30. týden aneb Domeček pro miminka

KLUB TĚHULEK! VENDULA Není to tak dávno, co jsme seděly s mojí nejlepší kamarádkou z dětství v baru a navzájem jsme si stěžovaly, jak to je nespravedlivé, že téměř celé naše dívčí osazenstvo ze základní školy už má děti a my furt nic. Jak je nespravedlivé, že i ty největší „špindíry“ do toho vlítnou a mají zdravé děti a my se můžeme snažit, jak chceme a jednoduše do toho ne a ne vletět.

Foto z ateliéru Fotopromě.cz


Jak měsíce plynuly, tak jsem se kamarádce pochlubila mailem vč. první fotky z ultrazvuku a odměnou mi bylo to, že za necelé dva měsíce mi oznámila, že je v tom taky. A co víc? S největší pravděpodobností se trefíme s termínem porodu do našich narozenin – já do jejích a ona možná do mých. Ještě teď si pamatuju, jak jsme si jako malé holky hrály s panenkama před panelákem, tahaly plyšáky na procházky, chodily jsme spolu na malířák a dokonce se i přihlásily i na stejnou školu. Tam se ovšem naše cesty rozdělily a teď po letech nás okolnosti zase přivedly k sobě.

Posíláme si navzájem naše zážitky, jak se cítíme, co je u nás nového a čas od času i fotku prcka nebo našich stále se zakulacujících se bříšek. Nemám teď při ruce jinou kamarádku, kterou bych mohla „otravovat“ a probírat s ní mateřská témata a proto jsem si pořídila „chytré“ časopisy a hltám z nich všechno, co se týká prcků, porodu, kojení, cestování s dětmi a podobně. A po přečtení všech těhto článků si stejně připadám, že mi někdo vzadu v hlavě otevřel dveře, vepředu okno, udělal průvan a já zase vím, že nic nevím. To se samé se týká návštěv různých babycenter, prodejen s dětskými potřebami a tak, kdy si v obchodě připadám jako ten největší blb, i když pořád říkám, že doma prostě ještě všechno pro prcka nemám, protože kolem věcí jen chodím a přemýšlím, jestli tohle budu potřebovat, jestli tohle mám doma napsaný ve svým seznamu a jestli vůbec někoho zajímá, jak se sakra cítím, když jsem v tomhle „světě“ sama?! Ztracená, jak Alenka v říši divů bloudím regály a sleduju ostatní nastávající maminy, že na tom jsou vlastně stejně, protože i když mají mužský doprovod, tak ten za nimi chodí jako pejsek a u pokladny nakonec stejně jen vyplázne ne jazyk, ale peníze.

Někdy se opravdu cítím na všechno sama. Jsem v tomhle světě poprvé a nemám vedle sebe nikoho, kdo by mě vedl za ruku a říkal, co mám dělat. Jak se mám chovat, když mi zrovna není do zpěvu a moje emocionální rovina je někde hluboko pod bodem mrazu? Co mám dělat, když si nevím s něčím rady a čekám pomoc, byť i názor někoho, kdo by mi řekl: „Ano, to je ono. To pořídíme.“ nebo „Ne. To je zbytečný!“. Hormony se zřejmě stěhují, hrají si na imigranty a dělají si s mým tělem, co chtějí. A tak navštěvuji aspoň stránku na facebooku, kde jsou stejně zmatené prvorodičky, ptají se stejně blbě jako já na některé věci a já už konečně začínám cítit, že mi moje sebevědomí trochu roste, protože studuju „chytré“ časopisy, a dokážu některým „zoufalkám“ dokonce i poradit.

Nedávno mě docela pobavilo, jak některé nastávající maminky nazývají svoje rostoucí břicha. Domečky pro miminka. Chce se mi napsat jedna americká zkratka na tři začínající dvojitým W a končící písmenem F. Copak jsme nějaký šneci? Domeček pro miminka? To už to můžu rovnou nazvat přívěsem v protisměru. Místo toho, aby to člověk tahal na zádech tak mu to překáží vepředu a ke všemu to ohrožuje provoz, protože to překáží řidiči i ve výhledu.

A to mi připomnělo jednu vtipnou historku. Předpokládám, že když nastalo léto, že mnohé z nás se snaží být krásné a začíná tak sezóna hladkých nohou. Už jste si někdy, dámy se zatím malými bříšky, holily nohy, když jste na ně neviděly? A to nemluvím o tom, že si na ně ani nedosáhnete! O výše uložených partiích ani nemluvím, protože na to už je zapotřebí minimálně vyšší technologie a odborné zdatnosti. A není to jen o holení. Ono i oblékání ponožek začíná být kaskadérským kouskem k popukání. A boty s tkaničkami? Na ty honem rychle zapomeňte, protože po několika hlubokých nádeších a úpornému potopení se až ke kotníkům, nas*aně mrsknete botama do kouta a budete chodit celý léto v ťapkách nebo v botách na suchý zip.

To, co se začíná dít večer v posteli, by mohlo leckdy připomínat vyvrženého vorvaně na pláži do kterého se brzy pustí racci, jelikož otočit se s „domečkem“ z jedné strany na druhou, aniž byste obyvatele uvnitř neprobudila, je opravdu v případě diváků k popukání.

Takže nemyslete si, že jste v tom samy, ženy. Je nás víc než dost a brzy ty nájemníky z našich domečků pro nedostatek místa vystěhujeme. Krásný den všem. : -)


Vendula právě prožila 30. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět co se děje v tomto týdnu?

b633476609429166656.jpg

25.6.2015 12:36

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist