Čtvrtek

PAVLÍNY DENÍČEK Nastal čas nadatlovat další článek. Taťka si vyrazil na pivko, Alexek je přes noc u babi, Maxík už hajá, já mám uklizeno a uvařenou mňamku... Ideálnější chvíle už nenastane.

Nejdříve bych asi shrnula svůj stav. Ten je stoprocentně těhotenský. Oproti předchozím zkušenostem teď doslova trpím se zády. Začalo to bolestí v bedrech a nyní se bolest po pár týdnech usadila v pánevní oblasti a po chvilce stání nebo chůze střílí do pravé hýždě. Je to moooc fajn. Na to, že před sebou mám potenciální tři měsíce a hlavní zatížení můj pohybový aparát teprve čeká, je to docela prekérka. K tomu se samozřejmě přidávají občasné bolesti kyčlí, motání hlavy, únava. Nejotravnější ze všeho, a dámy mi dají za pravdu, je to nekonečné chození na záchod. Mě to tedy trápí především večer, když už můžu v klidu ležet a sledovat seriál. Přítel už to nekomentuje a jen mu lehce cukají koutky. Jenže co se dá dělat. Přece se nepočůrám že.

Také u sebe už potřetí pozoruji něco, co jsem již v těhu s Maxem nazvala ,,těhotenská demence". Občas se mi totiž stává, že chci něco říct, ale za nic na světě mi ten výraz nemůže přijít na jazyk. Občas jako kdyby mi to slůvko někdo vymazal v paměti. A někdy mívám opravdu dlouhé vedení a trvá mi než pochopím, co mi partner už asi podesáté vypravuje. I když nejsem si úplně jistá, že je to vždy jen mnou. : -)

Dětičky jsou všechny akční. Některé až moc. Vezmeme to chronologicky od nejmenšího. Dexík, ten se má asi ze všech zatím nejlépe. Dává o sobě pravidelně znát a podle míry soudím, že je vše v největším pořádku a tak to má být. Přeci jen to se mnou nemá lehké když máma pořád někde pobíhá a leze a on chudák nadskakuje.

Maxík je zlobidlo týdne. Sice je to můj obrovský šikula, týden od týdne dělá nějaké pokroky, ale ten jeho řev. Už si s přehledem stoupne, když se má po čem vysápat nahoru nebo čeho se chytit. Jako vždy ho nová dovednost moc a moc baví a tak to neustále opakuje dokola. Stoupnout a bác na zadeček, stoupnout a bác. Je to prý legranda. O to menší zábava už je jeho neustávající ryk. Ten mě stíhá, jakmile zbystří, že odcházím s místnosti, když se nudí nebo vzteká a vůbec cokoli se mu zamane. Je to zrátka pusinka. A to jsme říkali, že Alex byl uřvané mimi. Ne, ne.

Poradna u paní doktorky proběhla v pořádku a Maxík už si v čekárně hrál na zemi s hračkami jako velký kluk.
I nadále ho baví dělat "paci, paci", "ne ne ne" a přidali jsme k tomu i ,,táááákhle je velikeeej". Občas udělá i ,,pá, pá". Alexka tenkát tohle moc nebavilo.

On vůbec není dítko typu "cvičená opička". Na povel neudělá nic ani dnes. Musí sám chtít a já si bolestně uvědomuji, že to má po mně. Nikdy jsem se nedala do ničeho tlačit. V takovém případě jsem se zasekla a neudělal nikdo nic. Alex v tom asi bude stejný.

Tříletá kontrola proběhla díky Bohu na výbornou. Trochu jsem z toho měla strach, protože úroveň Alexovi mluvy není nijak valná. Tak mě doktorka uklidnila s tím, že to nevadí, že důležité je, že nám rozumí, aby neměl nějaký problém z ušima. Na to jsem jí odvětila, že problémy s ušima má, ale je to vždy jen přechodné pominutí smyslu.

Nechtěla bych mu broučkovi ale křivdit. Za tento týden se naučil říkat asi tři nová slůvka a občas se nám z něj šikovným vydíráním za nějaký ten úplateček daří vymámit i další slova. (Chtěl by si nalít Colu? Řekni ,,ko-la"... ,,kuuu-la"). Jinak je celkem hodný, akorát nám začal zlobit brášku, tak to mezi nimi musím trochu rovnat. Ale ono to snad přejde. Jinak bych řekla že už i vyděračný brek ustává. Nicméně celý týden každý den lítá jak poděs. A tím myslím, že jestliže i za normálních okolností je Alex extrém, tak tyto dny je to enormní. V těch chvílích se nezmůžu na víc, než na tupé zírání v sedě na gauči s pootevřenou pusou, nemám slov a jen čekám, že si každou chvíli začnu slintat na triko.

Jenže tentokrát se mu ta divokost stala zase jednou usudnou. Synátoři mají totiž bezva novou hru. Již dva měsíce se Alex párkrát za den baví tím, že přeskakuje přes gauč tam a zpátky. (Máme totiž pohovku v prostoru a tak je za ní pod oknem místečko, kde má Max svůj malý soukromý hrací koutek, abych na něj viděla z kuchyně.) Občas miláček dokonce leze nebo se plazí po opěradle té naší rohové sedačky. Denně několikrát mu říkáme ať dává pozor, že bude mít au. A myslíte si že to má cenu? Díky Maxovi novému umu to teď kluci celé posunuli na vyšší level. Maxík stoupne o opěradlo gauče a hopsá, zahazuje za ní vše, co má zrovna po ruce a pokouší se šplhat úplně nahoru a spadnout na kebuli, v čemž mu brání rodičova ruka pevně obemknutá kolem jednoho kotníku. Alex střídavě skáče k bráchovi na opěrku a zpět dolu dozadu za gauč a vůbec na něj doráží ze země. Jenže v jednom nestřeženém okamžiku se stalo cosi, díky čemu Alex najednou spadl pozadu na pěnové puzzle v Maxíkově koutku plném hraček. Vše se odehrávalo za mnou. Já pouze jistila kotník Maxe a koukala dopředu. Následovala obrovká rána, otočila jsem se a už sem chtěla říct něco jako ,,Dávej pozor", jenže v tu chvíli jsem viděla, že se něco stalo a že ho to bolelo. Přetáhla jsem ho zpoza gauče k sobě na klín. Alex mezi brekem jen "au, au" Zeptala jsem se, kde má au a asi napotřetí ukázal na hlavu nad levým uchem. Začala se mu tam řinout krev. Vyskočila jsem na jedné ruce Alexe, na druhé Maxe (toho jsem posadila na zem) směrem do kuchyně. Tam jsem měla nejblíž po ruce papírové ubrousky. Po chvíli přidržení, kdy krev nepřestávala téct jsem zpozorovala, že toto bude na pohotovost a na šití.

Upozorňuji, že vše se stalo když Jirka nebyl doma a bylo před osmou hodinou večer. Alex už jen dojídal a měli jít spát. Takže Alexek ubrečený a vylekaný z toho že se očividně něco děje, si nechal obvázat hlavu kolem dokola hotovým obvazem, usadit se do rohu gauče s peřinou a pohádkou a čekat na tátu, kterému jsem hned volala a byl naštěstí jen čtvrt hodiny od domova. Maxík, taky zpozoroval, že něco je špatně a tak taky začal pobrekávat. K tomu už byl ospinkaný.

Táta dorazil, vyzvedl Alexe a jeli na pohotovost sami, protože já prostě musela jít dát spát Maxe. Bylo mi z toho úplně zle od žaludku. To každá máma určitě zná. Do hodinky byli zpátky se zelenou, ale hlavně zašitou hlavou, a Alex jako velkej frajer mi mezi dveřma trpitelsky oznámil, že má AU a ukázal na hlavu. Nechali jsme ještě marůdka znovu na gauči v peřině koukat na pohádku dokud neusnul a pak jsem ho přenesli.
Jak jsem se obavávala noci a druhého dne, že bude ukňučený a ubrečený. Ani náhodou. Ráno vstal a začal lítat jako praštěný (tentokrát ovšem doslova). Ponaučení žádné a po gauči skáče dál.

Příští týden nás tedy čeká vyndání stehů a můj test na cukrovku. Takže snad se nepozvracím. Mějte se podle vašich představ.
Pavlína

14. 9. 2013Paulínka
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Návrat z(a)tracené rodinky

PAVLÍNY DENÍČEK Život opět nabral nečekaných obrátek a zvratů a tak jsem se po devíti měsících rozhodla zase začít psát. Tentokrát však o trochu jiné rodince a z druhého konce světa... Celý článek »

Pohodový týden

PAVLÍNY DENÍČEK Neuvěřitelné se stalo realitou! Tentokrát se ozývám v rekordním čase. Musím se pochválit. Přináším další článek o naší bláznice skoro-rodince... Celý článek »

Jsem z5!

PAVLÍNY DENÍČEK Pokud Vás někoho zajímalo, zda ještě stále kráčím po povrchu zemském, pak mám pro Vás dobrou zprávu. Ve svěrací kazajce jsem neskončila - tedy zatím! Celý článek »

Jsem z5!

Pokud Vás někoho zajímalo, zda ještě stále kráčím po povrchu zemském, pak mám pro Vás dobrou zprávu. Ve svěrací kazajce jsem neskončila - tedy zatím! Celý článek »

č.1, č.2 a č.3

PAVLÍNY DENÍČEK Minule jsem Vám slíbila, že tentokrát se zvládnu ozvat po týdnu, tak jsem tady poreferovat o tom, co se naší vyvedené rodince událo.  Celý článek »

Bylo nebylo

Ano, nebojte. Ještě pořád jsem naživu :-) Opět jsem se Vám minule nezvládla ohlásit. Tak se Vám to dnes budu snažit vynahradit Celý článek »

Máma - práce všeho druhu!

Kolotoč od rána do večera. Dětičky, uklízení, vaření, procházky, pochůzky, přebalování, chování, hraní si, telefonování, psaní, zkrátka pořád je co dělat. Celý článek »

Čas, nepřítel č.1

PAVLÍNY DENÍČEK Děti jsou pro nás vším. Jsou nám radostí i starostmi, jsou tou nejúčinější motivací na světě, naší pohonnou hmotou. Dokáží nás rozezlit i rozesmát během třiceti sekund. Potřebují obrovský kopec lásky a stejnou měrou ji umí i... Celý článek »

Šestinedělí pod psa

PAVLÍNY DENÍČEK Jedna situace. Jeden mžik. Setina sekundy. Jedno špatné rozhodnutí. A nic už nejde vzít zpátky. Klid v šestinedělí v tahu. Život pokračuje v troskách. Že si to neumíte představit? Buďte rádi, protože to je teď má realita... Celý článek »

Máme mimi!!!

PAVLÍNY DENÍČEK Vítám Vás všechny čtenáře do Nového roku tou nejlepší zprávou ze všech. Po předlouhém očekávání, které jste se mnou sdíleli, jsem se konečně dočkala. Podle naplánování se nám 20. prosince v 10:26 narodil kluk jak buk Dexter. Vážil... Celý článek »

No comment...

PAVLÍNY DENÍČEK Pro všechny případy začínám tyto řádky opět psát s předstihem. Je teprve středa. Nebo je to možná proto, že ať dělám co dělám, musím myslet stále na to samé. "TAK UŽ VYLEZ, CHLAPE!!!" Celý článek »

Už tak asi zůstanu...

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím. Pokud jste již pro tentokrát očekávali radostnou zprávu o narození našeho broučka a všechny peprné podrobnosti, tak vás bohužel musím zklamat. Dexter nás napíná do poslední chvíle. Celý článek »

Dark Passenger

PAVLÍNY DENÍČEK Někteří z Vás se nad dnešním nápisem pozastaví a nebudou ho chápat. Jiní, pravidelní čtenáři, kteří znají námi zvolené jméno pro nastávajícího potomka a stejnojmenný americký seriál, se ušklíbnou. Ale ono to tak v podstatě je.... Celý článek »

Už jen funím...

PAVLÍNY DENÍČEK Je další nedělní večer. Po úspěšném uspání ratolestí zbývá nadatlovat článek pro Babyweb. Úspěšně jsme se přehoupli do posledního měsíce našeho požehnaného stavu. I když popravdě, požehnaně se tedy doopravdy necítím.  Celý článek »

Projekt "kulový blesk"

PAVLÍNY DENÍČEK Další týden plný nabitý událostmi je za námi. Bohužel to nebyly jen samé pozitivní události jak jsme očekávali, nakonec ale sečteno a podtrženo to byl týden dobrý. Celý článek »

Stále samý humbuk

PAVLÍNY DENÍČEK Po týdnu je naše povedená rodinka zpět. Sice snad nastávají ty lepší zítřky, co jsme si slibovali, ale rozhodně zatím nejsou o nic méně hektické. To bychom totiž nebyli my, aby se něco nedělo. Celý článek »

Co tě nezabije, to tě posílí!

PAVLÍNY DENÍČEK Po několikatýdenní odmlce se Vám čtenáři znovu hlásím v plné polní. A jaký že byl náš třicátý čtvrtý týden a několik dalších týdnů před ním? Jednoduše hektické. Posuďte sami. Celý článek »

Živi a zdrávi

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím všechny čtenáře u rekapitulace našeho třicátého prvního týdne těhu. Tentokrát začneme pozitivněji. Už nesmrkáme a neprskáme. Zkrátka jsme všichni zdraví. Třikrát huráááá! Celý článek »

Jako slepý k houslím

PAVLÍNY DENÍČEK Třicátý týden těhu nepřinesl oproti tomu předchozímu nijak velké změny co se zdravotního stavu naší rodinky týče. Není ovšem úplně jisté, zda v budoucnu nepřinese nepříjemné následky po stránce osobní. Celý článek »

Padám na pusu

PAVLÍNY DENÍČEK Minule jsem slíbila, že se polepším a o svém dvacátém sedmém týdnu napíši dostatečně včas. Opět se mi to nějak nedaří... Celý článek »

NE a NE a NE!

PAVLÍNY DENÍČEK Tentokrát píši můj pravidelný příspěvek s několikadenním zpožděním. Od minulého článku čas doslova letěl jak o překot. Najednou mám zase popřemýšlet o uplynulém týdnu. Tak tedy jdeme na to... Celý článek »

Přeci jsem MÁMA

PAVLÍNY DENÍČEK Uplynul nám dvacátý pátý týden. Oproti tomu předchozímu byl celkem nudný. Což je na jednu stranu prima, protože si moje dušička trošku oddychla, ale na stranu druhou není moc o co se podělit. Celý článek »

Konec dobrý, všechno dobré

PAVLÍNY DENÍČEK Po týdnu se opět hlásí naše těhotenská domácnost plná dětiček. Týden to byl pro mě celkem vyčerpávající a nedá se říct, že by se toho událo zrovna málo. Už jsem ale asi zažila i lepší. Celý článek »

Týden plný překvapení

PAVLÍNY DENÍČEK Další týden za námi. V pořadí už dvacátý třetí a přinesl s sebou hned několik novinek. Některé jsou překvapivé, jiné už méně. Tak co myslíte? Holka nebo Kluk? Celý článek »

Domov háďátek

PAVLÍNY DENÍČEK Další letní týden máme za sebou. Jen mám někdy pocit, že se na nás to sluníčko směje o něco více než je třeba. Ale ono se nám asi snaží vynahradit tu zimu. Já jen budu doufat, že letos ta zima bude přívětivější. Čeká nás prosincové... Celý článek »

Pavlína, vévodkyně z Kolína

PAVLÍNY DENÍČEK Královský porod je za námi a celá Velká Británie oslavuje příchod nového potenciálního krále. Nenechte se zmást. Neseděla jsem netrpělivě u internetu a nejuchala radostí a nadšením nad narozením princátka. Avšak naskytlo se nám... Celý článek »

Bleskový týden

PAVLÍNY DENÍČEK Ahoj všichni. Týden se s týdnem tentokrát sešel snad rychleji než jindy. Málem bych zapomněla, že už je čas na další článek. A tak tu teď v brzké pondělní ráno sedím s notebookem na klíně, zatímco Maxík se prohání po bytě v... Celý článek »

Náš malý blázinec

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím všechny, co mají opět chuť nahlédnout do naší rodinky Homolkových, jak já říkám. Ještě včera jsem přemýšlela nad tím, o čem vlastně dneska budu psát. Moc se toho totiž od minule nestalo. Tedy až do dnešního rána. Ale... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené