Dětinka

MÁMA LIVE! KATEŘINA Tomáš má svérázný přístup k češtině, což mě jako češtinářku samozřejmě víc než baví. Děti – dětinka – dětinek a když nerozezná jasně pohlaví, tak jde o dětinko. Kačenka je holčička, takže je dětinka, a on je její táta. A Lukáš je můj táta.

Foto z ateliéru Fotopromě.cz


Naše dětinka má za sebou osmiměsíční prohlídku, na které málem strhla váhu. Spočítala jsem si, že už máme skoro jedenadvacet kilo dětinek, je jim dohromady 31 měsíců a společně zatím neměří ani jako já, ale asi jako jejich celkem méně vzrostlá tetička Lúca. To je jiná matematika, než když jsme se nedávno se dvěma kamarádkami na kafi dopočítali, že je nám dohromady sto let! Osm měsíců!

Jak nám někdy utečou bez výraznějšího vrypu v naší životní dráze, ale v rukou dítěte jsou naprosto rozhodující, naplněné a každým prožitým měsícem se posouvají proti nám neskutečně rychle vpřed. Osmiměsíční dětinka právě sedí širokorozkročmo na koberci, žvatlá si a kouká na mě. Má vlastní klávesnici na kolínkách a taky ťuká nějaký svůj životní příběh. Dětinka umí lézt, vylézt v noci na chatě z košíku a prolézt se po vedlejším temném pokoji. Přišlo nám nesmyslné pořizovat tam pro skoro dvouleté dítě příčkovou postýlku, a tak jsme si naivně mysleli, že Tomášek přenechá tu svou Kačence, jen co malá začne lézt z té své obří ošatky. A Syn, že bude nadšen ze své velké postele se zarážkou, kterou mu Lukáš vyrobil, protože do naší velké se dobýval často. V nové velké posteli rád sem tam ulehne, prohlédne si motivační nálepky, pohoví si, ale spát chce v té své miminkovské a batolecí. Takže příští víkend vezeme na chatu další miminkovskou cestovní postýlku. Netroškaříme, máme celkem 4 postýlky, 3 kočárky (golfky, monokočár po Tomovi a rozkládací tandem, ze kterého lze kdykoliv udělat druhé mono), 12 lahviček či hrnečků na pití… Kouzlo dvou domácností nás nějak nutí hromadit věci. Dosud každý přesun na chatu připomínal stěhování, ale teď je tomu zaplaťbůh konec!

Četla jsem si v Tomově deníku (píši jej oběma dětem), co dělal v osmi měsících on. A došla jsem k závěru, že jsou na tom obě děti co do psychomotorického vývoje velmi podobně. Akorát Tomáš byl podstatně živější, menší a lehčí. Káčina osmiměsíční prohlídka u pediatra přivedla k údivu kromě nás hlavně lékařku – prý by měla přibývat pět až deset deka týdně, tedy se očekával po dvou měsících maximální váhový přírůstek 800 g, ale Kačenka se rozhodla obohatit se o 1300. Správně se mi zdálo, že mi při kojení nějak těžkne v ruce. Fakt je, že co se týče jídla, je až luxusně bezproblémová. Sní všechno, co jí doma namixuji nebo co rozdrtí dvěma spodními zoubky.

Čtěte také:

A co se dál sledovalo? Holčička umí stát s přidržováním se něčeho nebo někoho, sedí a protestuje, když jí vezmeme hračku. Pro hračku si doleze, upuštěný předmět najde, soustředí se na jednu věc i několik minut – nejraději na rozvazování tkaniček u její letní čepice nebo na přemisťování magnetů po ledničce. Po čtyřech ale neleze, je na nich a pohupuje zadečkem na paty a zpět nahoru. Kleštový úchop zvládá. Měří 70,5 centimetrů. Do tabulek (osa x měsíce věku, osa y jednotlivé dovednosti, váhy, míry a nevím jaké položky) asi snad i zapadá, ale upřímně – je mi to úplně jedno. Prostě před sebou vidím zdravou šikovnou dceru a to mi stačí. Navíc po pochvale lékařky, jak je všechno v nejlepším pořádku, nemám žádný důvod studovat podobné. S tím, co dělal rád v osmi měsících Tomáš, se Káčiny dovednosti shodují. Spíš nám teď začne krnět on, protože po vzoru své sestry s ní svorně leze po zemi a nejoblíbenější hra obou je na řvaní, či chcete-li tabulkově – osmiměsíční dítě je schopno zopakovat jednoduchý zvuk. Akorát po osmiměsíčním dítěti opakuje častěji to třiadvacetiměsíční. Zopakuje každé sestřino uuuááá a tatatata, akorát hlasitěji. Někdy je tato stereo sestava doslova k sežrání, jak jsou roztomilí, jindy je toho už fakt fakt moc. A těším se, až večer usnou a až se vyléčím z jejich hry tichem.

Koukám, že se mi psaní dneska maličko rozteklo asi vedrem a je hůře soudržné, ale nepíši maturitní práci, kde musíme být v hodnoceních přísnější než jsem teď na sebe, ale mám vlastně závěr. Nejdůležitější věta z Tomových osmi měsíců v jeho deníku je snad tato: „Dneska jsem si nějak najednou odstřihla Tomáška jako batole. Najednou mi připadá jako dítě – má konečně vlasy, sedí, pohybuje se, směje se, rád dělá legraci, slyší na své jméno, vášnivě nás líbá a cíleně zlobí, nejsou to už žádné omyly při hře. Sígr Tomáš K. se narodil možná právě teď.“ Cha! A Tomáškova sestra je dneska už taky dětinka.Konec s miminy a batolaty! Narodila se nám děěěěěttiiinnnkááááááááááááá.

Neroztečte se vedrem!

Pusu všem vašim dětinkám a dětinkům Kateřina

12.8.2015 12:05

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist