Nynyny

MÁMA LIVE! KATEŘINA Nynyny u nás nebylo nikdy citoslovcem nářku, jak jej vyplňuji v křížovkách, ale batolecí synonymum pro „sluší“, „jsem nejkrásnější na světě“ nebo „chci nějakou parádu“.

Foto z ateliéru Fotopromě.cz


A taky si pamatuji výchovnou pohádku o Nynyny-holčičce, která se kvůli stojanu s korálky ztratila mamince v obchodním domě. A její marnivost vzala za své, když se s maminkou zase setkala, že si vystačila jen s culíky. Marnivé jsme teď s dcerou asi obě. U mě se vše asi nastartovalo jako vždy ve zkušební kabince v obchodě, kde mě ty šílené zářivky dokáží pěkně rozhodit – vidím každý pupínek, žilku nebo třepící se vlas, nad čímž jindy nepřemýšlím nebo dokonce mám pocit, že nic takového prostě nemám. Spíš to není třeba řešit, protože naše vypravování ven s dětmi v předsíňce metr dvacet na metr padesát mi nedovolí myslet na něco takového.

Když jsme všichni tři oblečení, obvykle se rozhoduji mezi dvěma variantami – culík, rozpuštěné. Ze zkušenosti v zrcadle zkontroluji kalhoty, hlavně zezadu na stehnech, na která se mi věší nedočkavá Káťa, a jde se. Pokud nemám na kalhotách otřenou ovesnou kaši nebo rozmatlaný banán, neřeším ani konečky vlasů, ani líčení a cítím se tak nějak přiměřeně situaci. V pohodě. Jde se na hřiště, na procházku bahnem podél potoka nebo nakoupit. Co jsem na rodičovské, hůře nesu návštěvy obchodů s oblečením z mnoha důvodů – moc mě to totiž nebaví. Obvykle spěchám. Mám touhu mít něco nového a zároveň nejsem ochotna obětovat čas pečlivým výběrem, zkoušením, přemýšlením nad kombinacemi, možná proto, že to, co právě kupuji, se na hřiště nenosí.

S dětmi nenosím černou, nenosím kalhoty, které nesnesou občasný otisk botiček na stehnech, když mám děti v náručí. Nenosím s nimi kabelku, visací náušnice, náramky (zbylo mi jich už jenom několik málo), moje oblíbené kozačky s podpatkem tak akorát… Ve zkušební kabince mi obvykle to, co mám právě na sobě připadá v porovnání s tím, co jsem si přinesla na ramínkách, velmi omšelé. A mají mě v hrsti – stačí dobře namířit zářivku – „kriminalistickou lampu“ na mě s mými kruhy pod očima, tu „hledící“ na jejich ramínka s fantastickým oblečením. Jinak si nelze vysvětlit takový kontrast.

Dříve jsem tolik nepodléhala tlaku – „teď musím něco koupit a budu se cítit skvěle“, ale co mám omezený čas kvůli hlídání dětí, je to tak jednoznačné. Před týdnem jsem předvedla svůj opět překonaný sprint za oblečením – 66 minut čistého času v obchodním centru, jedna obří nedobrá bezkofeinová káva, vyzkoušených 11 kabátků nebo bund v 6 obchodech. A mám skvělou tenčí bundičku, tak akorát fajn na únor, kdy je právě teď 15 stupňů. A jeden fakt elegantní, dobře padnoucí vypasovaný kabát. Přidávám koupi punčoch na ples, gelových vložek do lodiček, rtěnky. O matky na mateřské by se měli zaměstnavatelé prát – není lepší školy time managementu.

Jela jsem v přípravách dál, protože se blížil ples. Jako organizátor našich maturitních plesů musím být v Lucerně v den D už před pátou a obvykle chodil Lukáš dříve domů hlídat po poledňáku dětí. Teď jsem ho poprosila již na desátou, což znamenalo, že do práce neodešel, abych si mohla posedět u kadeřnice – stříhání, melír a vodová. To zabere času. Chtěla jsem jít upravená, ale protože se maturantek pořád drží móda korzetů s co největšími tylovými sukněmi a na hlavě hodně kudrnek a laku, chtěla jsem jako úča stůj co stůj vybočit – svými hladkými šaty na míru a rozpuštěnými vlasy – obří hřívou. Hříva byla díky vysoké vzdušné vlhkosti ten den ta tam, ale přesto jsem měla pocit příjemné upravenosti a většího objemu vlasů.

Možná proto moje proměna (škoda, že jsem nevyfotila před a po jako v časopise v rubrice proměn) tak nějak rozhodila Kačenku, která na mě před odchodem na můj velký večer křičela NYNYNY a dožadovala se „malovánek“, hřebenu, kartáčku na zuby – no nevěděla, jak na to. A tak mě to konečně napadlo – je čas na první culík! Co vám mám povídat – jsem skoro pyšná, že jsem si trochu vyhodila z kopýtka, zatančila si, přijela domů taxíkem ve dvě ráno a nedostavila se na obvyklé půlnoční kojení dcery. Kačenka byla na umělém mléku a Lukáš musel v noci vstávat s malou a jít mléko připravit, což normálně nikdy neděláme. Tou dobou maminka křepčila v Lucerně na závěrečné diskotéce. A taky trochu pila, takže kojit nemohla ani později. A jak ji ráno bolely nohy.

Čtěte také:

Druhý den po vydařeném plese se dostavil lehčí pocit špatného svědomí – mám doma holčičku a právě má na sobě punčocháče s bagrem a hromádkou písku. Pod tíhou svědomí jsem na internetu objednala troje šatičky, ušila jednu čelenku s kytičkou a na její prosbu NYNYNY zapnula jedny moje korálky – takové chytré s kovovými spoji, které se jí nepodařilo přetrhnout. Poprosila jsem mámu, ať jí někde koupí takové ty maličké gumičky na batolecí culíky. Moc vlasů ještě nemá, ale na krku jsou už celkem dlouhé, takže by to šlo. Moje 6x obtočená gumička ale vyskakovala. A co je mamka v důchodu, mám ochotnou shánčlivou oporu ve všem, co děti potřebují. Nakupování oblečení pro děti s dvojgolfkami je ještě více z říše snů, než to bylo kdy dřív. Takže vítám tuto pomoc a moje veškerá práce je v nadiktování potřeby a velikosti. Vkus máme s mamkou i dětmi asi stejný, protože jsme všichni vždycky spokojení. A nejvíc Nynyny-holčička.

Má plnou krabičku barevných gumiček. Už chápe, že se nejedí a že když gumička vystřelí a culík zmizí, sebere ji, neschová, odevzdá mi ji a má zase culík zpátky. Ale není to všechno. Moje plesové lodičky nejvíc zaujaly Tomáše a dokázal v nich udělat pár kroků. V kabelce jsem našla pár kostiček ze stavebnice a Káťa si ji vzala do postýlky. Obě děti každé ráno žádají vedle zubního kartáčku a hřebenu ještě „mastinku“, což má být krém na obličej. I oběma dětem se tak symbolicky vyrovnává PH pleti asi na centimetru čtverečním jejich obličejů. Káťa je spokojenější holka, když ji beru ráno s sebou do koupelny a někdy jí i jako namaluji řasy. Přejedu jí řasenkou asi deset centimetrů před obličejem a je to – dva tahy kouzlí totálně šťastné děvčátko. A mám trochu štěstí – dětem se nelíbí, když si dávám pleťovou masku – Tomášek mě neváhá seřvat: „tytyty, maminko, umýt“. Nynyny-máma má někdy pěkně špinavý obličej a marnivé děti. Zatím je to velká zábava, tak uvidíme, kam nás dostane to bažení být nynyny.

Buďte krásné!

Kateřina

24.2.2016 12:28

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist