Katka v 36. tt: Háčkuji jako o život

TĚHULKA LIVE! KATKA Do nadpisu dnešního dílu by se také možná hodilo „Párám jako o život“. Napoprvé vždy postupuji podle přesného návodu a ani v odstavci se neodchýlím. Jakmile nabydu sebevědomí, začnu si vymýšlet a divočit. A tak háčkuji a párám jako o život.

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Tématem minulého týdne pro mě bylo háčkování. Znovu jsem se do této oblíbené relaxační činnosti pustila, a to rovnou bezhlavě. Nějaké zkušenosti jsem již získala při tvorbě jedné postižené čepičky, divné kytičky a příliš velké čelenky pro Anežku. Proto si dovolím maličko improvizovat a svoji čepičku má už i Ondrášek.

Jeho samotného bavilo nejvíce zkoušení padnoucího obvodu čepičky. Ale abyste si nemysleli, že celý den jen ležím s háčkem v jedné ruce a čajíčkem v ruce druhé. Pro takovou zábavu si totiž musíte vybojovat svůj čas a prostor. Háčkuji jen ve chvílích, kdy odpočívám v přesně vyměřeném čase na gauči nebo když potomek usne. Když mi asistuje Ondrášek, musím si neustále bránit příze, které synáček se smíchem rozmotává a rozhazuje po místnosti. Háčky zase krade a odnáší schovat do svého popelářského vozu. Shrnu to – výsledky mé práce nejsou nijak početné, nicméně o to větší radost mi dělají.

Vedle „háčkuji jako o život“ bych mohla také použít „dřepuji jako o život“. S Ondráškem totiž naplňujeme pravidelné procházky činností více než náročnou. Na zahradě v hromadách listí hledáme a sbíráme vlašské oříšky. Jelikož Ondru baví ze všeho nejvíc běhat za naším pejskem, tak sbírání většinou zbývá na mě. A protože se nesluší lézt v mokrém listí po čtyřech, dělám praktické a ukázkové dřepy. Jen díky bříšku, které mě nutí do tohoto cviku a nedovolí mi klasický předklon, mám „zadek“ a stehna jako nikdy v životě. Pro rejpaly – samozřejmě nemluvím o velikosti, ale o svalech. 🙂 Sice si už teď plánuji schéma cvičení a jídelníčku, které mi po porodu (nebo za nějakou dobu po porodu) pomůže vrátit se k původní postavě, nicméně dost pochybuji o své pevné vůli. Uvidíme, zda se donutím při běžných domácích činnostech k dřepům nebo zda budu ten líný tvor, co si bude zase nezdravě ohýbat hrb.

Návštěva na gynekologii a registrace v porodnici

Pravidelná prohlídka na gynekologii se konala zejména pro vyšetření streptokokové infekce. Příště, tj. tento týden, by nás s Anežkou mělo čekat kardiotokografické vyšetření (pro nás laiky, prostě monitor). Už se těším, až mi bude zase paní sestřička tleskat nad bříškem, příp. chřestit klíči a nutit mě každých 5 minut do změny polohy. Doufám, že Anežka bude o něco menší spáč než Ondrášek (co se týče doby, kterou tráví v mém bříšku). Dosud mám v živé paměti, jak jsem trávila x-hodin na podobném vyšetření v porodnici U Apolináře.

Příjemným zjištěním byla skutečnost, že vlastně nemusím absolvovat registraci v porodnici v Písku. Vzhledem k hospitalizaci na konci září, jsem již byla dostatečně vyzpovídána a byla mi založena karta. Na jednu stranu mi to přišlo líto, jelikož jsem večer před dnem registrace trávila sepisováním povinného formuláře a eseje na téma „Porodní plán“. Na stranu druhou jsem volný čas, který jsem nemusela prosedět v čekárně, věnovala příjemnému nakupování. No, které ženě by to neudělalo radost, že? 🙂

A aby těch radostí nebylo málo – přírůstek na váze, který jsem nahlásila na gynekologii je zatím pouhopouhých 10 kg. Pro mě naprostá rarita oproti těhotenství s Ondráškem, kdy byl přírůstek více než bohatý. Ani otoky nohou nedosahují takové míry jako před týdnem. A stačilo pouze vyměnit klasické ponožky za vlněné pocházející z domácí výroby.

Čtěte také:

Poslové již přicházejí

Já tedy na tvrdnutí bříška trpím už od 18. týdne, ale poslední dny začíná jít doopravdy do tuhého. Poslíčci již nepřicházejí jen při fyzické námaze, ale postačí pouhý dotek (ať už můj, Ondrův nebo Anežky z vnitřní strany). Jsou daleko více bolestivé, resp. spíše nepříjemné. Zjišťuji, že je mnohem lepší se hýbat než jen sedět a odpočívat. Pak je tolik necítím a doslova je „rozchodím“. Snažím se častěji a v krátkých intervalech odpočívat, ale spíš se musím smířit s tím, že příprava mého těla na den „P“ je v plném proudu. Na druhou stranu mám ujištění paní doktorky, že k porodu se to uvnitř ještě nechystá.

Na závěr týdne nás čekal babiččin pohřeb. V průběhu týdne se mi moje účast na mši v kostele rozležela v hlavě. A nakonec jsem byla ráda… S Ondráškem v kočárku jsem vyrazila z domu o chvíli později a počkala venku před kostelem, až skončí obřad. Babička měla v den pohřbu krásné počasí. Všude poletovalo podzimní listí a vytvářelo barevný koberec na cestu smutečnímu průvodu. S babičkou jsem se rozloučila až na hřbitově. I smuteční hostina proběhla v celkem příjemném rozpoložení zúčastněných. Možná také díky tomu, že mezi stoly pobíhaly děti a všem jejich rozpustilost zvedla náladu.

A tak užívejte barevného podzimu a všech jeho pozitiv.

Vaše těhotná, ale vysportovaná Katka 🙂


Katka právě prožívá 36. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem? 

b633476598316866011.jpg

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist