Moje cesta za miminkem (16): Jsem šťastná za každý úsměv

Ten čas tak letíííí. Pořád tak nějak vnitřně žiju v tom, že jsem rodila tak před čtyřmi pěti měsíci a ono už je Terezce dávno měsíců sedm. Každý den je zdánlivě stejný a přesto pokaždé jiný. Každý den přináší nové a nové věci, poznání a zážitky.

Asi jako každá maminka jsem šťastná za každý úsměv svého děťátka a musím říct, že dítě, na rozdíl od dospělých, využije každou příležitost k úsměvu. Takže se většinou celým dnem prochechtáme do večera, než jde Terezka spinkat.

A protože Terez chodí spát až k desáté hodině večerní, máme ty veselé dny poměrně dlouhé. Musím se ale přiznat, že jsem se docela těšila na změnu času, že pak bude to naše dítko chodit spát o hodinku dřív.

Náušničky jsme zvládly
Minule jsem vám psala, jak se chystám na výměnu nastřelených náušniček za vlastní. Tak to máme za sebou. Dost jsem se bála a několik dní se na to psychicky připravovala, protože jsem čekala, že to bude boj se zapínáním. Počkala jsem si na dobu kojení a když se Terezka napila a začala usínat, opatrně jsem jí je navlékla. Zapnout šly krásně, zvládla jsem to jednou rukou, Terezka si toho ani nevšimla. A já se tolik bála.

Kino doporučuji
Terezka už chodí do kina! Zatím tedy byla jen jednou, s mamkou, ale docela si to užila. Koukala po dětech, dala si od mamky mléčnou svačinku, chvilku koukla na film a pak si dala dvacet. A mamka se cítila skvěle.

Je super, že vznikají kina, ve kterých dělají programy pro mamky s mrňaty, určitě to doporučuji všem maminkám. Je to příjemná hodinka a půl, kde maminky s malými miminky v kině obsadí horní řady sedadel, kde je větší klid, a ty s většími si sednou do první řady, kde mají děti připravené hračky, se kterými se mohou během filmu vyřádit.

Během promítání je v sále trošku světla, takže si děti mohou spokojeně hrát nebo brouzdat mezi řadami. Takže, milé maminky, máte-li takové kino poblíž, určitě si udělejte pěkné dopoledne. Věřím, že se vám tam bude líbit jako mně. A upřímně, bylo mi celkem jedno, co hráli.

Absolutní pohoda
A když už jsem u té relaxace pro maminky, musím vám povědět, jak jsem si užila svoji vůbec první masáž. K svátku jsem dostala poukázku na masáže lávovými kameny a konečně jsem se dostala k tomu ji využít.

Zatímco Terezka korzovala venku s tátou na procházce, prožila jsem hodinku absolutní relaxace. Mám ráda teplo a teplé kameny a masírování byly balzám na tělo i na duši. Dokonce jsem tam paní masérce na chvilku usnula. No relax. Šla jsem domů jak znovuzrozená a určitě jsem tam nebyla naposledy.

Terezka je pěkný jedlík
Měla bych taky napsat, co nového Terezka, že? Bylo jí sedm měsíců a je už pěkně živá. Sama sice ještě nesedí, ale nejraději je na všech čtyřech, na kolínkách a pruží dopředu a dozadu. Je to legrační. Vždycky rozhýbe můj starý kočárek, moji 30 let starou Libertu, ve kterém jezdí po domě, já ji mám stále na očích a ona tam má dost místa dělat rotyku.

Přebalit ji začíná být docela náročné, udržet ji na zádech vyžaduje vždy několik hraček, které jí neustále přistávají na bříšku a zaměstnávají její pozornost. Nebude dlouho trvat a za chvíli si klekne, už teď na mě z kočárku kouká tak, že se drží boční hrany ručičkami a její oči rejdí po všem, co máma dělá. A taky po všem, co máma jí. Je z ní pěkný jedlík. Zatím přikrmujeme obědem, ovocnou svačinkou a párkrát už navečer kaší.

Terezka jí vše lžičkou a když už jí to přestává bavit, začneme hrát „hru“ Letí lžička do pupíčka, uděláme ham! Kaše krásně zaparkuje v pusince. K obědu hraje prim bramborová kaše s brokolicí nebo květákem. Přidávám různě i další zeleninku, krůtí maso, jednou už Terezka ochutnala v kaši žloutek.

Občas jí dávám i kupované příkrmy, ale domácí jídlo jí nějak víc šmakuje.

Jestli máte nějaké rychlé recepty pro miminko, budu ráda za jakékoli další odzkoušené dobroty. Děkuju a přeju vám pěkné podzimní dny!

Vaše Denisa

10. 7. 2013Denisa
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Moje cesta za miminkem (13) - Křtiny

Je další krásný den, odpoledne vyrážíme procházkou do města. Před porodem jsem viděla v jedné výloze krásné růžové dupačky s motýlky a slíbila jsem si, že jestli opravdu budeme mít holčičku, tak jí je tam koupím. Stále je měli, tak jsem si a snad... Celý článek »

Moje cesta za miminkem (7) - Zabydlujeme se

Terezka spí první noc doma jak dudek a na jídlo ji vždy musím budit. Abych pravdu řekla, mám problém vzbudit i sebe. Vždycky si nařizuji budík a když zazvoní, ještě se chvíli převaluji, než najdu sílu na miminkovské kolečko: přebalit, nakojit,... Celý článek »

Moje cesta za miminkem (4) - Je "to" tu!

Je sobota ráno, šestý den po termínu. Vyšetřuje mě pan doktor, který je určitě mladší než já, což mi přijde takový divný :-). A výsledek? Nic nového, žádný pokrok. Dnes očekávají 3 porody, takže mi porod vyvolají pouze v případě, že to u ostatních... Celý článek »

Moje cesta za miminkem (1)

Vždycky jsem si říkala, že chci mít své první miminko do 30, tak jsem to skoro stihla. Třicet mi bylo loni v listopadu. Téměř celé těhotenství jsem trpěla dopoledními nevolnostmi, takže jsem každý den až do osmého měsíce těhotenství žila vždy až... Celý článek »

Čeká vás "cesta za miminkem"

"Mezi kontrakcemi, které už jsou asi po 2 minutách, usínám vysílením. I přítel chvilkami zabere, když se zrovna trápím ve sprše. V tu chvíli nechápu, že plození dětí je tak složitě vymyšlený proces a ani nechápu matky, co mají víc dětí.  Celý článek »

Naposledy navštívené