Maminka Bára – Začíná nám dámská jízda

Tak minulé psaní jsem na hrudi měla Sárinku, která mi pomáhala psát, a tentokrát mi tu na klíně asistuje ta větší princezna. S tou je to už tedy trochu obtížnější, protože by nejraději všechna písmenka psala za mě.Sárinka roste jako z vody a nám pomalu začíná dámská jízda naplno. Tatínek se vrací po dlouhé dovolené do práce a mně nezbývá nic jiného, než být velkou mámou naplno.

Laurinka je opravdu už veliká sestřička. Dokáže plno věcí chápat a je velikou pomocnicí. Vždycky ji něčím zaúkoluji, aby mi něco na Sárinku donesla a ona se za chvíli objeví ve dveřích s velkým úsměvem a vždy donese to, co má. Doma má takový vyvýšený stupínek, který se naučila přenášet, a jakmile je Sárinka např. na přebalováku nebo v kolébce, tak hned letí pro stupínek, aby na malou sestřičku dosáhla a mohla ji opatrovat. Občas má tendenci Sarah zkoumat očička nebo mačkat na hlavičku, to musíme ještě hlídat a vysvětlovat ji, že to není panenka. Ale jinak je opravdu úžasná. Opět mě holky nepřestávají překvapovat. Maže olejíčkem, nesmí chybět u přebalování, sundává plenku, ráno jakmile Laurinka otevře oči, tak přelézá celou postel a zakotví hned vedle Sárinky. Chytne ji za ruku a stále se nádherně usmívá. Chce ji taky velmi často chovat. Naštěstí nám v tomhle úžasně slouží kojící polštář, do kterého Lolu krásně zamotám a Sarah ji tam položím a obě holky si hoví.

Mazlí celá rodina

Jak jsem si myslela, tak Laurinka se samozřejmě zase roznosila. Jsem z toho vždycky úplně naměkko. Dlouho jsem ji nemohla kvůli těhotenskému bříšku nosit a ten pocit je prostě k nezaplacení. Jakmile to viděla u Sarah, že se nosí, tak chtěla taky. Takže nosítka už jsou u nás opět v plném nasazení. Tuhle si dokonce řekla o uspání v nosítku. Jak se nádherně tulila! Byla úžasná. Moc mi tohle chybělo a jí evidentně taky. Laura vždycky byla mazlivka, ale musím říct, že co je Sára na světě, tak je to ještě víc. Samozřejmě je to způsobeno tím, že vidí, jak Sárinku stále chovám.

Není to ale žárlení. Když ji v klidu vysvětlím, že si ji pochovám hned, jak položím Sárinku, tak s tím nemá jediný problém. Hodně jsem se bála toho, jak budou holky usínat večer, ale zatím tedy musím říct, že super. Po koupání jdeme všichni do postele, Laurinka si vybere, jestli ji bude uspávat mamka nebo taťka. Její usínání pak trvá asi půl minuty. Je na ní vidět, že má přes den konečně nějakou zábavu ale stále vstřebává to, že je tu s námi nový člen rodiny. Večer pak má tolik zážitků, že usne velmi rychle.

Ten kdo neuspává Lauru, tak uspává Sarah. Ta je ale po Lauře – miluje nošení na ruce a kontakt. Takže ji uspáváme stejně jako kdysi Lolu. Nosíme ji na ruce, hladíme, pusinkujeme a mazlíme do té doby, než usne.

Trápení s trávením

Jinak noci jsou zajímavé. Bohužel Sárinku pořád trápí bříško. Už ani nepátrám po příčině. V jídlu se omezuji, kapky jsme zkoušeli, nahřívání, cvičení, masáže, ale nic příliš nepomohlo. Osobně si myslím, že tím, jak mám hodně mléka, tak hodně hltá. Úplně je slyšet jak při každém polknutí polyká i vzduch. Pak to v ní hodně škrundá. Každopádně do čtyř do pěti do rána spí krásně. Vzbudí se jen na kojení, ale k ránu začne opět její každodenní tlačení a nepřestane tak do osmi. Pak opět usne. Je na ní vidět, jak je z toho vyčerpaná, a nejraději by spala. Tak doufám, že až se mi ustálí mléko, tak se to všechno srovná. Na začátku října jdeme na kontrolu, tak uvidíme, co k tomu ještě řekne paní doktorka.

U paní doktorky jsme už absolvovaly dvě kontroly. Jednu hned po příchodu z porodnice a druhou po čtrnácti dnech. Sarah nádherně prospívá. Už má téměř čtyři kila a vyrostla o tři a půl centimetru. Je to úsměvné, takové přírůstky a přitom je to stále takový malý uzlíček. Pupík má už také zahojený, takže můžeme s radostí koupat. Už se holky i s tátou společně koupaly ve velké vaně. To byla legrace.

Musím říct, že Sarah bude stejná milovnice vody jako Lola. Možná ještě větší. Laura ze začátku při koupání brečela. To Sára, jakmile se přiblíží vodě, je v sedmém nebi. Už začíná i krásně pást koníčky. Pomalu zvedá hlavičku.

Čtěte také:

Čas nestojí

Stejně to tak moc rychle utíká. Já mám každou chvíli nostalgickou náladu. Moje kamarádka je teď ve dvacátém týdnu, tak akorát byla na velkém ultrazvuku a dozvěděla se pohlaví. Tak jsem měla úplně takovou husinu, jak mi to psala. To jsou takové ty jedinečné momenty, které se prostě neopakují. A někdo má to štěstí, že je prožije několikrát v životě, ale i tak jsou to vždy jedinečné okamžiky. Už bych šla zase rodit. 🙂 Mám hrozně ráda ten okamžik, kdy můžeme světu sdělit, že jsme se stali rodiči. Že se nám narodilo miminko. Ten okamžik, kdy jsme měli malou Sarah na ruce zabalenou do peřinky a čekala nás ta úžasná povinnost sdělit rodině, že je maličká na světě.

Miluji u toho takové to tajemno, jak jsou všichni v očekávání a těší se na tu krásnou a radostnou zprávu. Čekají ve dne v noci, stále jsou na příjmu. Musím říct, že bylo krásné i to, že vybrané jméno skutečně nikdo dopředu neznal. Byla to taková třešnička na dortu. U třetího dítěte bych chtěla vydržet a nenechat si říct pohlaví. Manžel se na to však moc netváří a já bych stejně ty ultrazvuky vždycky tak zkoumala, že bych to vykoumala. Ale musí to být taky nádherné překvapení, když najednou řeknou: Máte dceru nebo máte syna.

Tři ženské samy v domě

Tak, a je to tu. Začíná mi opravdová mateřská dovolená. Manželovi skončila dovolená a nastupuje zpět do práce. Budu na všechno sama od samého rána až do odpoledne. Bojím se. Nevím proč, ale najednou si nejsem sama sebou vůbec jistá. Ale doufám, že to po prvních pár dnech zmizí a já zjistím, že to všechno zvládáme. Už jsem měla možnost si vyzkoušet jeden den, kdy manžel musel být od rána pracovně pryč. Noc předtím jsem hodně brečela, byla jsem zoufalá z toho, že to nezvládnu. Ale realita byla k mému překvapení jiná. Dalo se to a dalo se to dokonce lépe, než jsem předpokládala.

Holky byly skvělé. Únava šla stranou. A den utekl jako nic. Byla jsem na sebe pyšná. Sarah ještě spí často v kočárku, takže Lola se vyřádí na zahradě a mám na ní i dost času. Horší to bude, až se zkazí počasí. Ale snad i tehdy něco vymyslíme. Přece jen se stále poznáváme a učíme. Nejdůležitější je, že z holek jsou už teď skvělé parťačky.

Pořád nás fascinuje, že jsme už čtyři. Že jsme se rozrostli o dalšího člena rodiny, že vedle nás usíná zase malé miminko a že to všechno prožíváme znova. Mám slzy v očích, kdykoli se podívám na ty naše dvě princezny, protože ony jsou obrovskou září v našem životě. Tohle ohromné naplnění by měl prožít každý.

Sarah už nám věnovala první úsměvy. Začíná pozorovat a všechny nás vnímat. Jsou to ta nejkrásnější rána, když otevřete oči, vidíte své dvě dcery, jak se drží za ruce, a obě vám věnují ty nejkouzelnější pohledy.

Krásné dny

Bára

12.9.2017 2:15

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist