Máma - práce všeho druhu!

Kolotoč od rána do večera. Dětičky, uklízení, vaření, procházky, pochůzky, přebalování, chování, hraní si, telefonování, psaní, zkrátka pořád je co dělat.

A to je vlastně i důvod, proč se Vám ozývám s týdenním zpožděním. Omlouvám se všem, co minulý týden marně čekali na můj příspěvek, ale nebylo prostě kdy. Vždy, když už si myslím, že zařizování bude u konce, objeví se něco nového, co je třeba. Úřady. Ale co Vám budu vyprávět. Tu zkušenost má asi každý z nás.

Uplynulé dva týdny vlastně uběhly ani nevím jak. Alex a Max byli minulý víkend u babi na zkoušku, abychom věděli, jestli by to v případě, že by na mě vlezl nějaký ten bacil, ustáli. Nebo spíš jestli by to ustála naše babi. : -) Popravdě šlo spíš o Maxíka. Nebyl nikdy s nikým jiným než se mnou nebo s tátou. Kupodivu přítomnost Alexe zapůsobila a s přehledem zvládli i noc.

Já jsem s volným víkendem a tudíž s volným časem vynaložila ryze pracovně. Dala jsem se do rovnání a přebírání věci v kumbále. Je tam toho tolik, že jsem neměla šanci to stihnout. A jelikož je tam spousta taťkových věcí, je potřeba se jimi probrat a nějak s nimi naložit. Já nemám přes den s klukama šanci a v noci přeci nemůžu dělat na chodbě kravál. Tak uvidíme, kdo to nakonec odnese a hodí si u mě v kumbále brigádku. : -)

Už jsem si za těch pět týdnů, co doma válčím sama, zvykla, že celá domácnost i děti jsou nonstop na mně. Takže už alespoň večer nepadám únavou. I když nadruhou stranu to bylo mnohem jednodušší usínání než teď. Když si lehnu, mám najednou čas na svoji hlavu a myšlenky v ní a to není úplně ideální. Člověku se ihned začne do mysli vkrádat ta úzkostná potvora, pocit odloučení. A říkám si, že to se jen tak nezmění. Díky pravidelným návštěvám a dopisům jsem vlastně neustále s přítelem v kontaktu a dusí nás to stále stejně. Oba máme pocit, že je nás půl a oba se již teď nemůžeme dočkat, až se uvidíme příště. Tentokrát už kluci v určitou chvíli pochopili, že jdeme za tátou a vyváděli jak diví. Ty dvě společné hodiny zafungovaly jako Slunce v jinak dlouhé řadě pošmourných a protivných dnů. Počítáme hodiny i minuty. Teď už je to vlastně zase týden. Vážně to letí.

Celkově bych především minulý týden nazvala tím lepším. Odpočinula jsem si od dvou zlatíček a mohla tak pocourat po obchoďáku, aniž by kdokoli vřískal na kočáře nebo sundával oblečení z ramínek. To bylo fajn. Také jsem doma stihla nějaké ty resty, pohnula jsem znatelně s otravnými úřady a v neposlední řadě se objevily nějaké ty dobré zprávy i ohledně přítele. Především z toho jsem lépe naladěná, i když je pravda, že zase o něco více upřemýšlená. A když už opravdu nevím, do čeho bych píchla, nebo koho otravovala nočními telefonáty, trávím noci s nosem zabořeným do všech možných paragrafů. Zvýrazňuju, dělám zápisky, hledám příklady, porovnávám... Každý student práva by si ze mě mohl vzít příklad. Brzy budu expert na trestní právo. :-D

Také by se dalo říct, že svět jako kdyby se zase dával pomalu do pohybu. Kluci už jsou také lepší. Zvykli si, že doma je jen máma. Sice to teda rozhodně neznamená, že by mě nějak šetřili, spíš naopak, ale zažilo se to už jakýms takýms stereotypem. Možná že až moc. Dny mi teď přijdou všechny podivně podobné. Asi je to tím, že teď tu velím jen já a já nemám na žádné rodinné akce náladu. Tedy, za prvé nám jeden chybí a za druhé mám pocit, jako kdybych se zasekla někde v alternativní realitě, kde jsou jen samé povinnosti, věci které nepočkají, lidé co jen odsuzují a věci co se rozbíjí.

Vážně, za těch pět týdnu se už našlo několik situací, kdy jsem tvrdě pocítila, že nemít doma Jirku neznamená jen být tu večer sama a stýskání si po něm. Od té doby už byla potřeba několikrát spravit garnyž (maminka to nedokázala opravit úplně jako tatínek, tak proto opakovaně), opravit notebook, vchodové dveře a vyvrtat na chodbě díry na obrazy a fotky. Ještě že nejsem úplný „blonďatý trdlo", víte, co myslím? :)

Alex s Maxem to je pořád stejné. Chvíli si hrají, pak jeden zlobí druhého a za chvíli zase druhý prvního. Jsou to kluci a hašteří se. Oba se ale vzorně starají o nejmladšího brášku. I Maxíka několikrát denně přistihnu při činu, kdy se snaží miminu nacpat do pusiny lahvičku s čajem. Obvykle když spokojeně spinká v houpacím lehátku. Tedy původně spinká.

Maxík dostal od našich kamarádů malý vysavač na baterky, tak jen ráno vstane popadne ho za hadici a tahá všude za sebou. On je vůbec naše malá uklizečka. Do té doby se denně několikrát dožadoval na mamince vysávání bytu. Když to nevyšlo, jde vysát sám, popřípadě zametat smetáčkem a lopatkou. A málem bych zapomněla, že vytírání má taky v malíčku. No a když náhodou máma na chvíli nedává pozor a nebo není zrovna v dohledu, přijde mimi bráška o ponožky, když je příležitost. Z nějakého důvodu je to strašná sranda loupit bráchovi ponožky z nožek.

Alexek pravidelně kreslí všemožné čmáranice. Když je dokonáno, donese mi dílo ukázat. Sdělí mi, že nakreslil třeba auto a že to mám poslat tátovi. A samozřejmě že u toho je jaksepatří důležitej. Dneska v metru dokonce poznal stanici, kterou jsme jen projížděli a na které vystupujeme, když za naším taťkou chodíme. Už je to přeci jenom "velkej chlap".

A to naše sluníčko nejmenší největší roste každým dnem. Devátého oslavil svátek. Už na hračky hezky dovádí, kope, rozhazuje ručkama, sem tam se mu povede nějaký ten skřek a předevčírem jsem poprvé zpozorovala, že ručičkou břinkal do hračky schválně. Už je to takové to pravé zvídavé mimi. Po obědě se ale nutně musí na procházku s kočárkem. Dexínek totiž celou noc vzorně spí. Je to šikulka. Znamená to ale, že ráno a většinu dopoledne kouká a nedokáže zabrat, dokud ho nedám do kočárku. Někdy se stane, že se spánku dožaduje dřív než obvykle, to ho tak jak je, dám akorát do kombinézky a šup na chodbu do kočárku, kde usne jak špalek aniž bych musela s kočárem hnout. A když se větší bráchové naobědvají vyrážíme ven jako jindy.

A tím jsem asi dnešní tétama článku vyčerpala. Jindy mi vadí, když mám pocit, že nemám o čem psát, ale dnes je to poprvé kdy je tomu naopak. Občas jsou totiž žádné zprávy ty nejlepší ze všech.

Přeji Vám všem jen samé ty dobré zprávy. Užívejte prvních slunečných a teplých dnů jak jinak než s ratolestmi venku a za týden zase ahoj.

Pavlína

19. 2. 2014Paulínka
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Návrat z(a)tracené rodinky

PAVLÍNY DENÍČEK Život opět nabral nečekaných obrátek a zvratů a tak jsem se po devíti měsících rozhodla zase začít psát. Tentokrát však o trochu jiné rodince a z druhého konce světa... Celý článek »

Pohodový týden

PAVLÍNY DENÍČEK Neuvěřitelné se stalo realitou! Tentokrát se ozývám v rekordním čase. Musím se pochválit. Přináším další článek o naší bláznice skoro-rodince... Celý článek »

Jsem z5!

PAVLÍNY DENÍČEK Pokud Vás někoho zajímalo, zda ještě stále kráčím po povrchu zemském, pak mám pro Vás dobrou zprávu. Ve svěrací kazajce jsem neskončila - tedy zatím! Celý článek »

Jsem z5!

Pokud Vás někoho zajímalo, zda ještě stále kráčím po povrchu zemském, pak mám pro Vás dobrou zprávu. Ve svěrací kazajce jsem neskončila - tedy zatím! Celý článek »

č.1, č.2 a č.3

PAVLÍNY DENÍČEK Minule jsem Vám slíbila, že tentokrát se zvládnu ozvat po týdnu, tak jsem tady poreferovat o tom, co se naší vyvedené rodince událo.  Celý článek »

Bylo nebylo

Ano, nebojte. Ještě pořád jsem naživu :-) Opět jsem se Vám minule nezvládla ohlásit. Tak se Vám to dnes budu snažit vynahradit Celý článek »

Čas, nepřítel č.1

PAVLÍNY DENÍČEK Děti jsou pro nás vším. Jsou nám radostí i starostmi, jsou tou nejúčinější motivací na světě, naší pohonnou hmotou. Dokáží nás rozezlit i rozesmát během třiceti sekund. Potřebují obrovský kopec lásky a stejnou měrou ji umí i... Celý článek »

Šestinedělí pod psa

PAVLÍNY DENÍČEK Jedna situace. Jeden mžik. Setina sekundy. Jedno špatné rozhodnutí. A nic už nejde vzít zpátky. Klid v šestinedělí v tahu. Život pokračuje v troskách. Že si to neumíte představit? Buďte rádi, protože to je teď má realita... Celý článek »

Máme mimi!!!

PAVLÍNY DENÍČEK Vítám Vás všechny čtenáře do Nového roku tou nejlepší zprávou ze všech. Po předlouhém očekávání, které jste se mnou sdíleli, jsem se konečně dočkala. Podle naplánování se nám 20. prosince v 10:26 narodil kluk jak buk Dexter. Vážil... Celý článek »

No comment...

PAVLÍNY DENÍČEK Pro všechny případy začínám tyto řádky opět psát s předstihem. Je teprve středa. Nebo je to možná proto, že ať dělám co dělám, musím myslet stále na to samé. "TAK UŽ VYLEZ, CHLAPE!!!" Celý článek »

Už tak asi zůstanu...

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím. Pokud jste již pro tentokrát očekávali radostnou zprávu o narození našeho broučka a všechny peprné podrobnosti, tak vás bohužel musím zklamat. Dexter nás napíná do poslední chvíle. Celý článek »

Dark Passenger

PAVLÍNY DENÍČEK Někteří z Vás se nad dnešním nápisem pozastaví a nebudou ho chápat. Jiní, pravidelní čtenáři, kteří znají námi zvolené jméno pro nastávajícího potomka a stejnojmenný americký seriál, se ušklíbnou. Ale ono to tak v podstatě je.... Celý článek »

Už jen funím...

PAVLÍNY DENÍČEK Je další nedělní večer. Po úspěšném uspání ratolestí zbývá nadatlovat článek pro Babyweb. Úspěšně jsme se přehoupli do posledního měsíce našeho požehnaného stavu. I když popravdě, požehnaně se tedy doopravdy necítím.  Celý článek »

Projekt "kulový blesk"

PAVLÍNY DENÍČEK Další týden plný nabitý událostmi je za námi. Bohužel to nebyly jen samé pozitivní události jak jsme očekávali, nakonec ale sečteno a podtrženo to byl týden dobrý. Celý článek »

Stále samý humbuk

PAVLÍNY DENÍČEK Po týdnu je naše povedená rodinka zpět. Sice snad nastávají ty lepší zítřky, co jsme si slibovali, ale rozhodně zatím nejsou o nic méně hektické. To bychom totiž nebyli my, aby se něco nedělo. Celý článek »

Co tě nezabije, to tě posílí!

PAVLÍNY DENÍČEK Po několikatýdenní odmlce se Vám čtenáři znovu hlásím v plné polní. A jaký že byl náš třicátý čtvrtý týden a několik dalších týdnů před ním? Jednoduše hektické. Posuďte sami. Celý článek »

Živi a zdrávi

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím všechny čtenáře u rekapitulace našeho třicátého prvního týdne těhu. Tentokrát začneme pozitivněji. Už nesmrkáme a neprskáme. Zkrátka jsme všichni zdraví. Třikrát huráááá! Celý článek »

Jako slepý k houslím

PAVLÍNY DENÍČEK Třicátý týden těhu nepřinesl oproti tomu předchozímu nijak velké změny co se zdravotního stavu naší rodinky týče. Není ovšem úplně jisté, zda v budoucnu nepřinese nepříjemné následky po stránce osobní. Celý článek »

Čtvrtek

PAVLÍNY DENÍČEK Nastal čas nadatlovat další článek. Taťka si vyrazil na pivko, Alexek je přes noc u babi, Maxík už hajá, já mám uklizeno a uvařenou mňamku... Ideálnější chvíle už nenastane. Celý článek »

Padám na pusu

PAVLÍNY DENÍČEK Minule jsem slíbila, že se polepším a o svém dvacátém sedmém týdnu napíši dostatečně včas. Opět se mi to nějak nedaří... Celý článek »

NE a NE a NE!

PAVLÍNY DENÍČEK Tentokrát píši můj pravidelný příspěvek s několikadenním zpožděním. Od minulého článku čas doslova letěl jak o překot. Najednou mám zase popřemýšlet o uplynulém týdnu. Tak tedy jdeme na to... Celý článek »

Přeci jsem MÁMA

PAVLÍNY DENÍČEK Uplynul nám dvacátý pátý týden. Oproti tomu předchozímu byl celkem nudný. Což je na jednu stranu prima, protože si moje dušička trošku oddychla, ale na stranu druhou není moc o co se podělit. Celý článek »

Konec dobrý, všechno dobré

PAVLÍNY DENÍČEK Po týdnu se opět hlásí naše těhotenská domácnost plná dětiček. Týden to byl pro mě celkem vyčerpávající a nedá se říct, že by se toho událo zrovna málo. Už jsem ale asi zažila i lepší. Celý článek »

Týden plný překvapení

PAVLÍNY DENÍČEK Další týden za námi. V pořadí už dvacátý třetí a přinesl s sebou hned několik novinek. Některé jsou překvapivé, jiné už méně. Tak co myslíte? Holka nebo Kluk? Celý článek »

Domov háďátek

PAVLÍNY DENÍČEK Další letní týden máme za sebou. Jen mám někdy pocit, že se na nás to sluníčko směje o něco více než je třeba. Ale ono se nám asi snaží vynahradit tu zimu. Já jen budu doufat, že letos ta zima bude přívětivější. Čeká nás prosincové... Celý článek »

Pavlína, vévodkyně z Kolína

PAVLÍNY DENÍČEK Královský porod je za námi a celá Velká Británie oslavuje příchod nového potenciálního krále. Nenechte se zmást. Neseděla jsem netrpělivě u internetu a nejuchala radostí a nadšením nad narozením princátka. Avšak naskytlo se nám... Celý článek »

Bleskový týden

PAVLÍNY DENÍČEK Ahoj všichni. Týden se s týdnem tentokrát sešel snad rychleji než jindy. Málem bych zapomněla, že už je čas na další článek. A tak tu teď v brzké pondělní ráno sedím s notebookem na klíně, zatímco Maxík se prohání po bytě v... Celý článek »

Náš malý blázinec

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím všechny, co mají opět chuť nahlédnout do naší rodinky Homolkových, jak já říkám. Ještě včera jsem přemýšlela nad tím, o čem vlastně dneska budu psát. Moc se toho totiž od minule nestalo. Tedy až do dnešního rána. Ale... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené