ho krmím, chce na oplátku krmit mě. Takže během klidného oběda schytám lžíci bramborové kaše do vlasů nebo do výstřihu… Takže porušuji další zásadu „nejezte krátce před usínáním“ – jenže když se chci najíst bez spěchu a s Lukášem, musí to být po osmé večer, kdy nám Tomáš usne.

6. Přípravy na Vánoce 🙂 „normálně“ je k tomuto určena doba adventní. Pečlivky si ji protáhnou o listopad a extremisti o říjen. Já začínám letos v září. Jak taky jinak, s termínem porodu v polovině listopadu – jsem totiž pečlivka, tak počítejte se mnou. Když si k termínu porodu přidám šestinedělí, dostanu Silvestr a to je na vánoční dárky řekla bych pozdě. Škoda, že si nemohu v září, kdy ještě snad budu mít sil, upéci cukroví. Se ségrou to ale nějak jistě dáme dohromady. Nechci, aby se za mě holčička styděla, hned její první Vánoce by byly polovičaté? To nemůžu dopustit.

7. Sportování s bříškem – takové to „najděte si čas pro sebe, plavte, dopřejte si vodní aerobik, jógu pro těhotné, speciální kurzy tělocviku nebo turistiku“ – tak možná stíhám tu turistiku, pokud se do ní počítá cesta do supermarketu do kopce s kočárkem a s naloženým zase dolů. Ale o víkendu nejméně vždycky jedno celé odpoledne poctivě prochodíme, to je fakt!

8. Pečujte o pleť – přestože pečuji, nejsem úplně spokojená se stavem své brady (občas pupínky) a s kruhy pod očima. Zvládám ale být bez strií – stále mám Bepanthen a stále funguje. 🙂 Nezvládám už moc pedikúru a vyfénování mých dlouhých vlasů přes kartáč jsem už překvalifikovala na tělocvik.

A co z mých slov má asi tak vyplynout? Vážně se zcela upřímně a skoro nenormálně moc těším na porod. Těším se do porodnice jako takové jako do hotelu na dovolenou. Těším se na narkózu, protože pro mě bude znamenat hluboký spánek zase na čas po roce. Těším se, až se proberu, nebude mě ještě ani bolet jizva, já budu ve velké čisté posteli, budou mě obskakovat a přinesou mi moji holčičku. Nemůžu na tento zážitek zapomenout z loňska, kdy jsem byla tak zmatená po opiu a následné brzké narkóze, přesvědčena, že ležím po operaci slepáku v jiné nemocnici (což se odehrálo pár let předtím) a najednou modrá zavinovačka a miminko. Já mám miminko? Co? A pak jsem si vzpomněla, že asi fakt bude moje, a byla to nádhera, jak se na mě pitvořil z peřinky holčičky starší brácha. A bude to tu znova, to zhmotnělé štěstí v zavinovačce, díky kterému prostě nedokážete ani řešit, že vás asi něco bolí nebo že něco ještě nemůžete.

Těším se Kateřina


Kateřina právě prožívá 29. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

b633476608734345141.jpg

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist