Sárinka na Šumavě

MIMI LIVE!RAH Nejkrásnější svátky v roce se pomalu blíží ke konci a my si je s holčičkami užili plnými doušky. Sárince jsem mohla ukázat úžasné kouty kouzelné Šumavy a pořádně jí představit svůj rodný kraj.

 

Dneska posíláme pozdravy ze zasněžené Šumavy. Konečně jsme holčičkám mohly ukázat pravou zimu. Užíváme si kopců, bobování, stavění sněhuláků a dalších parádních zimních radovánek. A šumavský vzduch Sárince prospívá. Jako tradičně spinkala, spinkala a spinkala. Je to stále neuvěřitelně spokojené a usměvavé miminko. Miluju ty její úsměvy, radostná gesta a tu obrovskou lásku, kterou nám projevuje každým svým pohybem.

Obě děti nás neuvěřitelně učí, dávají nám inspiraci k dalším životním krokům a určují směr kam máme jít. Sarah mě naučila vyrovnanosti a většímu klidu, naučila mě, že obrovsky milovat můžu nejen Lauru, ale i ji. Naplnila mě neuvěřitelným pocitem štěstí a radosti. Tyto pocity mám pokaždé, když se na mě usměje, když mi dá najevo, že si nás vybrala správně. Milujeme ji. Milujeme Lauru a milujeme se navzájem.

Návrat do dětských let

Jsem moc ráda, že jsem Sárince mohla ukázat, kde jsem vyrůstala, kde jsem prožila první kroky svého života. Je to pro mě velmi důležité, protože i přesto, že se sem vracím ráda, ale jen na chvíli, tak je tu pro mě hodně významných míst a lidí, z kterých já sama vždy čerpám obrovskou inspiraci. Jednou bych chtěla, abychom s našimi dětmi měli takový vztah, jako má moje teta se svými syny. Je jich celkem pět, každý má své a každý je jiný, přesto všechno jim dokáže dát maximum a ona je pro ně jednou obrovskou ikonou, za kterou jdou v kterémkoli věku, mají z ní respekt a má otevřenou náruč pro každého z nich. Chtěla bych, abychom byli jako rodiče pro holčičky stejně důležité a vážené jako je ona pro ně.

V tomto krásném týdnu nám zazvonil na zvoneček také Ježíšek a já se vrátila zpět do dětských let. Bylo to neuvěřitelné, Laurinka už krásně vnímala celou atmosféru. Po večeři šla s prskavkami, a pak čekala na zazvonění. Ten moment, kdy slyšela zvoneček nezapomenu. Ta rozzářená očička a ten pohled na to všechno. Musím se přiznat, že jsem v tu chvíli měla úplně husí kůži a opravdu zalité oči slzami. Byl to velmi silný okamžik.

Pak přišlo dlouhé rozdávání a rozbalování dárečků a spinkat se šlo až pozdě večer. Sárinka s námi vše krásně zvládla. Při večeři jsem ji měla v kočárku, kde si hrála s hračkami a povídala. Pak jsem byla chvíli Ježíškem, tak ležela u stromečku na koberci a zajímala se o světýlka a nakonec měla taky velikou radost z dárečků a moc ji bavilo rozbalování. Prvně se mazlila se zabalenými dárky a pak to zkusila i s rozbalenými. Celý večer jsme si náramně užili.

Sárinka vydržela být vzhůru docela dlouho, ale jakmile jsem ji dala do nosítka, tak ji očička spadla. Byla jsem asi moc hodná a dostala jsem nový šátek na nošení. Je úžasný, hned druhý den jsem ho musela zkusit se Sárou i Laurou a oběma se tam velmi líbilo. Lola dokonce nechtěla ani dolu. Myslím, že Sísa by na tom byla podobně, kdyby už uměla mluvit.

Myslela jsem si, že Sáry třepání je už na dobré cestě, ale tady na návštěvě na to upozorňovalo opět docela dost lidí. Tak já jen doufám, že na té neurologii udělali vše co mohli a opravdu se nic nezjistilo. V únoru půjdeme ještě na kontrolu, tak uvidíme, v čem budeme pokračovat, ale moc doufám, že v tu dobu už to řešit nebudeme muset. Hodně lidí to ale přisuzuje Sárinky aktivitě. Ona se opravdu ani na chvíli nezastaví, protahuje ruce, nohy. Když je na bříšku, tak se začíná zvedat na celé ruce. K tomu zvedá zadeček a přitahuje nohy, takže opravdu začnu odpočítávat dny, kdy se rozleze.

Čtěte také:

Nemoc

Opět jsem si dovolila menší fotografické srovnání holčiček. Měla jsem pro Sárinku připravené úplně stejné šatičky na Vánoce, jako měla Laurinka v jejím věku. Pak jsem fotky dala k sobě a hned to bylo vidět. Nebo spíš nebylo. Ta jejich podoba je občas neuvěřitelná. I když častěji než u Loly slýchávám, že Sárinka je víc na mě, tak jsou si opravdu velmi podobné. Jednou jim jen ze srovnávacích fotek vytvořím album a budou mít krásnou památku.

Bohužel jsme se nevyhnuli nemoci. Mně začalo pobolívat v krku, naštěstí jsem to za dva dny vyhnala pryč, ale pak Laurinka přišla s rýmou. Do toho ošklivý kašel a horečka, takže si ze Šumavy odvážíme nejen krásné zážitky, ale také nějaké to nachlazení. Tak snad to co nejdříve odezní a zase bude dobře.

Do minulého psaní jsem se natolik zabrala, že jsem nějak přestala vnímat čas a úplně jsem zapomněla všem popřát. Tak prosím dodatečně od nás přijměte přání na krásné svátky, aby každý pod stromečkem našel to, co si nejvíce přeje, aby zdraví všech bylo vždy po ruce a nemuseli jsme na něho nikde čekat a aby nás všechny obklopovala láska a porozumění.

Na další setkání s námi si budete muset počkat do dalšího roku. A my vám do něho přejeme všechno krásné, pohodové a usměvavé. Co nejvíce šťastných rodičů a rozzářených dětských očiček.

Mějte se krásně

Bára a Sarah

27.12.2017 2:23

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist