Šípková Růženka

MIMI LIVE! SARAH Ještě spí a spí a spí kočárek růžový. A v něm krásné miminko, které nikomu nepoví, jak se takhle spinká. Je krásná, je maličká, je roztomilá, neví, co znamená slovo brečet, je usměvavá. Je naše. Sarah nám přinesla další díl do naší životní skládačky. Moje láska k ní je tak neuvěřitelně obrovská, že se ani nedá popsat. A to jsem si myslela, že už to opravdu po Lole nejde. Jde to. Milujeme ji za každý její pohyb, pohled a za to, že je.

Sárinka je prostě poklad. Je mi jasné, že tuhle větu asi opakuji již po několikáté, ale ona opravdu je. Je tak moc hodná, že si stále říkám, jak je to dokonalé miminko za odměnu. V tomto směru naprosto chápu i své hormony, že šílí po dalším, protože představa, že by bylo takhle hodné a klidné, je velmi lákavá. Nedávno se mi dokonce zdálo o tom, že se mi na testu objevily dvě čárky. Konec toho snu si už nevybavuji, tak nevím, jak to vlastně celé dopadlo.

Můj strach o to, aby přestěhování na holky nemělo nějaký negativní vliv, byl zbytečný. Je to právě naopak. Má to na ně vliv – blahodárně spací. Zejména na Sárinku. Své dopoledno-odpolední spaní si prodloužila na pět hodin. Občas se na ní musím zajít i podívat, zda je v pořádku, jelikož je schopná čtyři hodiny v kuse nevydat ani hlásku.

Já mám alespoň možnost poklidit a vybalovat věci. Takže se pomalu zabydlujeme, abychom se za dva měsíce zase stěhovali. Jak moc se těším.

Pohybově nadaná Sarah

Sárinka už dělá vrtule. Přesně před měsícem se poprvé dostala záhadným způsobem na bříško. Ale zřejmě ji to příliš nezaujalo, jelikož od té doby se přetočila už jen dvakrát a jinak ne. Ale teď přesně po měsíci přišla na to, že je to asi celkem zábava. Jeden den to začalo a už neskončilo. Jakmile je na dece a dám jí tam hrazdičku, šup na bok a už na mě kouká z bříška.

Manžel přišel jeden den z práce. Já byla v kuchyni a najednou na mě volá, ať tam honem rychle jdu. Přiběhla jsem, co se děje a byl zcela v údivu, že Sarah se přetáčí. Tak jsem se mu snažila vysvětlit, že už začala před tím měsícem, ale že nyní v tom dostala asi jistotu, a že teď už pojede ve velkém. No neuběhlo ani pět minut a musela jsem se opět běžet podívat, co že se to zase děje, a ejhle, Sárinka byla na bříšku a manžel vzhůru nohama. Tak je velmi pravděpodobné, že až se budeme vracet zpět do baráčku, tak budeme mít minimálně plazící se miminko.

Výlet na Šumavu

Sárinka už poznala i svůj první sníh. Sice ho ještě tolik nevnímá jak Lola, ale myslím, že se jí také bude líbit. V dalším týdnu se s holčičkami chystám na celý týden na Šumavu, tak doufám, že jsem si na sebe neušila bič a všechno to zvládnu. Každopádně si myslím, že tam si užijí sněhu až až.

Laurinka ta už z toho má větší rozum. Už se moc těší na boby, jak bude dovádět. Sárinka se se sněhem bude seznamovat zatím jen z dálky. Těším se tam s holkami. Zase si trochu zavzpomínám na dětství. Na naše stavění bunkrů, závody na bobech, ježdění na igelitových pytlích.

Šumava v zimě je krásná, ale ráda se tam vracím jen na pár dnů, natrvalo do té zimy už bych asi nešla. Přeci jen už teď vyhlížím to teploučké sluníčko.

Kontaktní děti

Sísa stejně jako Lola miluje pocit tepla a bezpečí. Líbí se mi to. Krásně na ní vidím, jak má ráda nosítko. Je v něm na mě přitisknutá, látka ji obepíná kolem dokola a cítí se tam bezpečně.

V noci, když se ošívá nebo nespí úplně tak tvrdě, tak jen stačí, abych ji obalila do deky, přikryla, dala na ni ruku a v tu chvíli se uklidní a spinká krásně dál. Nemá moc ráda ty široké plochy, kde by měla být rozpláclá a v okolí prázdno. Nejradši je, když ji stále něco obklopuje a ona se opravdu cítí daleko více v bezpečí.

Bude asi také mít ráda teplo jako já. Kolikrát spinká venku v kočárku třeba jen hodinu a půl, jdu pro ni, zdá se, že je zcela vzhůru a jakmile se blížíme ke dveřím, oči zavírá a doma zabalená, zachumlaná v kombinéze a čepici spí další tři hodiny. Tak jsem ráda, že alespoň další věc by mohla mít z naší strany.

Máme takové rodinné ženské místo, kde byste nás vždycky našli, a to je místo u topení. Zády k radiátoru, ruce za záda a hřát se. Nedávno jsem tak přistihla už i Lolu. A když pak vidím třeba naší babičku, jak má ten samý postoj u topení, tak je to krásně vtipné, jak se to všechno dědí. A jak se zdá, i Sárinka k tomuto kroku spěje.

Čtěte také:

Laura a brýle

S Laurinkou jsme absolvovali poslední vyšetření očí a verdikt je takový, že bude muset nosit brejličky. Tak mi to je trochu líto, ale je tu možnost, že z toho ještě vyroste, tak se to třeba povede. Museli jsme ji rozkapávat očička a nebylo to moc příjemné. Chudinka to obrečela, protože ty kapičky štípaly, ale všechno pak zvládla. Jen už neměla náladu na výběr brejliček, tak nás to ještě čeká. Ale viděli jsme tam jedny s krtečkem, tak snad nám ten krteček s tím výběrem pomůže.

Ještě spí a spí…

Zatímco jsem s Lolinkou prožívala její velké vyšetření, tak Sarah si opět dávala ty své hodinovky. Jelikož jsme dopoledne byly na výtvarce, tak své dopolední několikahodinové spaní měla přerušené. Nezbývalo tedy nic jiného než si to pořádně vynahradit. Asi hodinu a půl před tím, než jsme měli odjet, jsem ji dala do kočárku spinkat.

Ve chvíli odjezdu Sísa stále spinkala. Přemýšlela jsem, zda ji mám tedy vzbudit, nebo zkusit spící přendat do sedačky. Tak jsem to riskla. A výsledek byl takový, že nějaké přesídlení z kočárku do sedačky s ní ani nehnulo. Cesta v autě ji uspala ještě víc, pak u paní doktorky do kočárku, zpět do auta, cesta na nákup, nákup a cesta domu a Sárinka naprosto vše  prospala. Přijeli jsme domu a hned nás odzbrojila svým nádherným úsměvem od ucha k uchu.

A já se v těhotenství tolik bála, že to bude nespavec! Já sama jsem tolik ponocovala a nešla jsem jí příliš příkladem. A její fotbalová utkání kolem jedenácté, dvanácté večer si také moc dobře pamatuji. Tak je dost pravděpodobné, že to všechno naopak dospává a vynahrazuje si ty mé dlouhé večery.

Kolikrát si ji musím i fotit, protože když ji jdu oblékat do kombinézy s tím, že jde spinkat ven, tak většinou stihnu nandat nohavice a čepici a už oblékám spící miminko. Vím, že jsem psala, že si jméno Sarah vybrala ona sama. Ale teď přemýšlím, jestli to opravdu neměla být Růženka. No jsem zvědavá, jaký princ ji bude za pár let líbat, aby ji probudil z věčného spánku.

V týdnu nás čeká konečně čtyřměsíční kontrola. Od minulé jsem se i hodně uklidnila. Minule to na mě prostě jen nějak všechno dolehlo, a proto jsem z toho byla taková špatná. Teď to vidím velmi pozitivně a paní doktorka pro nás bude mít určitě jen ty nejlepší zprávy.

Dnešní pohádka o Šípkové Růžence končí a příště se můžete těšit třeba na perníkovou chaloupku. Už se totiž chystáme na vánoční perníčky.

Krásný a pohodový předvánoční čas všem

Bára a Sarah

13.12.2017 2:27

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist