První půlrok za mnou, dělám samé lumpárny

MIMI LIVE! SARAH Tak svíčka na polovině dortu je sfouknuta a nás čeká druhá polovina prvního krásného roku. Je to jako včera, když mi ji ještě teplou a od krve dali na hruď a já mohla pozdravit svoji druhou dceru. Byla tak maličká a tak klidná. Ten klid v ní přetrval do dneška. Každý den se naučí něco jiného a každý den je pro nás překvapením, jak rychle roste a jak krásně se vše učí.

1519078131uprava-1100x618.jpg

Konečně to cinká opravdu dvakrát. Jeden zoubek už je venku, je pěkně cítit a při kojení si ho na mně Sárinka občas zkouší, má u toho dosti šibalský kukuč a pak se směje ,jak u toho samozřejmě křičím bolestí. Takže ano i tímto způsobem jsem ověřila, že zuby už opravdu jsou. Stejně jako u Loly, tak ani u Sárinky jsem nepoznala, že by nějaké rostly. Mám na mysli nějaké zhoršené chování, plačtivost, méně spánku apod. Prostě zuby tu najednou byly a Sárinka je stejně statečná jako Lola. Stále mě tedy nepřestává fascinovat, jak moc je někdy statečná. Jen nevíme, po kom to může mít. Mě kdysi vlekli po čekárně na zemi, když jsem šla na injekci, a manžel do té čekárny raději ani nedošel.

První očkování

V týdnu jsme absolvovali půlroční poradnu. Paní doktorka Sísu pochválila, že krásně prospívá. Váží 7200 gramů a měří 66,5 cm. V porovnání s Laurou má Sarah o 100 g více a o 1 cm méně. Což bych tedy vůbec neřekla, protože podle fotek je Lola peciválek s velikými tvářemi a naopak o Sáře tvrdím, že je to dlouhán. Každopádně je úplně v pořádku a čekala ji tedy první včelka. Musím říct, že daleko víc prožívala Lola, kterou jsem musela chovat, Sárinka ani nevěděla, že ji někdo dal injekci. Nevydala ani hlásku. Doma byla zcela bez reakce, ani teplota se jí vyhoupla. Když jsem ji sundala náplast, tak po klasickém nateklém a zarudlém vpichu ani památky. V jednu chvíli jsem zapřemýšlela, jestli ji naočkovali tou správnou vakcínou, ale jsem moc ráda. Takže první očkování zvládla na výbornou a za tři týdny ji čeká očkování proti pneumokokům.

Sárince už nedělá vůbec žádný problém přeplazit celý pokoj. Čekám tedy každým dnem, kdy se rozleze po čtyřech, jelikož její plazení je spíše skákání po kolenou. Nicméně je rychlá, asi jak se snaží dohnat svou starší sestru. Už je to zase zcela o něčem jiném. Holky si spolu čím dál tím víc vyhrají. Lola vždy něco vymyslí, pak to ukazuje Síse, a ta se začne nahlas smát.  Pak Laurinka přiběhne a křičí: „Mami, mimi líbí.“ Často si hází míčem a nebo Sárinka má moc ráda, když před ní Lola skáče.

Miluju na Laurince tu její ohleduplnost, to že nemá vůbec potřebu žárlit nebo mi dávat najevo, že se jí málo věnujeme. Úplně ji stačí, když místo mojí ruky drží ruku Sárinky. Začínají být neuvěřitelně sehraná dvojka. Jakmile vyndám Sárinku z kočárku po spinkání, tak Lola už čeká u dveří s otevřenou náručí a už se na ní směje a volá Sisíí, Sisííí a začne ji objímat. Mezitím Sárinka roztáhne pusu od ucha k uchu a je na ní vidět, jak je šťastná, že už ji zase vidí. Tuhle Lola koukala na pohádku na tabletu a Sarah se k ní připlazila a začala jí neustále do toho tabletu sahat. A Lola byla kouzelná, jak jí sundávala ruku z tabletu a stále se jí to snažila vysvětlit: „Mimi ne, moje.“

Čtěte také:

Pestrý program

Začínáme se Sárinkou cvičit už různé říkanky a básničky. To se jí moc líbí. Jak chodíme do centra s Lolou na cvičení a na výtvarku, tak tam teď začneme chodit ještě na batolátka, takže bude tentokrát cvičit Sárinka. Jsem zvědavá, každopádně budeme mít na každý den program a nudit se rozhodně nebudeme.  Tím pádem jsem teď i vyřadila myšlenky na školku pro Lolu, jelikož se mezi děti dostane, a to je důležité. Myslím si, že jí to naprosto vyhovuje a zatím stačí.

Teď jsem Sísu učila dávat pusu a je přitom rozkošná. Řekla bych, že na to už opravdu umí reagovat. Vždycky jí několikrát po sobě opakuji: „Pusu, pusu dej mi pusu“ a pomalu se přibližuju a ona ty mini rtíky pomalu stahuje k sobě. A pak jí dám pusu a ona se začne obrovsky smát. Tuhle se právě přidala i Lola a byla úžasná, jak se zvládla sama zapojit a přesně bez nějakých žárlivých scén. Já dávala pusu Sárince a Lola taky, vždycky jsem řekla teď a já na pusu a Lola na vlásky. Byly moc roztomilé.

Příkrmy

Poslední zpráva je z občerstvovací stanice, a to volám třikrát sláva. Po půl roce zvládnu nakojit v sedě. Občas si to tedy vychutnávám v křesle a s tím pocitem, že nemusím hledat vhodné místo na ležení a milion polštářů pod hlavu. Jsem tedy plně schopná nakojit i mimo místo, kde bych mohla ležet. A co se týká příkrmové stanice, tak ta jede opravdu ve velkém. Bojím se, že nás Sísa za chvíli sní.

Jakmile vidí jídlo, tak se jí zvětší oči jednou tolik, začne mlaskat a slintat a polyká naprázdno. Nemá problém sníst už téměř celou velkou skleničku a ještě si pomalu přidat. Ale jsem ráda. Už se moc těším do nové kuchyně, kde jí konečně budu moct zase vařit domácí. I zde si Lola našla vyžití. Při krmení se staví do fronty vedle Sárinky a musím holky střídat, takže Laurinka teď velmi pravidelně obědvá dětské kašičky a pyré od 4. měsíců. Velmi jí to chutná a občas chce i přidat. No jsem zvědavá, jestli holčičkám takový apetit vydrží i do školních jídelen.

Pro dnešek se loučíme a přejeme krásný den.

Bára a Sísa

 

21.2.2018 2:22

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist