Mateřství? To mi nikdo neřekl, že: Tou nejlepší hračkou jsem já

Miminka navzdory reklamní masáži nepotřebují hračky. Opravdu. Prostě na ně nereagují. Toničce se líbily lampy, lustry, táta a já. Potom taky obě babičky, oba dědečkové a prababička a praděda. Po nějakém čase také různí strýcové a tety, kteří nahlíželi do kočárku a dokonce, k mému nezměrnému překvapení, i teta doktorka. Jen ty hračky nic. Vůbec!

Začala jsem propadat panice. Sice se zdálo, že naše dítě prospívá, vším hýbá jak má, slyší i vidí, jen ty hračky ji nezajímaly. Zkoušeli jsme jí s nimi míhat před nosíkem, různě chrastit, dělat, že povídají, ale Tonička na nás vrhala pohledy s téměř nepublikovatelným významem.

Co po mě chcete?
Jednou za čas ulpěla na hračce pohledem, zkusila se na ni usmát, pak mrknout a když zjistila, že se hračka nezačne usmívat, ani vykřikovat jéé a jupí jako máma a ani nepředvádí tanečky, nekrčí nos a nevydává podivné zvuky jako táta, znechuceně se od ní odvrátila

Několik měsíců potom zřejmě usilovně přemýšlela, co to po ní vlastně chceme, a nakonec pochopila, že nám udělá radost, když vezme hračky na milost, a stal se zázrak!

Sáhla medvědovi na ucho!
Čtvrtého dubna jsem odeslala následující sms své matce: Mimino reaguje na hracky, sahla medvedovi na ucho! Slavime!

Takže hurá! Hurá? Ani omylem. Ve chvíli, kdy si váš potomek začne hrát, musíte vyřešit, jaké hračky jsou nejvhodnější pro jeho zdravý vývoj.

Třeba jenom sehnat omyvatelné nekýčovité chrastítko! To byl boj. Nakonec úspěšný – máme něžně pastelový kousek z nějaké biokukuřice. Stálo nás dva dny pobíhání po obchodech. Pak jsme ještě ulovili šustící knížku s obrázky zvířátek a pískací kachničku, hrací deku se žirafou a sloníkem a několik podobných hracích předmětů.

Nejlepší hračka? Vy!
Miminko sice hračky aktivně zkoumá, strká si je do pusy (a do nosu, očí a všude, kam se rovna trefí, když míří do pusy), hází je kolem sebe a na zem, ale velice rychle zjistí, že největší zábava je stejně nakonec s vámi.

Takže se vlastně nic moc nezmění: sedíte na zemi, v ruce plyšového pískacího lvíčka, hopsáte s ním miminku po bříšku, povídáte, smějete se, děláte jéé a jupí, tatínek si lehá na záda, zvedá dceru na svůj hrudník a dělá létací mimino a vaše naprosto spokojená dcera zažívá pocit vítězství ducha nad hmotou.

Pravděpodobně první vítězný pocit v kariéře – má vás – nejideálnější hračku na celém světě a vy jste spokojení, že začala reagovat na hračky.

Poznatek na závěr? Musíte se prostě smířit s tím, že proti nezměrné mimiňákovské vynalézavosti nemáte šanci! Vždycky nad vámi vyzraje! A vy z toho ve své bezmezné rodičovské naivitě ještě budete mít radost.

27.6.2013 7:11

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist