Lucie ve 21. tt – Adrenalinový týden

TĚHULKA LIVE! LUCIE Jak jsem předeslala na konci minulého článku, tento týden byl, tedy z mého pohledu, mnohem zajímavější než ten předchozí. Ale abych to vzala popořadě.

Celá galerie 40 Zdroj: Fotoprome.cz

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Na začátku týdne jsem byla opět u paní doktorky na kontrole. Malá je naprosto v pořádku, já mám také všechny hodnoty, jak mají být, takže nejsou třeba žádná omezení. Paní doktorka navíc finálně potvrdila, že budeme mít holčičku! Seznamte se, Baruška. Švagrová čeká také holčičku, termín porodu má necelé dva měsíce před námi, takže holčičky budou mít parťačky do „diskuze“. 😀

Ve Vídni byl v půlce týdne státní svátek, takže se nešlo ani do práce, ani do školky, tak toho kluci využili k tomu, aby nám přišli naproti k vlaku z Prahy a pak abychom dali společnou procházku kolem Donaukanalu. Počasí k tomu úplně vybízelo, bylo kolem 17 °C.

Velké rozhodnutí

Poslední část článku nejspíše vás všechny rozdělí do dvou táborů, ale chápu to! Doma jsme to měli stejné, přesto jsem si nemohla pomoci! Jak jsem již psala, jsem poměrně dost sportovně založená, a proto když paní doktorka potvrdila, že je vše v pořádku a nemusím mít žádná omezení, téměř finálně jsem se rozhodla. Naposledy se, jako těhotná, zúčastním závodů GR.

Manžel ani moje maminka nesouhlasili, ale nepomohlo to! Přece jen si ty závody jdu užít, a ne se tam zničit či si ublížit. Chápu i to, že stát se může vše, ale i proto jsem vše konzultovala s hlavní organizátorkou GR, která také nebyla nijak nadšená, ale na druhou stranu ocenila, že jsem se finálně rozhodla až poté, co jsem si zjistila všechny překážky a vše bylo tak, jak jsem to již několikrát absolvovala. V den závodu jsem měla velmi smíšené pocity, na jednu stranu jsem se strašně těšila, na druhou stranu jsem přeci jen cítila určitou nervozitu.

Čtěte také:

Gladiátor Race v těhotenství

Na startu nám napsali čísla na tvář, aby se poznalo, zda běžíte ve skupince, v mix páru či jako jednotlivec, odpípli jsme si začátek závodu a vyběhli. První překážky byly zvedání sudu, běh přes překážky a pak přelézání konstrukce, kterou jsem kvůli malé dobrovolně vzdala a raději běžela hendikep – náhradní trasu. Následovalo prolézání vytyčené trasy, plazení se pod plachtou, nošení pneumatik, brodění se vodou, přelézání stromů, nošení kanystru s vodou a lezení po lezecké stěně. Z čeho jsem měla největší „strach“, bylo přeplavání mezi dvěma hrázemi rybníku, kdy teplota vody byla kolem 5 °C a otužilost či zatnutí zubů byla dost na místě. I toto se zvládlo a organizátoři naštěstí nechali tuto překážku jako třetí před koncem, takže do cca 5–10 minut jste se již mohli zahřát v cíli pod dekou.

Úplně poslední překážkou těsně před cílem byla dříve moje nejoblíbenější překážka Skatepark, což je cca 3,5 metru vysoká stěna, na kterou musíte buď vyskočit z rozběhu, nebo si nějak vypomoci navzájem. Tady jsem zvolila druhou variantu, kdy jsem svému parťákovi vylezla na záda a pak už pro mě byla hračka zvednout nohu k prsům, přitáhnout se nahoru a přelézt. Předchozí zkušenosti z kurzů Pole dance se dost hodily! Tento závod je z větší části o běhání, ale jednotlivé překážky tomu dávají správnou šťávu a také vás naučí všestranně pracovat se svým tělem!

Neříkám, že se v těhotenství musíte vrhnout zrovna na tento typ závodů, ale žádný sport, který vás bude bavit a během kterého se budete cítit spokojené, není na škodu. Každá z vás si ten „svůj“ sport jistě najde!

Každopádně, závod jsem si i díky pomoci mého parťáka a naší kamarádky skvěle užila a vše proběhlo naprosto bez problémů či jakýchkoliv komplikací! V cíli na mě kromě krásné a zasloužené medaile čekala sladká odměna od manžela i Filípka.

Zdroj: archiv blogerky

Takže odteď všem veřejně slibuji, že budou pouze běžecké závody.

Mějte se moc hezky,

Lucka a Filípek

Lucka právě prožívá 21. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Zdroj: Profimedia.cz

Jak to vidí tatínek

Upřímně řečeno bych si z uplynulého týdne rozhodně nevybral Gladiator race za své hlavní téma jako má žena.

Když o tom však přemýšlím, vlastně to nejlépe vystihuje naše soužití. On je s Luckou vlastně každý týden svým způsobem více či méně adrenalinový. Nikdy nevím, s jakým nápadem přijde a s jakou intenzitou mi budou vstávat vlasy hrůzou na hlavě. Takže i přes výslovné vyjádření mé nevole si prostě usmyslela, že závod poběží. Budiž, zakázat jsem jí to nemohl. Ale stále si myslím své, že rizikům je potřeba se vyhýbat, nikoliv jim jít vstříc s otevřenou náručí.

Z mého pohledu bylo nejhezčí a nejpříjemnější potvrzení, že budeme mít holčičku. Sice s tím přesvědčením žiji už dlouho, ale teď už to bylo ze strany doktorky vyjádření jistoty. Ne že by na tom stál svět. Hlavně, že je vše zdravotně v pořádku. Nicméně pocházím ze dvou sourozenců a mám starší sestru, takže představa, že budeme mít rodinu s klukem a holčičkou je pro mne určitým „standardem“.

A po tom všem adrenalinu a potěšujících zprávách následoval příjemný den volna přesně uprostřed týdne. To znamenalo nejen čas pro příjemný relax, aly bylo zároveň předznamením toho, že ve čtvrtek a v pátek bude mít spousta lidí dovolenou a v kanceláři bude klid. Což se i naplnilo.

Tak jak tedy týden adrenalinově začal, tak vcelku klidně a pohodově skončil.

Petr